Všeobecná charakteristika

Kraj: Moravskoslezský kraj
Okres(y): Bruntál
Katastrální území: Jindřichov ve Slezsku
Mapové listy: 1511, 15113
Geologická správní oblast: Kvartér - oblasti kontinentálního zalednění, žitavská a vidnavská pánev; osoblažská křída
Lokalizace: Odkryv v poli, na severním okraji Jindřichova, 1 km jižně od vrcholu Svatý Roch (471,8 m)
Přístup k lokalitě: - terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Starý, hustě zarostlý odkryv (původně pískovna nebo hliniště). Sedimenty přístupné pouze v krátkém úseku sv. stěny, kde byl začištěn asi 3 m vysoký profil.
Technický objekt: pískovna
ID : 3834

Geologie

Geologická charakteristika: Odkrytý profil představuje vrstevní sled subglaciálních, koluviálních a eolických sedimentů. Nejspodnějším zastiženým členem je lodgement till o mocnosti min. 75 cm. Ten je litologicky tvořen přechodným a štěrkovitým přechodným diamiktonem s četnými tenkými polohami i čočkami písku. Vyznačuje se velmi vysokým podílem štěrkových klastů (~46 hm. %), přičemž jsou hojně přítomny klasty dlouhé ~10–15 cm, výjimečně ~30 cm. Materiálově převládají klasty hornin podložního kulmu (břidlice, laminity, droby, sekreční křemen), které tvoří ~65 % štěrkové frakce. Provenienčně nejednoznačný křemen představuje ~17 %. Metamorfity západně ležícícho krystalinika jsou obsaženy jen akcesoricky. Jedná se o sericitický kvarcit (~5 %) a dále o prvními procenty až desetinami procenta zastoupeným živcovým kvarcitem, amfibolitem, grafitickým kvarcitem, další kvarcity a rulami. Podíl nordik dosahuje ~5,5 %. Vzácně se objevují klasty písčité horniny s jehlicemi a zbytky koster živočišných hub, možná z polského mezozoika. V rámci vůdčích nordik dominují východofenoskandské horniny (~53 %), doprovázené horninami jižního Švédska (~24 %) a středošvédského Dalarna (23 %). V nadloží lodgement tillu spočívá ~40 cm mocný set zvlněně paraleně, v nejvyšší části pak čeřinově zvrstveného písku. Na něj nasedá ~50 cm mocný subglaciální melt-out till. Je zřetelně stratifikovaný se střídáním vrstev přechodného a písčitého diamiktonu a písku. Podíl štěrku se v diamiktonových polohách pohybuje mezi ~33 a 43 % a klasty mnohdy dosahují délky až 20 cm. Zhruba 60 % štěrkových klastů je tvořeno kulmskými horninami stejné litologie jako v podložním lodgement tillu, provenienčně neurčitelný křemen reprezentuje ~21 %. S lodgement tillem je shodné i složení zbylého materiálu, navíc byly zjištěny jen tmavé silicity a paleoryolity (sudetské porfyry) polské provenience a dále světlé granitoidy a pegmatity nejspíše z variských těles přilehlého Polska či Jesenicka. Nordika tvoří ~6 % štěrkové složky. Popsané sedimenty byly uloženy v subglaciálním prostředí na periferii kontinentálního ledovce. Protáhlé štěrkové klasty jsou v obou tillech přednostně orientovány ve směru SV-JZ a naznačují tím směr pohybu ledovce jihozápadním směrem, do deprese Petrovického potoka. Podle skladby vůdčích nordik je lokalita řazena k elsterskému zalednění. Dalším členem vrstevního sledu je rovněž subglaciální melt-out till, ovšem s páskovitými strukturami, dokazujícími resedimentaci jednostrannou geliflukcí. Šedá barva vznikla oglejením. Výše navazuje stejný sediment, navíc postižený i kryoturbací. Na svahovou resedimentaci ukazuje zřetelné naduřování a ztenčování diamiktonu. Tyto gelifluované a kryoturbované diamiktony již musíme klasifikovat jako koluviální sedimenty. Svahové a mrazové procesy odrážejí periglaciální podmínky a proběhly pravděpodobně během viselského glaciálu. Posledním členem vrstevního sledu je viselská sprašová hlína.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér akumulačních oblastí Českého masivu - kvartér oblastí kontinentálního zalednění Českého masivu
Stratigrafie: kenozoikum - kvartér - pleistocén - střední pleistocén
Témata: kvartérní geologie, sedimentologie, stratigrafie
Jevy: bludný balvan (eratika), souvek, diamiktit
Původ geologických jevů (geneze): glacigenní (činnost ledovcová), gravitační, eolická (činnost větru)
Hornina: till, písek, deluvium (svahovina), spraš
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Jediný známý odkryv tillů na Osoblažsku, jeden ze dvou odkryvů sedimentů kontinentálního zalednění v západní části Jindřichovické pahorkatiny
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: bez střetů zájmů
Stav lokality: špatný

Literatura

Hanáček M., Nývlt D. (2009): Subglaciální štěrkovité tilly u Jindřichova na Osoblažsku. – Čas. Slez. Muz. Opava (A) 58: 193–214. Otava J. (1992): Geologická mapa ČR 1:50 000. List 15–11 Zlaté Hory. – Český geologický ústav. Praha. Zapletal L. (1966): Geomorfologie Osoblažské pahorkatiny. – Acta Univ. Palackianae Olom., Fac. Rer. Nat. 20, Geogr.-Geol. 7: 13–188.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Hanáček Martin, 13.04.15
Aktualizoval(a): Kukal Zdeněk 26.09.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3834 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-05-01]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3834.

Lokalizace v mapě: