Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Lom Rynholec - Hořkovec

Vyhledávání

Lom Rynholec - Hořkovec

Všeobecná charakteristika

Kraj: Středočeský kraj
Okres(y): Rakovník
Katastrální území: Rynholec, Nové Strašecí
Mapové listy: 1214, 12142,12144
Geologická správní oblast: Permokarbon a terciér středočeské a západočeské limnické oblasti
Lokalizace: Sz. od Lán, mezi obcemi Rynholec, Pecínov, Ruda a hájovnou Hořkovec. Víceetážový jámový lom směru SZ-JV o maximální délce až 3 km a šířce kolem 500m, hloubka v desítkách metrů. Kromě označení Rynholec používány pro těžebnu i názvy Pecínov, Hořkovec nebo Babín.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Rozsáhlý lom s profily kladenského, perucko-korycanského a bělohorského souvrství a hranicemi karbon/křída a cenoman/turon.
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 2807

Geologie

Geologická charakteristika: Těžebna karbonských žáruvzdorných lupků v provozu poskytuje několik desítek metrů mocný profil kladenským souvrstvím (westphal C + D), v nadloží pak perucko-korycanským a bělohorským souvrstvím české křídové pánve. Uličný a Špičáková (1996)zde popsali tzv. pecínovské vrstvy. V jv. části lomu rozsáhlá řízená skládka komunálního odpadu.(Zelenka 2007). Hlavní těženou surovinou jsou karbonské žáruvzdorné jílovce. V lomu je vidět profil křídovými horninami s dobře viditelnou hranicí cenomanu a turonu, ve spodní části výchozu pak hranice křídy a karbonu. V karbonu máme dále možnost sledovat erozní rozhraní nýřanských a radnických vrstev. Lom je jedinečnou ukázkou geologické historie od karbonu po křídu. Jsou zde zachovány sedimenty jednotlivých říčních stylů v karbonu (Opluštil et al. 2005) a v křídě pak postupná mořská transgrese na uloženiny estuárií a řek (Uličný et al. 1997). Z křídových sedimentů tohoto lomu byly popsány nálezy rybích zubů, šupin, amonitů Morrowites michelobensis (Laube et Bruder), Lewesiceras peramplum (Mantell) a inocerama Mytiloides mytiloides (Mantell)(Čech – Knobloch 1989). Karbonské žáruvzdorné jílovce tvoří cm až m polohy, zpravidla jsou šedé a šedofialové s lasturnatým lomem. Některé tmavošedé polohy žáruvzdorných jílovců a prachovců obsahují hojnou organickou příměs. Jejich geneze je spojována s karbonským ryolitovým vulkanismem. Byly popsány jako pyroklastické uloženiny, z větší části redeponované a usazené v mělkých nádržích (Mašek 1966, 1977; Stárková – Adamová 2008).
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - svrchní karbon a perm - středočeské a západočeské mladší paleozoikum - kladensko-rakovnická pánev - rakovnický revír, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev
Stratigrafie: paleozoikum - karbon, mezozoikum - křída
Témata: geologie, sedimentologie, ložisková geologie, stratigrafie
Jevy: litologické rozhraní, diskordance
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: jílovec (lupek), pískovec, vulkanoklastika
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Ve stěnách těžebny lze sledovat v desítkách metrů a různých řezech laterální, vertikální i prostorové vztahy sedimentárních jednotek, jejich struktury, textury i paleontologický obsah. Díky postupující těžbě jsou získávány stále nové údaje.
Střety zájmů: skládky odpadků
Popis střetů zájmů: Postupující těžbou staré odkryvy zanikají a vznikají nové. Skládkou v jv. části těžebny jsou odkryvy nevratně likvidovány.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Uličný, D. (1992): Low and high-frequency sea-level change and related events during the Cenomanian and across the Cenomanian-Turonian boundary, Bohemian Cretaceous Basin. - MS PřF UK. Praha.; Uličný, D. - Špičáková, L. (1996): Response to high frequency sea-level change in a fluvialto estuarine succession: Cenomanian palaeovalley fill, Bohemian Cretaceous Basin. In: Howell, J. A. - Aitken, J. F. (eds): High Resolution Sequence Stratigraphy: Innovations and Applications. - Geol. Soc. Spec. Publ., 104, 247 - 268.; Stárková, M. - Adamová, M. (2008): Vulkanoklastika svrchních radnických vrstev mezi Lubnou a Novým Strašecím. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2007 neuveden, srpen, 53-61. ISSN 0514-8057

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Zelenka Přemysl, 18.04.07
Aktualizoval(a): Zelenka Přemysl 23.09.09, Stárková Marcela 16.12.15, Vajskebrová Markéta 20.05.19

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 2807 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-05-03]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/2807.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Pohled na aktivní část lomu v jv. cípu, dobře patrny jsou pecínovské vrstvy (tmavý - šedý sediment), na ně pak nasedají světlé opuky bělohorského souvrství., Markéta Vajskebrová, 2019
Pohled na nejvyšší část profilu křídovými sedimenty - bělohorské souvrství tvořené opukami, spodní turon., Markéta Vajskebrová, 2019
Zkamenělé jádro amonita druhu Mammites nodosoides, spodní turon, bělohorské souvrství., Markéta Vajskebrová, 2019
Detail profilu bělohorského souvrství ve svrchní části lomu s nálezem kamenného jádra velkého amonita in situ v profilu (dosud blíže neurčen)., Markéta Vajskebrová, 2019
Prostor řízené skládky v j. části odkryvu, Přemysl Zelenka, 2006
Úprava a zhutňování skládky, Přemysl Zelenka, 2006
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]