Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Kozelka

Vyhledávání

Kozelka

Všeobecná charakteristika

Kraj: Plzeňský kraj
Okres(y): Plzeň-sever
Katastrální území: Doubravice u Nečtin, Mezí, Újezd u Manětína
Mapové listy: 1142, 11422
Geologická správní oblast: Permokarbon a terciér středočeské a západočeské limnické oblasti
Lokalizace: 2 km s. od Nečtin, vrcholová partie Doubravického vrchu, kóta 660.Chráněný je především skalní jižní a jz. svah. 500 m s. od obce Doubravice. 5 km západně od města Manětína.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Pseudokrasové jevy ve vulkanitech.
ID : 375

Geologie

Geologická charakteristika: Stolová hora Doubravického vrchu je denudačním zbytkem lávového příkrovu trachybazaltu mladotřetihorního stáří na vodorovně uložených karbonských sedimentech. Zbytky lávového příkrovu dosahují výšky cca 100-150m nad okolní povrch Manětínské kotliny. Vývoj zajímavých geomorfologických tvarů podmínila odolnost trachybazaltů, jejich téměř vodorovné uložení, dobrá svislá odlučnost a primárně vzniklý puklinový systém tohoto příkrovu. Na vrcholové plošině lze odlišit dva morfologicky výrazné zaoblené strukturní hřbety nápadné svou excentrickou polohou. Strukturní plošina tvoří dominantu zdejšího reliéfu, je lemována příkrými svahy a je členěna četnými sufózními trhlinami. Nalézá se zde 20 vzácných, výrazně vyvinutých pseudokrasových závrtů (malé mísovité prohlubně asi metr hluboké). Zvětráváním a odnosem částic na okrajích vrcholové plošiny vznikly tvary, které jsou typické pro pískovcové oblasti - skalní věže, pyramidy, skalní stěny.(Zahradnický,Mackovčin 2005)
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - terciér Českého masivu - terciér - rozptýlené alkalické vulkanity v ČM
Stratigrafie: kenozoikum - terciér (paleogén - neogén)
Témata: geomorfologie, vulkanologie
Jevy: skalní hradba, pseudozávrt, skalní stěna, skalní věž
Původ geologických jevů (geneze): vulkanická, zvětrávání
Hornina: trachybazalt
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní rezervace (PR)
Kód AOPK ČR: 563     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Unikátní pseudokrasové jevy ve vulkanitech (trachybazalt). Ojedinělá , dobře zachovalá stolová hora v terciérních vulkanitech českého masívu. Vyhlášení ZCHÚ: ONV Plzeň-sever, 13. 10. 1972.
Střety zájmů: sport
Popis střetů zájmů: Horolezecká oblast.
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Doporučeno k terénní revizi stavu lokality. 11.11.2009; stěny jsou využívány horolezci 07.05.2016;

Literatura

Zahradnický J., Mackovčin P. a kol.(2005): Plzeňsko a Karlovarsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M.(eds.): Chráněná území ČR, svazek XI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, str. 349, Praha

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Žáček Vladimír, 16.10.94
Aktualizoval(a): Rapprich Vladislav 11.11.09, Gürtlerová Pavla 12.11.09, Vajskebrová Markéta 07.05.16

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 375 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-27]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/375.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Pukliny vodorovně uloženého terciérního proudu trachybazaltu a dobrá sloupcovitá odlučnost daly vzniknout zajímavým geomorfologickým útvarům, jako jsou skalní věže a stěny., Markéta Vajskebrová, 2016
Na úpatí vrchu jsou zachovány vodorovně uložené karbonské sedimenty, na nichž spočívá lávový proud trachybazaltu tvořící stolovou horu., Markéta Vajskebrová, 2016
Naučná cedule přírodní rezervace Kozelka., Markéta Vajskebrová, 2016
Pukliny vodorovně uloženého terciérního proudu trachybazaltu a dobrá sloupcovitá odlučnost daly vzniknout zajímavým geomorfologickým útvarům, jako jsou skalní věže a stěny., Markéta Vajskebrová, 2016
Erodovaný zbytek třetihorního lávového proudu tvoří nápadnou stolovou horu Doubravický vrch., Markéta Vajskebrová, 2016
Pukliny vodorovně uloženého terciérního proudu trachybazaltu a dobrá sloupcovitá odlučnost daly vzniknout zajímavým geomorfologickým útvarům, jako jsou skalní věže a stěny., Markéta Vajskebrová, 2016
Předchozí foto.. Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]