Významné geologické lokality

Písečník u Javorníku

Všeobecná charakteristika

Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Jeseník
Obec: Javorník
Katastrální území: Javorník-ves, Bílý Potok
Mapové listy: 04-44 Javorník, 04-443 Javorník
Lokalizace: 600 m severně od Javorníku, vlevo od cesty do osady Kohoutu
Přístup k lokalitě: bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika: Izolovaný hřbet dlouhý cca 500 m, s nadmořskou výškou 288 m. Na plochém temeni hřbetu je stará zarostlá pískovna široká asi 50 m. V současnosti je využívána jako příležitostná skládka. Sedimenty jsou odkryté pouze v západní stěně vysoké cca 3–4 m.
Technický objekt: pískovna
ID: 970

Geologie

Geologická charakteristika: Písečník je plochý pahorek budovaný miocenními sedimenty, s nepříliš mocným pokryvem sedimentů pleistocenního kontinentálního zalednění. Miocenní uloženiny tvoří nevápnité písky s podřízenými štěrkovými polohami. Ve spodní části odkryvu jsou v mocnosti 0,5 m odkryty špatně vytříděné písky, s nedokonale opracovanými klasty (do 20 cm) rozvětralého krystalinika (laminované pararuly, svory?). Nad nimi vystupují zelenavě šedé jemno a střednozrnné písky, masivní i paralelně laminované, které směrem k J přecházejí do jemně písčitých jílů, zelenavě šedých až šedých. Další výše uložená hrubá klastika jsou od podložních oddělena asi 10-20 cm čočkou jemně zrnitých siltových klastik s masivní texturou. V jejich nadloží jsou 3 polohy masivních a křížově zvrstvených písků s pozitivní gradací. Ojediněle se vyskytují 3 cm mocné vložky drobnozrnných křemenných štěrků, velmi dobře opracovaných, místy však i s úlomky klastů metamorfovaných hornin do 3 cm. Barevně jsou písky tvořeny pestrými rezavě hnědými, hnědošedými se zelenavě šedými varietami. Nejvýše se v severní části profilu vyskytují zelenavě šedé masivní písky, které směrem k J vykliňují. Generelní úklon terciérních sedimentů je 3–5° k S. Sedimenty se uložily v distálních a frontálních částech výplavových kuželů. Vznik kuželů souvisel se zdvihem jižního okraje miocenní pánve, vyvolaným pohyby na soustavě sudetského okrajového zlomu. Nejspodnějším členem pleistocenní akumulace je lodgement till (v obrázcích označen symboly Jk1a, Jk1b), nasedající na miocenní podloží s výraznou výmolovou erozní bází. Lodgement till začíná polohou několikadecimetrových klastů až balvanů, ležících přímo na erozní bázi. Výše je tvořen masivním štěrkem až diamiktonem s mocností kolísající mezi ~10 a 80 cm. V lodgement tillu jsou velmi hojné útržky miocenních písků a místy se na bázi vyskytují projevy glacitektonického vyvlékání miocenních písků do diamiktonů. V depresi zahloubené do miocenního podloží následuje nad lodgement tillem špatně vytříděný sediment složený ze směsi písku, štěrčíku a štěrku, s nezřetelným šikmým zvrstvením (v obrázcích symbol Jk2a, Jk2b). Lodgement till a nadložní špatně vytříděné štěrky až písky představují subglaciální sedimenty. Štěrkové klasty subglaciálních uloženin tvoří především gierałtowská ortorula (~70–80 %), s příměsí dalších místních hornin (amfibolitu, grafitického kvarcitu, dalších typů rul, kvarcitů, svorů, granulitu, bělošedých granitoidů). Nordické horniny jsou zcela akcesorické (~1–4 %). Svrchní část glacigenní akumulace tvoří supraglaciální sedimenty. Nastupují výraznou, avšak neprůběžnou polohou hrubozrnného až balvanitého štěrku (v obrázcích symbol Jk3), následovanou rovněž neprůběžným setem zvlněně laminovaného písku (Jk4). Nejsvrchnějším zachovalým supraglaciálním členem je písčitý štěrk až diamikton s příměsí balvanů (Jk5). Supraglaciální sedimenty obsahují ~30–40 % klastů gierałtowské ortoruly a větší podíly ostatních petrotypů, zejména bazaltů (~9 %) a nordik (~12 %). Písečník je interpretován jako drumlin (typ tvořený podložními horninami a tenkým pokryvem ledovcových sedimentů). Samotné ledovcové sedimenty představují dvě zákonitě na sobě následující sekvence, uložené nejprve při pohybu ledovce přes pahorek (subglaciální sekvence) a jeho následné povrchové ablaci (supraglaciální sekvence). V závěru deglaciace zde nejspíš existovala ablační kopečková moréna. Lokalita je unikátní mimořádnou hojností bludných balvanů, mezi nimiž dominují nordika a provenienčně nejspíše polské bazalty. Asi 8 % balvanů nese na povrchu exarační rýhy nebo i ledovcové ohlazy.
Regionální členění: Český masiv > kvartér > kvartér akumulačních oblastí Českého masivu > kvartér oblastí kontinentálního zalednění Českého masivu
Stratigrafie: miocén, střední pleistocén
Témata: sedimentologie, geologie, kvartérní geologie, stratigrafie
Jevy: bludný balvan (eratika), souvek, charakteristická hornina, diskordance, litologické rozhraní, moréna
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , glacigenní (činnost ledovcová)
Hornina: písek, štěrk, till, štěrkopísek

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Odkryv miocenních sedimentů. V rámci regionu unikátní odkryv sedimentů pleistocenního kontinentálního zalednění. Mimořádně vysoká četnost bludných balvanů.
Střety zájmů: skládky odpadků, vegetace
Popis střetů zájmů: Odkryv je zčásti zasypán skládkou.(2015)

Literatura a další zdroje

Hanáček M., Nývlt D., Nehyba S. (2013): Písečník u Javorníku – drumlin se zachovalou sukcesí subglaciálních a supraglaciálních sedimentů. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 20 (1–2): 22–29.
Růžičková E., Růžička M., Zeman A., Kadlec J. (2003): Kvartérní klastické sedimenty České republiky. Struktury a textury hlavních genetických typů. – Česká geologická služba, 68 s.
Sikorová J., Víšek J., Nývlt D. (2006): Texture and petrography of glacial deposits in the northern foothill of the Hrubý Jeseník and Rychlebské Mts., Czechia. – Geological Quarterly, 50, 3, 345–352.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Jaroslav Aichler, 26.10.1995, Peter Pálenský, 26.10.1995
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla, 20.07.2011, Hanáček Martin, 10.04.2015, Hanáček Martin, 26.04.2015, Hanáček Martin, 26.04.2015

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 970 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-12-05]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/970.

Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: velký
Vzdělávací význam: velký
Významnost jevu: nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality: malá
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita: ano
Stav lokality: špatný