Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Březinka

Vyhledávání

Březinka

Všeobecná charakteristika

Kraj: Pardubický kraj
Okres(y): Chrudim
Katastrální území: Březinka u Hošťalovic
Mapové listy: 1341, 13414
Geologická správní oblast: Ohebské, svratecké a poličské krystalinikum; železnohorské proter.; hlinská zóna; železnohorský masiv; chrudimské paleozoikum
Lokalizace: areál bývalé uranové těžby, v lese cca 250 m jižně od Březinky
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: uzavřená důlní jáma
Technický objekt: jáma (šachta), staré dobývky
ID : 3670

Geologie

Geologická charakteristika: Lokalita se nachází na východním okraji železnohorského proterozoika, které je zde tvořeno komplexem drobnozrnných biotitických pararul a amfibolitů, řazených k podhořanskému krystaliniku. Hojné tektonické postižení hornin podmínilo vznik žilné uranové mineralizace, která byla zkoumána v 60tých letech 20. století za pomoci vrtů až do hloubky 650 m. Posléze bylo přistoupeno k hloubení šachty o hloubce 194 m a tří pater, z nichž poslední propojilo toto ložisko s ložiskem Licoměřice. Průzkum byl ukončen v roce 1970 a byly zjištěny tři žíly uranového zrudnění, vhodné pro těžbu. Celkem bylo vyraženo 3 665 m horizontálních důlních děl. Nad nultým patrem byla nalezena rudní žíla o mocnosti až 10 m, která byla vytěžena lomem. Na této žíle bylo celkem vylámáno cca 20 tisíc m3 horniny, z toho 7000 m3 uranové rudy. Vytěžená ruda se převážela nákladními auty do Ronova nad Doubravou, kde se nakládala do železničních vagónů a odvážela k dalšímu zpracování. V období let 1969 - 1973 bylo pokusně prováděno perkolační vyluhování uranu (chemická metoda) z nízkoobsahových rud přímo na odvale. Další průzkum v lokalitě Březinka nepotvrdil významnější uranové zrudnění průmyslového významu. Proto začal být sestavován plán likvidace důlního díla. Těžební práce byly zastaveny, šachta zakonzervována a vybrané objekty byly v roce 1987 prodány soukromým subjektům.Těžní jáma sloužila v průmyslovém areálu jako zdroj telené energie, loužící plato bylo sanováno. Lom jižně od průmyslového areálu je zatopen, na stěně je možno pozorovat ruly podhořanského krystalinika.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - středočeská oblast (bohemikum) - železnohorské proterozoikum - podhořanské krystalinikum
Stratigrafie: proterozoikum, paleozoikum
Témata: těžební činnost a její následky
Jevy: skála
Původ geologických jevů (geneze): antropogenní (činnost lidská)
Hornina: pararula
Geologický význam: geovědně historický význam

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geol. lokality registrované v ČGS v CHKO
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Součást projektu Národní Geopark Železné hory.
Součást VCHÚ: CHKO Železné hory
Součást Geoparku: Železné hory
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: nepřístupná, zavezená

Literatura

DOUCEK, Jan (2012): Národní Geopark Železné hory - mapování. Závěrečná zpráva, MS Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Králová Anna, 08.02.13
Aktualizoval(a): Rambousek Petr 14.10.13, Kukal Zdeněk 12.07.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3670 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-05-01]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3670.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
staré důlní dílo, Anon, 2013


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]