Hošťálková, sesuvné území Uvezené
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Zlínský kraj
Okres(y):
Vsetín
Obec:
Hošťálková
Katastrální území:
Hošťálková
Mapové listy:
25-14 Valašské Meziříčí,25-32 Zlín, 25-144 Jablůnka,25-322 Vsetín
Lokalizace:
940 m jv. od kóty Bludný 658,9 m n. m. v údolí Hajnušovského potoka, levostranného přítoku Ratibořky, na v. úbočí jv. rozsochy Bludného (658,9 m n. m.) v katastru obce Hošťálková na Vsetínsku.
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Sesuvné území Uvezené. Sesuv je protáhlého tvaru, jeho založení je predisponováno pravděpodobně tektonicky (poruchová zóna nebo blízkost osní plochy antiklinály).
ID:
3499
Geologie
Geologická charakteristika:
Hluboký kerný sesuv Uvezené je protáhlého tvaru ve směru VSV – ZJZ a jeho větší část vznikla v roce 1919. Dosahuje délky přibližně 750 m a šířky 250 – 300 m, jeho výškové rozpětí je 435 – 565 m n. m. Horninové kry dosahují velikosti od několika metrů po rozměry až 100 x 100 metrů, přičemž větší kry se nacházejí v nižší části sesuvu. Horní (z.) hlavní odlučná stěna je vysoká do 3 m, s. okraj sesuvu je tvořen boční odlučnou stěnou o výšce až 5 – 7 m. Tato boční odlučná stěna je přibližně lineární i mimo vlastní sesuv výše po svahu (směrem na Z až za hlavní hřbet). Za „korunou“ sesuvu lze pozorovat dodatečně pokleslé kry omezené ze S zmíněnou boční odlučnou stěnou. Náznaky kerné deformace lze ovšem pozorovat až po horský hřbet na Z. Původ kerné deformace v této části je pravděpodobně tektonický. Další drobné „dodatečně“ pokleslé kry jsou situovány za boční odlučnou stěnou ze S. Na jihu pod osadou U Paseckých je situována ca. 150 x 100 m velká kra omezená nevýraznými stupni. Jižní okraj dolních dvou třetin sesuvu tvoří až 5 m vysoký výtlačný val. Má návaznost na výrazný několik metrů vysoký a několik desítek m široký hřbet, táhnoucí se napříč sesuvem v jeho dolní třetině. Svou morfologií připomíná akumulační valy, jednotlivé okraje po detailním vymapování daly strukturu podobnou „lalokům“ či výtlačným vrásám. Tento val dosahuje největších výšek při j. okraji sesuvu, k S se postupně snižuje. Níže po svahu je příčný hřbet porušen odlučnými srázy sekundárních mělčích sesuvů, vysokými až 3 m. Pod nimi lze rozpoznat několik generací mělkých sesuvů, které mají charakter jak plošných translačních sesuvů, proudových, ale i středně hlubokých kerných sesuvů. Jižnější sesuvy tohoto typu také dosáhly údolního dna, kde pohřbily v lednu 1919 Elčický mlýn a daly vzniknout hrazenému jezeru o odhadovaných rozměrech přibližně 150 x 70 m. Konvenčním radiokarbonovým datováním sedimentů v oblasti močálu ve střední části sesuvu bylo zjištěno minimální stáří svahové deformace 1460±100 14C let BP. Po stálých deštích, vánicích a náhlé oblevě se v noci z 12. na 13. ledna 1919 v mírné kotlině aktivoval protáhlý sesuv, který sjel v podobě jazyka i s veškerými porosty, poli, lesy a 6 chalupami. Pohyb se odehrál za 7 hodin, sesutý materiál měl tvar protáhlého pětiúhelníka, jehož jeden vrchol, akumulační jazyk zasáhl dno údolí a tak vytvořil hrazené jezero. Hlavnímu pohybu předcházely mnohé známky již několik let dříve. Objevovaly se podélné trhliny ve stráni i drobné sesuvy, bezprostředně před hlavní fází se objevily trhliny na zdech stavení. Tím byli obyvatelé včas varováni a nikdo nepřišel k úrazu (Záruba 1922).I z historického popisu sesuvné události (Záruba 1922) vyplývá, že svahová deformace Uvezené byla založena již dávno před rokem 1919, a popisovaná historická událost byla jen dílčí, zato masivní reaktivací. Celý sesuv byl zřejmě založen v ca. 250 m široké tektonické poruchové zóně. Rotační pohyb ker byl asymetrický vůči jednak delší ose sesuvu, jednak vůči spádnici svahu. Spádnice svahu, delší osa sesuvu i osa předpokládané poruchové zóny jsou vzájemně přibližně paralelní. Osa směru rotačního pohybu spíše odpovídala spádnici vrstevnatosti hornin, zjištěné v sz. sousedství sesuvu i v korytě Hajnušovského potoka pod sesuvem. Vrstevnatost je 129/30°, spádnice vrstevnatosti svírá se spádnicí svahu úhel přibližně 56°. Sesuv Uvezené v Hošťálkové představuje středně až hluboce založený kerný sesuv, který byl aktivován v zimě 1919. Poškozeno nebo úplně zničeno bylo několik rodinných domů, v údolí vzniklo hrazené jezero, při katastrofě muselo zasahovat vojsko.. Od roku 1919 bylo prokázáno několik nových reaktivací hlavně v dolním úseku deformace, starší aktivace v území byly prokázány kvartérně – geologickými metodami (navrtání sedimentů bažiny ve střední části a 14C datování).
Regionální členění:
Český masiv > kvartér > kvartér denudačních oblastí Českého masivu
Stratigrafie:
kvartér
Témata:
inženýrská geologie
Jevy:
sesuv
Původ geologických jevů (geneze):
gravitační, tektonická
Hornina:
pískovec, jílovec (lupek)
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Významná dokumentace kerného sesuvu. Sesuv Uvezené v Hošťálkové představuje středně až hluboce založený kerný sesuv, který byl aktivován v zimě 1919. Od roku 1919 bylo prokázáno několik nových reaktivací hlavně v dolním úseku deformace, starší aktivace v území byly prokázány kvartérně – geologickými metodami.
Střety zájmů:
nestabilita terénu, zástavba
Popis střetů zájmů:
V prostoru sesuvu se nachází několik domů.
Literatura a další zdroje
- Krejčí O. et al. (2012): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 list 25-144 Jablůnka.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Aleš Havlín, 20.04.2012
Aktualizoval(a):
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 3499 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-01-10]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/3499.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
regionální (mapování, VKP)
Reprezentativnost lokality:
střední
Geologický význam:
regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
