Mirošov - Čtrnáctka

Všeobecná charakteristika

Kraj: Plzeňský kraj
Okres(y): Rokycany
Obec: Mirošov
Katastrální území: Mirošov
Mapové listy: 22-11 Přeštice, 22-112 Šťáhlavý
Lokalizace: Asi 700 m s. od Mirošova, v. od silnice Mirošov - Hrádek - Rokycany.
Stručná charakteristika: Opuštěné lomy, kde sou odkryty svrchnokarbonské sedimenty kladenského souvrství, nýřanských vrstev - westphal D.
Technický objekt: lom
ID: 998


Geologie

Geologická charakteristika: Ve starých opuštěných lomech v okolí Mirošova jsou odkryty svrchnokarbonské sedimenty kladenského souvrství, nýřanských vrstev - westphal D. Jsou zde typicky vyvinuty mirošovské slepence, definované jako hrubozrnné slepence s valouny křemene, buližníku, drob a pískovců s písčitou základní hmotou nebo křemitým či železitým tmelem. Vložky v nich tvoří světle šedé lavicovité hrubozrnné arkózy, arkózovité pískovce a jemnozrnné pískovce, které byly předmnětem těžby. Místy se vsktují podřadné vložky prachovců, jílovců až uhelné slojky, např. v lomech Na Janově u Mirošova. Tento lom je i významnou paleontologickou lokalitou odkud byly též popsány nálezy tzv. mirošovské flóry (Němejc 1938).
Regionální členění: Český masiv > Výplně mladopaleozoických pánví > středočeské a západočeské mladší paleozoikum
Stratigrafie: karbon
Témata: sedimentologie, paleontologie, těžební činnost a její následky, ložisková geologie, petrologie
Jevy: charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: slepenec (konglomerát) , arkóza, pískovec


Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Klasický výchoz mirošovských slepenců. Významné paleontologické naleziště tzv. mirošovské flory.
Součást národního geoparku: Barrandien
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.


Literatura a další zdroje
  • Čepek, L. (1951): Mirošovská kamenouhelná pánev. - Sbor. Ústř. Úst. geol., 18, 89-116. Praha.
  • Čepek , L. (1961): Geologická mapa ČSSR 1 : 200 000, list Plzeň. - Ústř. Úst. geol. Praha.
  • Hubáček, J. (1941): Složení a spalná tepla čistých hořlavin pevných paliv konsumovaných v Protektorátu Čechy a Morava. - Uhlí 20, 4-9. Praha.
  • Malán, O. (l98O): Plzeňská pánev - černé uhlí - studie. MS Geofond Praha.
  • Němejc, F. (1930): Floristické poznámky ke stratigrafii některých uhelných pánviček mezi Rokycany a Berounem. - Věst. Stát. geol. Úst., 6, 40-58. Praha.
  • Němejc, F. (1938): Příspěvek ke geologicko - paleontologickému výzkumu mirošovské uhelné pánve. - Čas. Nár. Muz., 112, 307-310. Praha.
  • Purkyně, C. (1904): Kamenouhelné pánve u Mirošova a Skořice a jejich nejbližší okolí. - Rozpravy Čes. Akad., 13, 29. Praha.
  • Šetlík, J. (1968): Fytopaleontologie nýřanských vrstev. - MS Geofond Praha.- (1969): Mirošovské rostlinné společenstvo v Poohří a v Plzeňské pánvi. - Zpr. geol. Výzk. v roce 1968, 98-100. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Jana Drábková, 11.02.1994
Aktualizoval(a): Kukal Zdeněk, 29.11.2017


Citace

Databáze významných geologických lokalit: 998 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-04-05]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/998.


Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam:
Vzdělávací význam:
Významnost jevu:
Reprezentativnost lokality:
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:

Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .

Fotoarchiv
K této lokalitě nemáme fotografie ve fotoarchivu.

© ČGS 2024, verze: 1.01 - 5.5.14 [21.02.2024]