Břevenec
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Olomoucký kraj
Okres(y):
Olomouc
Obec:
Šumvald
Katastrální území:
Břevenec
Mapové listy:
14-44 Šternberk, 14-441 Troubelice
Lokalizace:
Plocha 0,5 km čtverečních při vyústění toku řeky Oskavy do Hornomoravského úvalu, omezená silnicí Dolní Libina - Oskava a řekou Oskavou.
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Dobře zachované pozůstatky rýžoviště zlata.
Technický objekt:
rýžoviště
ID:
911
Geologie
Geologická charakteristika:
V kvartérních nánosech Oskavy pleistocenního až holocéního stáří se vyskytují akumulace volného zlata ve dvou terasách o průměrné mocnosti 3 m. Nižší terasa je tvořena hrubými štěrky o velikosti 3 - 30 cm, vyšší pak rezavými zahliněnými štěrkopísky. Obsah Au je 0,2 gm na m krychlový. velikost zlatinek 0,1 - 0,3 mm. Ve valounovém materiálu převládají horniny oskavské kry - blastomylonity, granitoidy, fylity, diabasy a křemen. Oblast oskavské kry je považována za nepravděpodobnější oblast Au akumulací. Rýžování probýhalo ve třech etapách. Nejstarší a plošně nejrozsáhlejší práce pochází z keltského rýžování svrchní terasy, ve druhé periodě bylo přerýžováno koryto řeky Oskavy. Ve třetí etapě bylo rýžováno do hloubky cca 3 m systémem těžebních polí. Dnes jsou v ploše patrná velká rýžovnická pole, dokládající těžbu hlubších částí zlatonosných teras. Jde o systém ploch, do jejichž středu byla strouhou přiváděna voda a zde byl rýžován nakopaný materiál. Zbytky přerýžovaných štěrků byly odstraňovány na okraj rýžovnických polí. Valy přemístěných štěrků dosahují délky až 40 m a výšky přes 3 m.
Regionální členění:
Český masiv > kvartér > kvartér akumulačních oblastí Českého masivu
Stratigrafie:
kvartér
Témata:
mineralogie, těžební činnost a její následky, ložisková geologie
Jevy:
údolní niva
Původ geologických jevů (geneze):
antropogenní (činnost lidská), akvatická (činnost vody)
Hornina:
písek
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Dochované pozůstatky plošně největšího rýžoviště zlata v Jeseníkách s dobře patrnými rýžovnickými poli a sejpy. Porost typu lužního lesa.
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
Případná těžba zlata na ploše evidované v bilancích jako prognozní plocha číslo P9 112900.
Literatura a další zdroje
- Čabala, V. et al. (1993): Jeseníky - rozsypy Au. - MS Unigeo Zlaté Hory. Novák, J. (1982): Povodí řeky Oskavy. - MS Geologický průzkum Ostrava. Novák, J. (1985): Rýžoviště zlata na řece Oskavě, severní Morava. - MS Geofond Praha. Novák, J. ( 1988): Prospekce Jeseníků - Au, revize pozůstatků sekundárních ložisek Au. - MS Unigeo Zlaté Hory. Proseková, M. - Sekyra, J. (1990): Problém provenience sekundárních ložisek Au v povodí Oskavy. - MS ČGU Praha.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Petr Mixa, 30.11.1993
Aktualizoval(a):
Gürtlerová Pavla, 11.11.2011
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 911 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-04-26]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/911.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
střední
Geologický význam:
geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
