Významné geologické lokality

Miskovická vápenka

Všeobecná charakteristika

Kraj: Středočeský kraj
Okres(y): Kutná Hora
Obec: Miskovice
Katastrální území: Miskovice
Mapové listy: 13-32 Kolín, 13-324 Kutná Hora
Lokalizace: Miskovická vápenka a lom se nachází asi 1000 m na J od obce Miskovice.
Přístup k lokalitě: schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika: Opuštěný jámový lom v biodetritických vápencích křídového stáří s intrafoliačním konglomerátem a krasovými jevy.
Technický objekt: lom
ID: 85

Geologie

Geologická charakteristika: Stěny lomu jsou tvořeny několika subfaciemi biodetritických vápenců. Jednotlivé polohy těchto vápenců jsou odděleny starými skalními dny (hardgroundy). Narozdíl od lokality Mezholezy je zde velmi příznivé zachování fosilní křídové fauny. Sběr a studium na této lokalitě umožňují korelaci cenomanu a spodního turonu ve facii biodetritických vápenců. Lokalita má tedy značný studijní význam. Je perspektivní pro stanovení hranice cenoman-turon a pro její korelaci v české křídě. Význam je i mezinárodní, očekávána je korelace s pánvemi v Německu. Obsažená fauna má ještě průkazně mnoho nepopsaných druhů. Kromě biostratigrafie, je lokalita též perspektivní pro studium bouřkových sedimentů a epifauny přitmelené na balvanech z křídového podloží (Klein 1962). Částečně zkrasovatělé vápence (Schwarz – Lochmann 1966) jsou z největší části tvořeny úlomky rudistů (hlavně druh Radiolites sanctaebarbarae POČTA) a ústřic (zejména Rhynchostreon suborbiculatum (LAMARCK), část detritu však pochází ze schránek ježovek, mechovek a z vegetativních stélek řas čeledi Corallinaceae (Klein 1962). Lavicovité masívní organodetritické vápence (s úklonem 52/12) jsou zde odděleny od deskovitě rozpadavých hrubozrnných biosparitových vápenců dvěma konglomerátovými polohami o mocnosti až 0,6 m, které jsou tvořeny valounky hornin kutnohorského krystalinika kolem 1–1,5 cm, vzácněji až 10 cm v průměru (foto 9-6). Minerální asociací písčitých vápenců se zabývali Šrein et al. (2007b). Ačkoliv ve studovaných sedimentech nebyly nalezeny stratigraficky významné foraminifery (Hradecká 2007), nanofosilie nalezené 1 m pod bází intraformačního konglomerátu (Švábenická 2007) odpovídají vyšší části spodního turonu (zóna UC6b sensu Burnett 1998), především na základě přítomnosti druhu Eprolithus moratus. Společenstvo nedokonale zachovaných nanofosilií ze samotné báze intraformačního konglomerátu (zóna UC6b sensu Burnett 1998) může přesahovat do zóny UC7 (sensu Burnett 1998) na základě přítomnosti jedince ?Quadrum gartneri (Vodrážka in Štědrá ed. 2010).rbiculatum (LAMARCK), část detritu však pochází ze schránek ježovek, mechovek a z vegetativních stélek řas čeledi Corallinaceae (Klein 1962).Lavicovité masívní organodetritické vápence (s úklonem 52/12) jsou zde odděleny od deskovitě rozpadavých hrubozrnných biosparitových vápenců dvěma konglomerátovými polohami o mocnosti až 0,6 m, které jsou tvořeny valounky hornin kutnohorského krystalinika kolem 1–1,5 cm, vzácněji až 10 cm v průměru (foto 9-6). Minerální asociací písčitých vápenců se zabývali Šrein et al. (2007b).Ačkoliv ve studovaných sedimentech nebyly nalezeny stratigraficky významné foraminifery (Hradecká 2007), nanofosilie nalezené 1 m pod bází intraformačního konglomerátu (Švábenická 2007) odpovídají vyšší části spodního turonu (zóna UC6b sensu Burnett 1998), především na základě přítomnosti druhu Eprolithus moratus. Společenstvo nedokonale zachovaných nanofosilií ze samotné báze intraformačního konglomerátu (zóna UC6b sensu Burnett 1998) může přesahovat do zóny UC7 (sensu Burnett 1998) na základě přítomnosti jedince ?Quadrum gartneri (Vodrážka in Štědrá ed. 2010).
Regionální členění: Český masiv > křída Českého masivu > česká křídová pánev > č. křídová pánev - kolínský vývoj;
Český masiv > Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum > kutnohorsko-svratecká oblast > kutnohorské krystalinikum
Stratigrafie: cenoman, proterozoikum
Témata: sedimentologie, geologie, stratigrafie, paleontologie
Jevy: škrapy, litologické rozhraní, kras, zvrstvení, vrstva, zkameněliny - fauna, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): organogenní (činnost organizmů), sedimentární
Hornina: vápenec, slepenec (konglomerát)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Ochrana lomů u Miskovic a u Mezholez je potřebná z těchto důvodů: 1. Oba odkryvy jsou unikátní svojí geologickou stavbou a přirozenou sukcesí vápencového biotopu. Ve špatně odkrytém území představují významné body pro geologické mapy a monitoring. Oba objekty jsou krajinářsky cenné. 2. Lomy jsou zdrojem suroviny, kamene, z něhož je postavena část starého města Kutná Hora. Jsou nejen historicky cenné, ale představují zdroj autentické suroviny pro opravy budov. 3. Lomy jsou hltači vody pramenící ve studánce Sv. Vojtěcha a čerpané ve studničním řádu, který je zdrojem pitné vody pro město Kutná Hora. Zavezení odpadem by mohlo mít přímé dopady na zásobování pitnou vodou. Jedná se o přírodně hodnotný bod i technickou památku. Chráněno formou registrovaného VKP Vápenka Miskovice.
Střety zájmů: skládky odpadků, vegetace
Popis střetů zájmů: Potencionální ohrožení skládkou odpadu i dalším dílčím znečišťováním. Zarůstání.

Literatura a další zdroje

Klein, V. (1962): Litologie a stratigrafie cenomanských organodetritických vápenců v západním okolí Kutné Hory. - Sbor. Ústř. Úst. geol., 27, 385-407. Praha
Nekvasilová, O. (1973): The brachiopod genus Bohemirhynchia gen.n. and Cyclothyris McCoy (Rhynchonellidae from the Upper Cretaceous of Bohemia. - Sbor. geol. Věd, Paleont., 15, 75-117. Praha
Žítt, J. (1986): Lilijice vybraných lokalit příbřežního vývoje české křídy. - MS Archiv Geol. úst. AV
Žítt, J. (1993): Nové poznatky o lilijicích příbřežního vývoje české křídy (kolínská litofaciální oblast). - Zpr. geol. Výzk., rok 1992. Praha
Štědrá ed. (2010): Základní geologická mapa ČR 1 : 25 000, list 13-324 Kutná Hora s Vysvětlivkami. ČGS Prah

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Vladimír Klein, 30.11.1993
Aktualizoval(a): Štědrá Veronika, 17.06.2010

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 85 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-18]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/85.

Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: velký
Vzdělávací význam: velký
Významnost jevu: nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality: velká
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita: ano
Stav lokality: ucházející