Vápenná, jeskyně Velký dóm
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Olomoucký kraj
Okres(y):
Jeseník
Obec:
Vápenná
Katastrální území:
Vápenná
Mapové listy:
14-22 Jeseník, 14-223 Lipová-lázně
Lokalizace:
Západně od Vápenné je řada 5 velkých a několika menších lomů na krystalických vápenec.
Stručná charakteristika:
Kras ve vápencové kře, dva ponorné toky, škrapy, 21 registrovaných jeskyní z nichž největší je jeskyně Velký dóm.
ID:
822
Geologie
Geologická charakteristika:
Západně od Vápenné je tektonická šupina epizonálně metamorfovaných hornin (fylitů a krystalických vápenců) skupiny Branné, předpokládaného devonského stáří. Na západě je omezena pokračováním ramzovského nasunutí, na východě jedním se zlomů okrajového sudetského zlomového systému. Šupina je vklíněna mezi krystalinikum svrchního oddílu a velkovrbenské klenby a žulovský pluton a tvoří tak relikt jz. křídla vidnavské klenby. Krystalické vápence byly v průběhu posledních dvou století intenzivně lomově těženy. V lomových stěnách se hojně naráželo na puklinové krasové prostory s chudou krápníkovou výzdobou. V roce 1954 bylo výzkumem registrováno 21 jeskynních objektů vesměs v lomových stěnách. Nejdelší byla jeskyně Pec o celkové délce 87 m odkrytá v lomech na pravém břehu potoka Polka, S. od stejnojmenné osady. Největší podzemní sál byl zjištěn v jeskyni Velký dóm v horní části lomu bývalé firmy Neugebauer, z. od nádraží ve Vápenné. Maximální rozměr činí 24 x 14 m, výška 4 - 10m. Je vyvinuta krápníková výzdoba. Dle Krůti (1973)těžba vápenců pro výrobu vápna zde začala již před rokem 1787, kdy se zde pálilo vápno v polních pecích. Pro kamenickou výrobu je vlivem hustého rozpukání zdejší vápenec nevhodný. Hlavní rozvoj zdejší těžby začal v 2. pol. 19. stol., kdy zde A. Latzel postavil první kruhovou pec a v roce 1894 zde byla postavena železniční trať. Po první světové válce zde stálo již 10 kruhovek s roční produkcí 6000 vagonů. Kromě toho se vyváželo ročně dalších 5500 vagonů surového vápence pro potřeby cukrovarů, hutí a skláren. Většina produkce (80 %) byla vyvážena do Německa (Kalášek 1953). Po roce 1945 byly některé lomy zavřeny a těžba přešla pod ?Jesenické vápenice? ve Vápenné které patřily pod Moravskoslezské vápenice v Hranicích a následně pod Hranické cementárny a vápenice n.p. Hranice, provozovna Vápenná. Těžba zde skončila v roce 1973. Největší lom leží asi 350 m z. a jz. od železniční stanici ve Vápenné. Je to velký opuštěný a zarůstající stěnový, částečně zahloubený etážový lom o velikosti asi 400x150 m, stěna je vysoká cca 25-40 m. V lomu vystupuje šedobílý až tmavě šedý strmě páskovaný jemnozrnný krystalický vápenec, který je silně rozpukaný. Místy je patrné výrazné zkrasovění.
Regionální členění:
Český masiv > moravskoslezská oblast > silezikum
Stratigrafie:
devon
Témata:
zoologie, petrologie, geomorfologie, těžební činnost a její následky, geologie
Jevy:
kras, škrapy, jeskyně krasová
Původ geologických jevů (geneze):
zvětrávání, akvatická (činnost vody)
Hornina:
fylit, mramor (kalcitický, dolomitický)
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Kras ve vápencové kře, krasové fenomény jako jeskyně, škrapy, významné hnízdiště netopýrů.
Střety zájmů:
turistika
Popis střetů zájmů:
Těžba v lomech je v současné době zastavena. Pokud není ústí jeskyně zabezpečeno, je nebezpečí poškození výzdoby, pro laické návštěvníky nebezpečí úrazu.
Literatura a další zdroje
- Strnad, V. (1949): Krasové zjevy Na Pomezí a v Zigharticích. - Přír. sbor. Ostrav. kraje, 10, 272-273. Opava.
- Král, V. (1959): Krasové území u Vápenné v Rychlebských horách. - Sborník Rychlebské hory, Slezský studijní ústav v Opavě, vol. 30, str. 46-55. Ostrava.
- Vocilka, M. (1977): K historii, litostratigrafii a tektonice vápencového tělesa u Vápenné ve Slezsku. - Sborník GPO, 14, 73-93, VII/1977. Ostrava.
- Žáček, V. et al. (2005): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000 14-223 Lipová - Lázně.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jaroslav Skácel, 31.10.1994
Aktualizoval(a):
Žáček Vladimír, 04.12.2006, Pecina Vratislav, 03.06.2011, Vajskebrová Markéta, 14.04.2016
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 822 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-04-22]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/822.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
střední
Geologický význam:
regionálně-geologický význam (mapování)
Stav lokality:
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .