Jeskyně Na Špičáku
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Olomoucký kraj
Okres(y):
Jeseník
Obec:
Supíkovice
Katastrální území:
Supíkovice
Mapové listy:
14-22 Jeseník, 14-224 Jeseník
Lokalizace:
Jeskyně se nachází na jižním svahu Špičáku k. 482, 2 km J. od Supíkovic, 1 km S. od Písečné.
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Na vrcholu Velkého Špičáku výrazně vystupuje 260 m dlouhý a poměrně úzký 33 m dlouhý členitý skalnatý hřeben s výskytem povrchových i podzemních krasových jevů.
ID:
804
Geologie
Geologická charakteristika:
Podzemní labyrint pravoúhle se křížících chodeb, charakteristicky vejčitého nebo srdcovitého průřezu, je vázán na bílý a šedě pravidelně šmouhovatý vápenec devonského stáří (supíkovský mramor). Mramor je součástí horninotvorného sledu, řazeného nově k obalu desenské jednotky (vrbenské skupině). Podle SV.-JZ. a SZ.-JV. systému puklin došlo k rozvoji krasových procesů, jejichž výsledkem je soustava nízkých, puklinových chodeb o celkové délce 400 m (Kučera et al. 1981). Zpřístupněno je 250 m. Krasový proces probíhal ve starších čtvrtohorách a krasový proces byl pravděpodobně ovlivněn tavnými vodami pevninského ledovce, jehož čelo sem zasáhlo (viz glaciofluviální písky v Písečné). V mladších čtvrtohorách krasový proces ustal následkem celkového prohloubení okolních údolí. Kdysi bohatá krápníková výzdoba byla za staletí návštěvníky zničena. Hlavní částí jeskyně je 50 m dlouhá vstupní chodba (2-3 m široká a 2 m vysoká), na ní navazují kolmo orientované příčné chodby jež se spojují v největší prostoru jeskyně tzv. Ripperův sál (Kučera et al. 1981). Jeskyně je známa již od roku 1430, kdy je o ní zmínka v rukopisu Antonia Walle z Krakova. Kronikář, který ji zkoumal ji považoval za pradávné hornické dílo. Na stěnách jsou hojné staré nápisy s letopočty, z nichž nejstarší, zaručeně datovaný pochází z roku 1545. Jeskyně sloužila jako úkryt pro pašeráky nebo pro lidi z jiných důvodů dříve pronásledovaných.
Regionální členění:
Český masiv > moravskoslezská oblast > silezikum;
Český masiv > kvartér > kvartér denudačních oblastí Českého masivu
Stratigrafie:
devon, kvartér
Témata:
petrologie, geomorfologie, hydrogeologie
Jevy:
kras, jeskyně krasová, škrapy
Původ geologických jevů (geneze):
akvatická (činnost vody), glacigenní (činnost ledovcová)
Hornina:
mramor (kalcitický, dolomitický)
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Národní přírodní památka (NPP)
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území):
Na Špičáku. Kód AOPK ČR: 268. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Významné povrchové (hojné škrapy) i podzemní krasové jevy vyvinuté na kopci Velký Špičák (rozloha 7,05 ha). Z podzemních krasových jevů jsou předmětem ochrany jeskynní chodby vejčitého a charakteristického srdcovitého průřezu. Jeskyně jsou známy od roku 1430, přístupné jsou od roku 1884 (Gába 1984). Přirozený výskyt tisu červeného a jalovce obecného na vrcholových skalách. Vyhlášení ZCHÚ: MK ČSR, 10. 11. 1970.
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
Významnější střety zájmů nejsou známy, je zajištěna celoroční ochrana. Zákaz horolezecké činnosti.
Literatura a další zdroje
- Gába, Z. (1984): Státní přírodní rezervace Na Špičáku. - Naše slovo z 16. 5. 1984. Kučera, B. - Hromas, J. - Skřivánek, F. (1981): Jeskyně a propasti v Českoslovenku. - Academia Praha. Šafář J a kol.(2003): Olomoucko. In: Mackovčin P., Sedláček M.(eds): Chráněná území ČR, Svazek VI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jaroslav Aichler, 26.11.1993
Aktualizoval(a):
Gürtlerová Pavla, 15.11.2007, Večeřa Josef, 14.11.2008, Pecina Vratislav, 01.06.2011
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 804 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-19]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/804.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
