Křtiny - "Mramorový lom"
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Jihomoravský kraj
Okres(y):
Blansko
Obec:
Křtiny
Katastrální území:
Křtiny
Mapové listy:
24-41 Vyškov, 24-411 Jedovnice
Lokalizace:
Starý opuštěný lom na jz. okraji Křtin v Křtinském údolí při silnici na Babice nad Svitavou.
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Opuštěný, lesem zarostlý, stěnový lom. Stratotyp křtinských vápenců.
Technický objekt:
lom
ID:
750
Geologie
Geologická charakteristika:
Lomem je odkryt téměř celý sled šedých a pestře zbarvených hlíznatých křtinských vápenců náležejících k líšeňskému souvrství, stáří famenu a spodního tournai. Pomocí konodontů byla přesně stanovena hranice devon / karbon. V nadloží křtinských vápenců po krátkodobém hiátu sedimentovaly vápencové brekcie a tmavé silně drcené ostrovské břidlice, jejichž mocnost nepřesahuje několik metrů, stářím odpovídají svrchnímu tournai. V jejich nadloží vystupují červené jílové břidlice březinského souvrství, stáří spodního a částečně i středního visé (Dvořák 1993).Jedná se o stratotypovou lokalitu křtinských vápenců, jejichž sled je přímo v lomu odkryt v mocnosti cca 35 m. Nejstarší polohy vystupují při silnici v těsném jz. sousedství lomu a náleží famenské konodontové zóně Palmatolepis marginifera (Hladil et al. 1999; Bábek et al. 2007), zatímco v samotném lomu začíná sled v zóně Palmatolepis rugosa trachytera (Zikmundová, 1963). V této zóně a v zóně nadložní (Palmatolepis postera) byly objeveny vzácné, několik cm mocné bioklastické polohy s trilobity (Chlupáč 1961, 2000). V lomu však převládají mikritové a biomikritové hlíznaté vápence, především typu wackestone s ostrakody, radiolariemi a jehlicemi mořských hub (Kumpan et al. 2013b). Přítomny jsou také polohy s hojnými litoklasty (Hladil et al. 1999) či pseudobrekciovitou stavbou vzniklou výrazným tlakovým rozpuštěním. Vápence zóny Palmatolepis rugosa trachytera a spodní části zóny Palmatolepis postera jsou šedavé, uvnitř zóny Palmatolepis postera nastupuje pestré, červenavé zbarvení, které je vystřídáno opět šedými až tmavě šedými vápenci v zóně svrchní Palmatolepis gracilis expansa (Kumpan et al. 2012). Na bázi tournai (zóny Siphonodella sulcata a Si. bransoni) jsou vápence opět pestré, konkrétně růžové a okrové a postupně přechází v zónách Si. duplicata, Si. hassi, Si. sandbergi a Si. quadruplicata do šedavých odstínů (Zikmundová 1963, Chlupáč et al. 1986; Kumpan et al. 2012). Z mikropaleontologického hlediska jsou vápence významné bohatými konodontovými společenstvy (Zikmundová 1963; Chlupáč et al. 1986; Kalvoda et al. 2013). Dále jsou početní ostrakodi a méně hojné rybí zbytky (Kumpan 2013) a ostnokožci, jako jsou lilijice, sumýši a hadice (Kumpan 2013b). V nadloží křtinských vápenců spočívají vápencové brekcie s fosfority o pravé mocnosti cca 2 m. Obsahují přeplavenou faunu frasnských stromatopor a famenských a tournaiských konodontů. Odkryv je zakončen břidlicemi a prachovci březinského souvrství, ve kterých nebyla dokumentována doposud žádná fauna. Na základě nálezů fauny v okolí Březiny lze interpretovat jejich raně až středně viséské stáří. (Otava et al.2013)
Regionální členění:
Český masiv > moravskoslezská oblast > moravskoslezské paleozoikum;
Český masiv > moravskoslezská oblast > moravskoslezské paleozoikum > předflyšové jednotky > faciální vývoj Moravského krasu
Stratigrafie:
svrchní devon, famen
Témata:
stratigrafie, paleontologie, sedimentologie
Jevy:
charakteristická hornina, stratotyp
Původ geologických jevů (geneze):
sedimentární , tektonická
Hornina:
vápenec
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Eponymický stratotyp křtinských vápenců.
Střety zájmů:
těžba povrchová
Popis střetů zájmů:
existoval vážný záměr lom znovu otevřít.
Literatura a další zdroje
- Musil, R. et al. (1993): Moravský kras, labyrinty poznání. - Adamov.
- Otava, J. et al (in prep 2013): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1:25000 list Jedovnice 24-411.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jaroslav Dvořák, 22.11.1993
Aktualizoval(a):
Otava Jiří, 04.11.2011, Gürtlerová Pavla, 20.09.2013, Kukal Zdeněk, 12.12.2017
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 750 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-06-08]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/750.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
