Medlovický lom
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Zlínský kraj
Okres(y):
Uherské Hradiště
Obec:
Medlovice, Osvětimany
Katastrální území:
Medlovice u Uherského Hradiště, Osvětimany
Mapové listy:
24-44 Bučovice, 24-444 Osvětimany
Lokalizace:
200 m Z. od k. 326, 1,4 km JJV. od k. 291, cca 300 m Z. od obce ve svahu.
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Asi 5 m vysoké stěny v lomu. Medlovické porcelanity a vypálené jíly uložené diskordantně na flyši.
Technický objekt:
lom
ID:
644
Geologie
Geologická charakteristika:
Paleogénní flyš dílčí račanské jednotky magurského příkrovu v širším okolí Medlovic na Moravě. Je tvořen několika silně zvrásněnými litostratigrafickými jednotkami. Na stavbě území se podílejí spodní a svrchní vrstvy soláňské (paleocén), vrstvy belovežské (spodní-střední eocén), spodní a svrchní vrstvy zlínské (střední eocén-?spodní oligocén). Medlovické porcelanity a vypálené jíly uložené diskordantně na flyši, vznikly vypálením původních jílů při vyhoření sloje lignitu, jež se usadily v mělkých depresích v pannonu A až spodní části zóny C. Na základě nálezu redeponovaných porcelanitů v dobře paleontologicky datovaných vrtech a odkryvech bylo dokázáno, že k prvnímu zapálení lignitové sloje a vzniku porcelanitů došlo již před střední částí zóny C panonu. V lomu jsou odkryty červené, fialové, modrošedé a hnědé porcelanity v mocnosti 5 m (Čtyroký a Novák 1978). Z paleogeografického hlediska mají význam i pro proluviálně-fluviální štěrky spodnopleistocénního až střednopleistocénního stáří v Boršicích u Buchlovic (dejekční kužel), neboť jsou roztroušeny v celé jejich mocnosti (30 m). Dokládají tak přínos materiálu od západu z Vážanské vrchoviny a od severu z Chřibů (Czudek et al. 1985); Revize lokality „PP Medlovický lom“ 1.6. 2011: V. Žáček, P. Havlíček, J. Hošek (Česká geologická služba, Praha), Pavel Šnajdera, ing. Jaroslav Hrabec (Krajský úřad zlínského kraje, oddělení ochrany přírody a krajiny): V lomu vystupuje sekvence převážně červeně zbarvených porcelanitů (vypálených jílů), s nepravidelně vtroušenými černými až šedými s vypálenými konkrecemi o velikosti od několika cm až asi do 20 cm. Porcelanity jsou tvrdé, mají převážně drsný střep a střípkovitě se rozpadají do nepravidelných úlomků o velikosti od několika cm do 1-2 dm. Ačkoli dominující barva je cihlově červená, v profilu jsou patrné domény o velikosti několika decimentů až několika metrů, kde vystupují porcelanity zbarvené v různých odstínech cihlově červené (nejčastější, středně až silně vypálené), okrově hnědé (slabě až středně vypálené) ojediněle i světle šedé (zcela slinuté a nejsilněji vypálené). Distribuce různě barevných domén ve stěně je velmi nepravidelná a odpovídá nerovnoměrnosti výpalu. Porcelanity jsou navíc silně nepravidelně rozpukané s četnými ohlazy a kontrakčními trhlinami, které vznikly smršťováním vypalovaného materiálu, tedy netektonicky. Místy jsou v porcelanitech černé otisky stébel rostlin. V místě nejvyšší stěny, kde je zachován nejlepší profil, bez osypu o výšce 4-5 m je vyvinuta subhorizontální, asi 1 m dlouhá, čočkovitě vykliňující tmavá porézní škvárovitá poloha o mocnosti 5-10 cm. Ta představuje nejspíš vyhořelou slojku nebo kmen. Těsně pod ní je žlutě a bíle zbarvený silně zpevněný 5-7 cm mocný horizont, který je tmelen sírově žlutým, oranžovým, méně i šedým bublinatým sklem a bílým nerozpustným krystalickým minerálem, který tvoří kůry s jehlicovitými krystaly (sádrovec, aragonit?) Pod ní je okrově hnědý slabě vypálený porcelanit, nad ní naopak silněji vypálený porcelanit cihlově červené až šedé barvy. Protolitem porcelanitů jsou svrchno miocenní jíly a silty v nichž je vyvinuta kyjovská (panon) a dubňanská (pont) sloj. Podle dosavadních výzkumů sloje vyhořely patrně za spoluúčasti úniků zemního plynu; proto odkrytá mocnost těchto porcelanitů je nejméně 5 metrů. Klasty těchto porcelanitů jsou přítomny v celé mocnosti štěrků a písků (24-32 m) tzv. boršíckého výplavového kužele, kde je doložen jeho vývoj od spodního kvartéru (cca 2-2.5 Ma) do posledního interglaciálu (R/W), cca 0.125 Ma. V celém profilu boršického kužele je doložena řada hiátů -erozívní rozhraní, 3 úrovně mrazových klínů a hrnců. Jde o jeden z nejdůležitějších kvartérních profilů na Moravě. Po ukončení těžby doporučujeme zachovat část stěny s popsanými jevy. Porcelanity vykazují zvýšenou magnetickou susceptibilitu (MS) kolísající v rozmezí 1.3-28.4 x 10-3 SI svědčící pro přítomnost ferromagnetického minerálu, nejspíše magnetitu.
Regionální členění:
Karpaty > flyšové pásmo > magurská skupina příkrovů
Stratigrafie:
svrchní miocén
Témata:
ložisková geologie, stratigrafie, petrologie, geologie, kvartérní geologie
Jevy:
porcelanity, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze):
metamorfní (kontaktní metamorfóza)
Hornina:
porcelanit
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Přírodní památka (PP)
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území):
Medlovický lom. Kód AOPK ČR: 1889. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Jediný takto vyvinutý porcelanit na střední Moravě. Významná lokalita pro paleogeografii terciéru a kvartéru. AOPK: ZCHÚ kategorie PP č. 1889 vyhlášeno r. 1997.
Střety zájmů:
těžba povrchová, zemědělství
Popis střetů zájmů:
Možné střety s vlastníkem pozemku ZD Medlovice.
Literatura a další zdroje
- Czudek, T. - Havlíček, P. - Kovanda, J. (1985): Paleogeografický význam náplavového kužele JV. od Boršic u Buchlovic. - Čas. min. geol., 30, 2, 185-198. Praha. Čtyroký, P. - Novák, F. (1978): Flyš a medlovické porcelanity v jižní části Chřibů. - Čas. min. geol., 23, 1, 77-86. Praha. Sladký, J. (2019): Červený \"kráter\" u Medlovic. Malovaný kraj, 55, 2, 29.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Pavel Havlíček, 29.11.1993
Aktualizoval(a):
Tomanová Petrová Pavla, 29.10.2010, Žáček Vladimír, 06.06.2011
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 644 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-05-04]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/644.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
výjimečný
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
mezinárodní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
