Zřídelní struktury okolí Křížového pramene
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Karlovarský kraj
Okres(y):
Cheb
Obec:
Mariánské Lázně
Katastrální území:
Mariánské Lázně
Mapové listy:
11-41 Mariánské Lázně, 11-411 Mariánské Lázně
Lokalizace:
Údolí Úšovického potoka a přilehlé svahy od Lesního pramene po pramen Alexandřin
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Proplyněné minerální vody
ID:
4479
Geologie
Geologická charakteristika:
Nejsevernějším zástupcem mariánskolázeňských pramenů je společně s Maxovou a Chudou kyselkou Lesní pramen, který vyvěrá na pravém břehu Úšovického potoka v nadmořské výšce kolem 626 m. Tato lokalita je geologicky specifická, protože se zde v masivu tzv. horské žuly vyskytuje těleso dioritu, což ovlivňuje chemismus vody. Lesní pramen je považován za hydrochemicky hybridní typ, jehož složení odpovídá směsi přibližně 30 % vody typu Křížového pramene a 70 % méně mineralizované vody bohaté na vápník a hořčík. Historie jeho zachycení sahá do roku 1827, přičemž současná podoba jímání (zvonovitá jímka) pochází z roku 1905, resp. 1903. Voda je klasifikována jako alkalicko-salinicko-železnatá kyselka a kromě pitných kúr se využívá i k inhalacím. Centrem celého mariánskolázeňského zřídelního systému však tvoří Křížový pramen, historicky známý jako „Slaná kyselka“, jehož první kamenné jímání pochází již z roku 1749. Tento pramen, vyvěrající na styku žul a rul, je chemicky silně mineralizovanou vodou, což jej řadí k vodám tzv. karlovarského typu. Původní složitý systém mělkých jímek byl nahrazen vrty. Klíčovými se staly vrty Křížový III (1936) a Křížový IV (1954), který dosáhl hloubky 83,5 metru. V blízkosti Křížového pramene, na východním konci kolonády, vyvěrá pramen Karolina (původně nazývaný Nová studně, přejmenován v roce 1817). Geologicky je vázán na kontakt tzv. horské žuly s pararulami a amfibolity. Na rozdíl od Křížového pramene jde o typickou zemitou kyselku (typ Mg-Ca-HCO3) s nižším obsahem sodíku a chloridů, která se dnes využívá především ke koupelím. Původní mělké jímání bylo v letech 1929–1930 nahrazeno hlubší studní (cca 11 m), přičemž v 80. letech byl systém doplněn vrtem HJ-30 a HJ-31 do hloubky 40 metrů. Jižněji, na samém kontaktu žuly s amfibolity a pararulami, se nachází skupina tří vývěrů známá jako Ambrožovy prameny (Ambrož I, II, III). Jde o slabě mineralizované prosté železnaté kyselky, které jsou díky vysokému obsahu Fe a jeho dobré vstřebatelnosti využívány k léčbě chudokrevnosti. Současné jímání pochází z rekonstrukce v roce 1926, kdy byly jednotlivé prameny zachyceny na dně svahové jámy a svedeny do přelivných váz. Specifickou pozici zaujímají Mariiny prameny, historicky nazývané „Smradlavé“ (Stinker) kvůli zápachu sirovodíku, které se proslavily především jako mohutné výrony CO2 využívaného pro suché plynové koupele. Nacházejí se v prostoru bývalého rašeliniště, kde byl plyn původně jímán ve zvonech v mělkých jímkách a bazénech. Voda těchto pramenů (Marie I–VI) je klasifikována jako prostá kyselka s nízkou mineralizací. Později byla tato struktura rozšířena vrtem Marie BJ 6 MP nová. Na systém Mariiných pramenů navazují Ústřední prameny (I a II), které byly navrtány v letech 1929–1931 v prostoru Ústředních lázní s cílem zajistit vodu pro balneoprovoz. Jedná se o hlubší záchyty (vrt Ústřední I je hluboký 60 m), které poskytují železnatou kyselku využívanou výhradně ke koupelím. Dnes je využíván pouze vrt Ústřední I.
Regionální členění:
Český masiv > bohemikum > mariánskolázeňský komplex
Stratigrafie:
paleozoikum
Témata:
hydrogeologie
Jevy:
pramen
Původ geologických jevů (geneze):
akvatická (činnost vody), tektonická
Hornina:
amfibolit, granit (žula), diorit
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Slavkovský les
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Jde o zřídelní strukturu světového významu a druhé nejnavštěvovanější lázně v ČR.
Součást národního geoparku:
Egeria
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
Lokalita je chráněna v rámci ochranného pásma lázní. Lokalita v současné době netrpí bezprostředním střetem
zájmů.
Literatura a další zdroje
- Landa, D.-A. (2024): Hydrochemická zonace minerálních vod v oblasti Mariánských Lázní, PřF UK, diplomová práce
- Kůrková, I., et al. (2026): Slavkovský les – Zrození vody z kamene. – Čes. geol. služba. Praha.
- Hynie, O. (1963): Hydrogeologie ČSSR II, Minerální vody. Nakladatelství ČSAV.
- Kolářová, M. – Myslil, V. (1979): Minerální vody Západočeského kraje. Ústř. úst. geol. Praha.
- Krásný, J., et al. (2012): Podzemní vody České republiky. Regionální hydrogeologie prostých a minerálních vod. – Čes. geol. služba. Praha.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Landa David, 06.02.2026
Aktualizoval(a):
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 4479 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-03-09]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/4479.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
výjimečný
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
mezinárodní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
