
Zřídelní struktura Rudolfova a Ferdinandova pramene
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Karlovarský kraj
Okres(y):
Cheb
Obec:
Mariánské Lázně
Katastrální území:
Mariánské Lázně, Úšovice
Mapové listy:
11-41 Mariánské Lázně, 11-411 Mariánské Lázně
Lokalizace:
1 km na SV od železniční stanice Mariánské Lázně, údolí Úšovického potoka od kolonády Ferdinandova pramene po Rudolfův pramen
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Proplyněné minerální vody
ID:
4477
Geologie
Geologická charakteristika:
Ferdinandův pramen je nejstarším historicky doloženým zdrojem v Mariánských Lázních, o kterém existují písemné záznamy již z roku 1528 v souvislosti s pokusy krále Ferdinanda I. o výrobu soli z tamní vody. Tato zřídelní struktura je geologicky vázána na silně alterované amfibolity a ruly. Unikátem této soustavy je extrémní chemická variabilita na velmi malém prostoru. Zatímco prameny Ferdinand I a II patří k nejsilněji mineralizovaným vodám v oblasti (chemický typ Na-SO4-HCO3-Cl se solí Glauberovou a mineralizací kolem 10 g/l), sousední pramen Ferdinand VI (Excelsior), vyvěrající jen o desítky metrů vedle, je naopak nízce mineralizovanou prostou kyselkou. Jižně od Ferdinandových pramenů, v údolí Úšovického potoka, se nachází skupina Rudolfových pramenů (dříve zvaných Luční či Příkopový), která leží na geologickém styku amfibolitového masivu a pararul. Chemicky se jedná o odlišný typ tzv. „zemité kyselky“ (Ca-Mg-HCO3) s vysokým obsahem vápníku a hořčíku, která je pro své diuretické účinky využívána především pro léčbu urologických onemocnění a chorob ledvin. Původní mělká jímání (Rudolf I, II, III) byla v průběhu času nahrazena hlubšími vrty, přičemž v současnosti je klíčovým zdrojem vrt Rudolf BJ-36 a BJ-37. Analýzy z roku 2018 potvrdily čistotu vody bez přítomnosti stop farmak. V roce 2013 byla Ferdinandova zřídelní základna významně posílena vyhloubením nových průzkumných vrtů Ferdinand HV-43 (Augustin) a HV-44 (Edward VII) do hloubek 70 a 75 metrů. Tyto vrty zachytily vysoce mineralizovanou vodu tzv. karlovarského typu (Na-HCO3-SO4), která vykazuje podobné složení jako Křížový pramen, avšak s odlišnými poměry iontů. Tento nález potvrdil, že v hlubších partiích zřídelní struktury cirkulují vody obohacené o složky pravděpodobně fosilního původu, které se mísí s vodami mělkého oběhu vzniklými rozpouštěním okolních hornin. Obě zřídelní soustavy jsou součástí hlavní tektonické linie, která tvoří páteř zřídelní oblasti a propojuje struktury Křížového, Alexandřina, Ferdinandova a Rudolfova pramene. Vzhledem k tomu, že se v této oblasti v těsné blízkosti vyskytují vody s mineralizací přes 10 g/l i vody velmi slabě mineralizované, vyžaduje tento systém přísnou ochranu, aby nedošlo k nežádoucímu smísení a znehodnocení těchto specifických hydrochemických typů.
Regionální členění:
Český masiv > bohemikum > mariánskolázeňský komplex
Stratigrafie:
paleozoikum
Témata:
hydrogeologie
Jevy:
pramen
Původ geologických jevů (geneze):
akvatická (činnost vody), tektonická
Hornina:
amfibolit
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Slavkovský les
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Jde o zřídelní strukturu světového významu a druhé nejnavštěvovanější lázně v ČR.
Součást národního geoparku:
Egeria
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
Lokalita je chráněna v rámci ochranného pásma lázní. Lokalita v současné době netrpí bezprostředním střetem zájmů.
Literatura a další zdroje
- Landa, D.-A. (2024): Hydrochemická zonace minerálních vod v oblasti Mariánských Lázní, PřF UK, diplomová práce
- Kůrková, I., et al. (2026): Slavkovský les – Zrození vody z kamene. – Čes. geol. služba. Praha.
- Hynie, O. (1963): Hydrogeologie ČSSR II, Minerální vody. Nakladatelství ČSAV.
- Kolářová, M. – Myslil, V. (1979): Minerální vody Západočeského kraje. Ústř. úst. geol. Praha.
- Krásný, J., et al. (2012): Podzemní vody České republiky. Regionální hydrogeologie prostých a minerálních vod. – Čes. geol. služba. Praha.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Landa David, 06.02.2026
Aktualizoval(a):
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 4477 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-03-09]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/4477.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
výjimečný
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
mezinárodní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .



