Pramen Il Sano
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Plzeňský kraj
Okres(y):
Tachov
Obec:
Chodová Planá
Katastrální území:
Pístov, Dolní Kramolín, Výškov u Chodové Plané
Mapové listy:
11-41 Mariánské Lázně, 11-413 Chodová Planá
Lokalizace:
Údolí Kosového potoka 400 metrů sv. od Dolního Kramolína v okolí pramene Il Sano, asi 1,7 km po proudu od odbočky k prameni ze silnice v Dolním Kramolíně, 2,5 km na SV od Chodové Plané
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Proplyněné minerální vody nedaleko Dolního Kramolína jsou čerpány z hloubky 35m a stáčeny do lahví jako známá minerální voda Il-Sano.
ID:
4475
Geologie
Geologická charakteristika:
Geologická stavba širšího okolí Il Sana je komplikována několika větvemi mariánskolázeňského zlomu směru SSZ–JJZ, který tvoří výstupní cesty minerálních vod a plynů. Pro prameny jsou pak klíčové hlavně poruchy směru ZJZ–VSV. Pramenní skupina Il Sano je hydrogeologickým srdcem oblasti. Nachází se v tektonické zóně na styku pararul moldanubika a amfibolitů mariánskolázeňského komplexu.
Pramen Il Sano byl prohlášen za léčivý již v roce 1896 a byl jímán v budově bývalé stáčírny v mohutné kruhové studni o hloubce 5 m a průměru 2 m. Již tehdy byl známý pro vysoké koncentrace CO2 2800 mg/l a vyšší vydatnost, asi 15 l/min. Ve 20. století nastal problém s kvalitou minerálky, a zejména s vysokým a kolísajícím obsahem železa, pravděpodobně kvůli jeho mísení s mělkými vodami. V roce 1991 byl proto realizován vrt HJ-1 do hloubky 35 m, který nahradil původní jímání tohoto pramene. V roce 1996 následoval ambiciózní průzkum, jehož cílem bylo najít další zdroj minerálky, ale s nízkým obsahem železa.
Geofyzika indikovala nadějnou anomálii, skrytou strukturu, pracovně nazvanou „Barbora“, která se však na povrchu nijak neprojevovala. Byly navrženy dva nové jímací vrty HV-2 a HV-3, které po průchodu 6 metry říčních sedimentů a 10 metry zvětralin narazily v hloubce 27 až 31 m na první přítoky proplyněné vody. Další vydatnější přítoky následovaly ve 47 až 49 metrech. Vrtání bylo ukončeno v 52 metrech. Vrty byly okamžitě vystrojeny, aby se předešlo kolapsu jejich stvolů a nekontrolovatelné erupci. Při čerpání muselo být použito speciální plynotěsné zhlaví se separátorem. Hladina v obou vrtech kolísala a při každém pokusu o měření docházelo k nepravidelným erupcím proplyněné směsi, takže bylo nemožné měřit hladinu klasicky a bylo lze sledovat pouze tlak.
Následné chemické analýzy přinesly neočekávané výsledky. Nebyla to běžná kyselka, oba vrty zachytily minerální vodu s neobyčejně vysokou mineralizací 4,0 g/l a 3,5 g/l. Vynikaly extrémně vysokým obsahem vápníku (až 404 mg/l) i hořčíku (až 273 mg/l) ve vrtu HV-2. Vrt HV-3 měl vyrovnanější poměr (kolem 230 mg/l Ca i Mg). Tento objev byl průlomový, jelikož šlo o dosud neznámou, přírodně neodvodňovanou zřídelní strukturu. Paradoxně byl však pro stáčírnu tak nečekaný, že se rozhodla testování vrtů ukončit, protože využití této nové kyselky by vyžadovalo zcela novou technologii úpravy i obchodní přístup.
Do dnešního dne tak výše uvedené vrty nejsou využívány a chátrají. Ke stáčení je tedy v současnosti stále využíván pouze vrt HJ-1 z roku 1991, nacházející se u příjezdové cesty ke staré stáčírně, a od něj je také vyvedena hadice pro veřejný odběr. Z vrtu HV-3, umístěného v pastvině, je sveden přetok k pítku přístupnému u potoka, kde voda v současnosti jeví celkovou mineralizaci 1,4 g/l. Pokles mineralizace je pravděpodobně způsoben mísením s mělčími vodami. V blízkosti pítka na louce na druhé straně potoka se nachází Rybářská kyselka, nově zachycená mělkou dřevěnou jímkou. Mineralizace vody činí pouze 0,7 g/l.
Regionální členění:
Český masiv > bohemikum > mariánskolázeňský komplex
Stratigrafie:
paleozoikum
Témata:
hydrogeologie, kvartérní geologie
Jevy:
pramen
Původ geologických jevů (geneze):
akvatická (činnost vody), tektonická
Hornina:
amfibolit, pararula, vápenec
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Slavkovský les
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Jde o lázeňskou zřídelní strukturu, která je využívána primárně pro stáčení minerálních vod.
Součást národního geoparku:
Egeria
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
Lokalita je chráněna v rámci ochranného pásma lázní. Lokalita v současné době netrpí bezprostředním střetem zájmů.
Literatura a další zdroje
- Kůrková, I., et al. (2026): Slavkovský les – Zrození vody z kamene. – Čes. geol. služba. Praha
- Hynie, O. (1963): Hydrogeologie ČSSR II, Minerální vody. Nakladatelství ČSAV.
- Kolářová, M. – Myslil, V. (1979): Minerální vody Západočeského kraje. Ústř. úst. geol. Praha.
- Krásný, J., et al. (2012): Podzemní vody České republiky. Regionální hydrogeologie prostých a minerálních vod. – Čes. geol. služba. Praha.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Iva Kůrková, 03.02.2026
Aktualizoval(a):
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 4475 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-03-12]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/4475.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
střední
Geologický význam:
geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
