Významné geologické lokality

Karlovarské termy

Všeobecná charakteristika

Kraj: Karlovarský kraj
Okres(y): Karlovy Vary
Obec: Karlovy Vary
Katastrální území: Karlovy Vary
Mapové listy: 11-21 Karlovy Vary, 11-214 Karlovy Vary
Lokalizace: Údolí Teplé v Karlových Varech od pramene Štěpánka až po hotelu Thermál
Přístup k lokalitě: bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika: Karlovarská zřídelní struktura se nachází v oherském riftu, kde křížení hlubokých zlomů umožňuje výstup termálních pramenů a oxidu uhličitého. Podzemní voda se infiltruje v okolních pohořích, v podzemí se ohřívá a získává mineralizaci.
ID: 4471

Geologie

Geologická charakteristika:
Karlovarská zřídelní struktura byla dlouho zakrytá pod neogenními sedimenty. Byla obnažena až ke konci pleistocénu ve čtvrtohorách. Tehdy mladé tektonické pohyby a s nimi spjatá zpětná eroze a skalní řícení změnily původní tok řeky Teplé a ta se místo kratší cesty údolím od Březové přímo do Ohře v Doubí vydala delší cestou úzkým karlovarským údolím. Tím zde byla zintenzivněna eroze a odkryla se i výstupní cesta termy.

Lázeňské město Karlovy Vary, tvořící sv. cíp tzv. západočeského lázeňského trojúhelníku, leží v podkrušnohorské oblasti na neobyčejném místě. Oherský rift je charakteristický ztenčenou zemskou kůrou, zvýšeným tepelným tokem z nitra Země a doznívajícími projevy vulkanismu. Právě tyto průvodní jevy jsou zdrojem dvou základních podmínek pro vznik karlovarské termy, tj. zemského tepla a oxidu uhličitého (CO₂) magmatického původu. Ten se uvolňuje v hloubkách 30 až 60 km a k povrchu stoupá prostřednictvím hlubokých zlomů, což je v případě Karlových Varů jižní okrajový zlom sokolovské pánve. Jeho křížení s tzv. zřídelní linií, zlomovým pásmem směru SSZ–JJV, pak umožňuje, aby toto pásmo fungovalo jako hlavní výstupní zóna pro termální vodu a plyn. V této zóně se nacházejí všechny karlovarské prameny od Sadového přes Vřídlo až po Štěpánku. Zlomové pásmo je tvořené několika jednotlivými zlomy či trhlinami ukloněnými k JZ, na kterých docházelo k posunu horninových bloků. Trhliny jsou otevřené a fungují jako výstupní cesty pro termu, blíže povrchu jsou některé vyplněny zřídelními sedimenty různých variet či silikátovými rohovci.

Samotná karlovarská termální voda je z naprosté většiny meteorického původu, která se na své dlouhé cestě z vrcholků Krušných hor, přilehlých partií Doupovských hor, Slavkovského lesa a části Tepelské vrchoviny v hlubinách ohřívá a obohacuje o rozpuštěné látky. Karlovy Vary jsou tak v podkrušnohorské oblasti vůbec nejvydatnější zřídelní strukturou s nejvyšší teplotou přirozeně vyvěrající vody. Celková vydatnost všech karlovarských pramenů je pozoruhodně stabilní a pohybuje se kolem 2000 l/min s tím, že výstup terem je prostorově vázán na zhruba 1 600 m dlouhou a asi 150 m širokou vývěrovou zónu. S klesajícím litostatickým tlakem se začíná z vody uvolňovat oxid uhličitý a vzniká dvoufázová směs vody a plynu. Tato směs má nižší hustotu a stoupá k povrchu mnohem razantněji. Postupně uvolňovaný CO₂ přispívá k výstupu termální vody a stojí též za periodickými výtrysky, což je princip, který stojí za periodickými výtrysky Vřídla.

V Karlových Varech jsou desítky zdokumentovaných vývěrů termální vody a výronů plynu. Ve zřídelní struktuře je aktuálně dokumentováno celkem 84 v současnosti aktivních jímacích bodů s termální minerální vodou, včetně těch uměle vytvořených, například vrtů a jímek. Z tohoto počtu je 19 zdrojů termální vody (v případě zdroje Dorotka též zřídelního plynu) osvědčeno za přírodní léčivé zdroje ve smyslu lázeňského zákona, zbytek tvoří zdroje rezervní, dosud neosvědčené dle zákona a zdroje starší, dnes využívané jako měřicí body nebo indikační objekty. Karlovarské minerální vody jsou charakteristické svou vysokou mineralizací, která činí 6,4–6,8 g/l rozpuštěných látek, a chemickým typem Na-HCO₃-SO₄-Cl. Takto specificky mineralizované vody bývají označované jako vody tzv. karlovarského typu. Základní chemické složení všech vývěrů termy je téměř shodné. Chemicky jde o základní chemický typ podobný jako v Mariánských či Františkových Lázních. Zdroj takto výrazné mineralizace není stoprocentně objasněn, jednou z možností je přítomnost fosilních solanek ve velkých hloubkách.
Regionální členění: Český masiv > saxothuringikum > krušnohorský pluton
Stratigrafie: variské stáří vyvřelin
Témata: hydrogeologie
Jevy: pramen, žíla (hydrotermální)
Původ geologických jevů (geneze): hydrotermální mineralizace, tektonická, vulkanická
Hornina: granit (žula)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území): Slavkovský les
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Jde o zřídelní strukturu světového významu. Jde o nejnavštěvovanější lázně v ČR s nejvyšší přirozenou vydatností a teplotou.
Součást národního geoparku: Egeria
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Lokalita je chráněna v rámci ochranného pásma lázní. Lokalita v současné době netrpí bezprostředním střetem zájmů.

Literatura a další zdroje

Hynie, O. (1963): Hydrogeologie ČSSR II, Minerální vody. Nakladatelství ČSAV.
Kolářová, M. – Myslil, V. (1979): Minerální vody Západočeského kraje. Ústř. úst. geol. Praha.
Krásný, J., et al. (2012): Podzemní vody České republiky. Regionální hydrogeologie prostých a minerálních vod. – Čes. geol. služba. Praha.
Vylita, B. (1990): S geologem po Karlových Varech. Ústř. Úst. Geol. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Iva Kůrková, 28.01.2026
Aktualizoval(a): David Landa, 06.02.2026

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 4471 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-04-29]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/4471.

Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: výjimečný
Vzdělávací význam: velký
Významnost jevu: mezinárodní
Reprezentativnost lokality: velká
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita: ano
Stav lokality: dobrý