Žulové výchozy Javořina (Kňafák)
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Karlovarský kraj
Okres(y):
Cheb
Obec:
Milíkov
Katastrální území:
Milíkov u Mariánských Lázní
Mapové listy:
11-14 Cheb, 11-144 Kynšperk n.O.
Lokalizace:
Pásmo skalních výchozů, táhnoucí se v délce asi 500 m od SV k JZ asi 400 m na SV od obce Javořina (Kňafák), jižně pod kótou 698 Na Srázu. Nejlépe přístupné z lesní cesty vedoucí po hřebeni Javoříku, zhruba mezi kótou 698 a 706. Na tuto cestu se lze nejrychleji dostat po zelené značce, vycházející z Javořiny sz. směrem. Lesní cesta na hřeben Javoříku odbočuje zhruba po 400 m doprava. Mezi zelenou značkou a kótou 698 lesní cesta prudce stoupá a hrozí nebezpečí uklouznutí na štěrčíku, tvořeném drobnými kamínky žuly. I z lesní cesty vedoucí mezi Podleským potokem a hřebenem Javoříku se však odspodu otvírají působivé výhledy na skalní výchozy.
Přístup k lokalitě:
s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Skalní defilé tvořené výchozy krušnohorské žuly místy porfyrické
ID:
4462
Geologie
Geologická charakteristika:
Rozáhlé pásmo skalních výchozů, tvořených jemno až středně zrnitou, místy porfyrickou šedobéžovou biotitickou žulou krušnohorského plutonu, na ploše zhruba 400 x 100 m. Skalní útvary vznikly zvětráváním podél systému puklin a odnosem zvětralého materiálu dešťovými srážkami a gravitačním snosem. Tvary jsou často ostrohranné, svědčící o tom, že podíl chemického zvětrávání zde byl nižší než např. na výchozech Kynžvartský kámen (ID 2356) nebo Medvědí kameny (ID 4460) u Lázní Kynžvart. Lze to přičítat dynamickému reliéfu v okolí skal, kde při zvětrávání dochází k poměrně rychlému uvolňování bloků žuly a na místě se nestačí vytvářet jevy chemického zvětrávání, jako jsou skalní mísy nebo pseudoškrapy. Pod výchozy jsou kamenná pole, tvořená roztroušenými menšími balvany a úlomky žuly. Asi 300 m jz. od okraje Javořiny se nacházejí zajímavé minerální prameny Radiovka a Nektar. Původně vyšší radioaktivita vody byla snížena zvýšeným čerpáním pro komerční účely mezi první a druhou světovou válkou. U pramenů se dodnes dochovala historická původně správní budova.
Regionální členění:
Český masiv > saxothuringikum > krušnohorský pluton
Stratigrafie:
variské stáří vyvřelin
Témata:
geomorfologie, hydrogeologie
Jevy:
skalní defilé, pramen
Původ geologických jevů (geneze):
zvětrávání
Hornina:
granit (žula)
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Slavkovský les
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Významný geomorfologický fenomén.
Součást národního geoparku:
Egeria
Střety zájmů:
lesnictví
Popis střetů zájmů:
Při těžbě dřeva může docházet k poškození výchozů, na druhou stranu v současnosti probíhající odlesňování umožňuje pěkné pohledy na skalní výchozy i rozhledy z nich.
Literatura a další zdroje
- Kůrková I., Žáček V., Landa D.-A., Rozkošný I., Vylita T (2026): Slavkovský les, zrození vody z kamene. Česká geologická služba, Praha.
- Bartoš J. (2011): Krajem živých vod. MAS21, o.p.s., Velká Hleďsebe. s. 21, 62 s.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Ivan Rozkošný, 29.12.2025
Aktualizoval(a):
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 4462 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-04-30]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/4462.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
Geologický význam:
geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
