Jezerní slať

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihočeský kraj, Plzeňský kraj
Okres(y): Prachatice, Klatovy
Obec: Horská Kvilda, Kvilda
Katastrální území: Kvilda, Horská Kvilda
Mapové listy: 22-33 Kašperské Hory, 22-334 Kvilda
Lokalizace: západně od silnice mezi Kvildou a Horskou Kvildou, v polovině vzdálenosti mezi obcemi, plocha asi 2 km čtverečních
Přístup k lokalitě: bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika: vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání
ID: 4163


Geologie

Geologická charakteristika: Jezerní slať patří mezi náhorní vrchoviště rozvodnicového typu. Slatě vznikly na přelomu poslední doby ledové a doby poledové (před 9 až 10 tisíci lety), kdy se velmi chladné a přitom suché podnebí poněkud oteplilo a bylo dostatečně vlhké. Mělké pánve, sedla a mírné svahy na náhorní parovině šumavských plání, velmi chladné a vlhké podnebí, dostatek pramenišť a málo propustný horninový podklad pod zvětralinovým pláštěm, to jsou ideální podmínky pro postupné zarůstání mělkých pánevních jezírek a dominanci rašeliníku. Spodní vrstvy rašeliníku odumírají a sesedají se. Odumřelé části rostlin za nepřístupu vzduchu, při nízké teplotě a v silně kyselém prostředí pomalu zuhelňují a vzniká rašelina. Průměrná hloubka rašeliny v Jezerní slati je 2,5 m, nejvyšší mocnost je v severozápadní neporušené části - 7,6 m. V 19. a 20. století byla severovýchodní část rašeliniště odvodněna a zčásti vytěžena (dodnes je bez klečového porostu). Těžba byla ukončena vyhlášením rezervace v roce 1933. Dnes je součástí I. zóny národní parku a spolu s Kvildským potokem zabírá území 208 ha. Její větší, jižní část je odvodňována Kvidským potokem protékajícím téměř středem slatě od severu k jihu do Teplé Vltavy. Menší severní část je odvodňována jedním z přítoků Hamerského potoka do Vydry a dále Otavy. Jezerní slať je jedním z nejstudenějších míst naší republiky (průměrná teplota 2 stupně Celsia), a proto je její vegetační pokryv tvořen chladnomilnými druhy. Název souvisí s malým a dnes již rašeliníky zarostlým jezírkem. Horninovým podkladem je dvojslídná světlá žula.
Regionální členění: Český masiv > kvartér > kvartér denudačních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kvartér
Témata: kvartérní geologie, botanika, zoologie
Jevy: rašeliniště
Původ geologických jevů (geneze): organogenní (činnost organizmů)
Hornina: rašelina


Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS v NP
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území): Šumava
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Předmětem ochrany je typické šumavské náhorní rašeliniště.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: území je v přísně chráněné I. zóně národní parku


Literatura a další zdroje
  • nebyla použita

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Markéta Vajskebrová, 29.08.2019
Aktualizoval(a):


Citace

Databáze významných geologických lokalit: 4163 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-06-30]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/4163.


Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: velký
Vzdělávací význam: velký
Významnost jevu: národní
Reprezentativnost lokality: velká
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality: dobrý

Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .


© ČGS 2024, verze: 1.01 - 5.5.14 [21.02.2024]