Borovno
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Plzeňský kraj
Okres(y):
Plzeň-jih
Obec:
Nové Mitrovice, Borovno
Katastrální území:
Borovno, Planiny
Mapové listy:
22-12 Březnice, 22-121 Mirošov
Lokalizace:
800 m jz. od Borovna, skalní výchozy při pravém břehu Bradavy, skupina roztroušených skalních výchozů a skal vysokých až 6 m u pravého břehu meandrující říčky Bradavy, spility tvoří i skalní stupně v korytu říčky
Přístup k lokalitě:
terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika:
Výchozy spilitů jsou součástí vulkanosedimentárního sledu blovického souvrství kralupsko-zbraslavské skupiny. Ukázka neoproterozoického podmořského vulkanismu.
ID:
4158
Geologie
Geologická charakteristika:
Nejvyšší skálu u říčky tvoří pevné prokřemenělé až sklovité jemnozrnné spility, ve svrchních částech místy s přechody do výchozů s patrnými texturami polštářových láv velikosti 20–30 x 40 cm s šedými až šedočernými okraji. Tyto chloritizované okrajové partie lávy jsou důsledkem rychlého zchlazení lávy na kontaktu s mořskou vodou, nejsvrchnější slupka těchto útvarů je pokryta limonitovými povlaky. Místy jsou patrné v bochníkovitých útvarech vesikuly nepravidelných tvarů velikosti od 0,1–1,5 cm. Pouze vzácně se vyskytují v hornině místa s hustší vezikulací. Tělesa spilitů tvoří lávové proudy uklánějící se pod úhlem 22 až 26°k JV. Celková mocnost spilitů je odhadována na první desítky m. Hornina je šedé barvy, jemně zrnitá, místy s makroskopicky patrnými drobnými vyrostličkami 0,2 mm (plagioklasů?). Na puklinách s povlaky hydroxidů Fe a křemene je místy patrné zrudnění, patrně pyrit. Spility mají mikroofitickou stavbu, podílejí se na ní především albitizované živce s Mg-pumpellyitem a chloritem, přítomen je titanit, ojedinělou akcesorií je křemen a pyrit. Spility jsou součástí vulkanosedimentárního sledu blovického souvrství kralupsko-zbraslavské skupiny. Bezprostřední i širší okolí této lokality tvoří spility s tělesy šedočerných silicitů, bazaltová vulkanoklastika a droby. Silicity často brekciovaných s úlomky tzv. stromatolitů, patrně hydrotermálního původu (Stárková et al. 2018). Podle nové chemické analýzy patří tyto vulkanity k bazaltickým andezitům. Na rozdíl od geologicky významné lokality Homberk patří tyto vulkanity podle geochemických ukazatelů k vnitrodeskovým bazaltům. Lokalita je významnou ukázkou neoproterozoického podmořského vulkanismu spojeného s hydrotermální aktivitou v rámci kadomského akrečního klínu.
Regionální členění:
Český masiv > bohemikum > Barrandien > proterozoikum Barrandienu > kralupsko-zbraslavská skupina
Stratigrafie:
neoproterozoikum
Témata:
vulkanologie
Jevy:
skála, koryto řeky
Původ geologických jevů (geneze):
vulkanická
Hornina:
spilit (albitizovaný bazalt)
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Brdy
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Lokalita je významnou ukázkou neoproterozoického podmořského vulkanismu spojeného s hydrotermální aktivitou v rámci kadomského akrečního klínu.
Součást národního geoparku:
Barrandien
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
skály u Bradavy mohou v budoucnosti zarůstat a odlamovat se, současně jsou odkryté
Literatura a další zdroje
- Stárková et al.(2019): Vysvětlivky k Základní geologické mapě 1. 25 000 list 22-121 Mirošov
- STÁRKOVÁ, M. – HALODOVÁ, P. – MRÁZOVÁ, Š. (2018): Geneze neoproterozoických silicitů (buližníků) s tzv. stromatolitovými texturami na území Brd. – Zpr. geol. Výzk. 51, 57–62.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Marcela Stárková, 07.08.2019
Aktualizoval(a):
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 4158 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-06-05]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/4158.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
regionální (mapování, VKP)
Reprezentativnost lokality:
střední
Geologický význam:
geovědně historický význam
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
