Litošice - Křížový rybník

Všeobecná charakteristika

Kraj: Pardubický kraj
Okres(y): Pardubice
Obec: Litošice
Katastrální území: Litošice
Mapové listy: 13-41 Čáslav, 13-412 Přelouč
Lokalizace: drobné skalky o výšce do 1 m a ploše 3-2 m2 ssv. od Křížového rybníka, při křížení lesních cest
Přístup k lokalitě: schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika: drobné skalní výchozy představují stratotyp litošických slepenců (kambrium)
ID: 4107


Geologie

Geologická charakteristika: Litošice - typová lokalita litošických slepenců se nachází na okraji lesa s. od Křížového rybníka kde podél lesní cesty v několika skalkách vystupují hrubozrnné petromiktní metakonglomeráty, označované Fialou – Svobodou (1956b) jako litošické slepence. Jsou to většinou tmavě šedé, na zvětralých plochách žlutošedé, okrové, okrově hnědé slepence s převážně opracovanými valouny hornin, zrnitostně nevytříděné. Velikosti valounů se pohybují od prvních centimetrů do 30 cm. Na většině lokalit jde o slepence s chaoticky uspořádanými valouny s podpůrnou drobovou matrix. Výjimečně přecházejí až do slepenců s podpůrnou hmotou klastů. Podíl valounů a matrix kolísá v rámci výchozu. V hrubozrnných slepencích jsou valouny amfibolických křemenných dioritů, gaber, leukokratních granitoidů, metaandezitů (porfytitů), kambrických andezitových tufů a ryolitů. Směrem k severu, k podložnímu horizontu andezitových tufů („porfyritů, nebo tzv. „mladších spilitů sensu Slavík 1942 a Fiala 1979), ve valounovém materiálu přibývá klastů vulkanitů a vulkanoklastik, převážně andezitového až andezitobazaltového složení, které se shoduje s podložními andezitobazaltovými tufy. V přímém podloží slepenců zjištěném v nárazovém břehu Senického potoka 300 m ssv. od lokality 1(významná geologická lokalita ID 3589) jsou pak odkryta silně duktilně deformovaná lapillová až aglomerátová vulkanoklastika s vřetenovitě protaženými vulkanickými bombami ve směru ZSZ až VJV a subhorizontální nebo mírně k Z až ZSZ ukloněnou lineací. Tyto horniny byly označovány v pracích Smutka (1977) a Fialy (1979) jako spilitové brekcie. Slepence s vysokým podílem vulkanogenního materiálu jsou produktem úlomkotoků redeponovaných zčásti z kambrických vulkanických elevací, z nichž byl během sedimentace přinášen velmi nezralý materiál do mořské pánve. Součástí matrixu litošických slepenců je však místy i příměs (až 5 obj. %) neopracovaných zrn hnědého amfibolu, který je typickou součástí gabroidů a křemenných dioritů kadomského stáří, které byly datováním potvrzeny v masívcích u Týnce nad Sázavou a Kojic a Telčic. Přítomnost tohoto vysoce nezralého materiálu ukazuje na zdroj přinášeného materiálu z podložního proterozoika. Valouny granitoidů a dioritických hornin jsou pravděpodobně derivovány z kadomských přibližně 580 Ma starých granitoidů. Leukokratní valouny granitů, kataklastických granitů až ortorul nemohou být spojovány s granity chvaletického granitu, jak uvažovala řada dřívějších autorů (Culek 1943, Fiala 1951, Fiala– Svoboda 1956b aj.), neboť jejich radiometrické datování ukázalo jejich ordovické stáří (Kachlík a Sláma, nepubl.). Litošické slepence obsahují valounky kambrických vulkanitů převážně andezitových vulkanitů a vulkanoklastik (Kachlík, nepubl.) a není je tedy možno dále spojovat se spility a považovat je za součást neoprotezoika nebo eokambria. Mořská sedimentace kambria, doprovázená vulkanismem se odehrávala přibližně od ~ 520 Ma (začátek oddělení 2) až po Drum. Součástí geotopu je balvan litošického slepence na návsi v Litošicích. Balvan je na jedné straně zbroušen, aby byla dobře vidět struktura slepence. Místo je opatřeno vysvětlujícími tabulemi.
Regionální členění: Český masiv > Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum;
Český masiv > bohemikum > paleozoikum Železných hor
Stratigrafie: kambrium
Témata: geologie, sedimentologie, petrologie
Jevy: charakteristická hornina, výchoz, stratotyp
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: slepenec (konglomerát) , droba


Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Lokalita definuje litologickou náplň litostratigrafické jednotky. Jde o stratotyp litošických slepenců (kambrium). Na výchozech litošických slepenců je možno studovat mechanismy sedimentace, vztah slepenců ke kambrickému intrapánevnímu vulkanismu a provenienci valounového materiálu. Důležité jsou pro rekonstrukci vývoje na rozhraní železnohorské oblasti v kambriu.
Součást národního geoparku: Železné hory
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Bez střetů zájmu


Literatura a další zdroje
  • FIALA, F. (1951): Příspěvek k poznání tzv. algonkických slepenců ze sz. části Železných hor. – Sbor. Ústř. Úst. geol., Geol., 18, 117-151.
  • FIALA, F. (1964): Eokambrische Tillite der Želené hory Östböhmen. – Geol. Rundsch., 54, 102-115
  • FIALA, F. – SVOBODA, J. (1956b): Problém subkambria a subkambrického zalednění v Železných horách. – Sbor. Ústř. Úst. geol., Geol., 22, 257-309.
  • HYRŠL, J. (1989): Geochemická charakteristika svrchnoproterozoických konglomerátů Českého masivu. – Dis. Práce. Charles University, Prague.
  • Čech, S. ed. (2021): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000. list 13-412 Přelouč. – MS Archiv Čes. geol. služ. Praha

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Stanislav Čech, 07.12.2017
Aktualizoval(a): Kachlík Václav, 16.06.2020, Čech Stanislav, 13.03.2021


Citace

Databáze významných geologických lokalit: 4107 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-19]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/4107.


Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: střední
Vzdělávací význam: velký
Významnost jevu: nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality: střední
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita: ano
Stav lokality: dobrý

Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .


© ČGS 2024, verze: 1.01 - 5.5.14 [21.02.2024]