Dolní Lhota
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Jihomoravský kraj
Okres(y):
Blansko
Obec:
Blansko
Katastrální území:
Dolní Lhota
Mapové listy:
24-14 Boskovice, 24-144 Rájec
Lokalizace:
Stěny pískovny, která je situována na jz. okraji obce Dolní
Přístup k lokalitě:
vstup na zvláštní povolení (vojenský prostor, lom, soukromý pozemek)
Stručná charakteristika:
stěny částečně rekultivovaného lomu v předpolí aktivního lomu (pískovny)
Technický objekt:
lom, pískovna
ID:
3831
Geologie
Geologická charakteristika:
V lomu (pískovně) na okraji obce Dolní Lhota jsou instruktivně odkryty svrchnokřídové sedimenty a jejich tektonický kontakt s granodiority brněnského masivu. Tento kontakt představuje jz. omezení blanenského prolomu. Biotitické granodiority s žílami dioritového porfyritu jsou zde nasunuty na křídu s násunovou plochou upadající k ZJZ a nesoucí striace, dokládající sinistrální pohyb na zlomu. Křídové sedimenty byly podél násunu vyvlečeny a mají v jeho blízkosti velice strmý sklon. Vertikální skok na násunu byl odhadnut na 370 m. Sled křídových sedimentů začíná perucko-korycanským souvrstvím (?alb a cenoman), které je odkryto ve spodních etážích. Mocnost perucko-korycanského souvrství dosahuje v místech blanenského prolomu zhruba 125 m, což jsou vůbec nejvyšší mocnosti tohoto souvrství v české křídové pánvi. Příčinou byla pravděpodobně synsedimentární subsidence a mnohem starší založení sedimentačního prostoru, než tomu bylo v jiných částech české křídové pánve (Uličný et al. 2009). Nejstarší horniny náležejí peruckým vrstvám, které jsou zde zastoupeny jemnozrnnými tmavě hnědými pískovci (odkrytými pouze podél tektonického kontaktu s granodiority) a narůžovělými až tmavě šedými jílovci, které se usadily v řečišti či estuáriu (ústí řeky do moře, kde dochází k míšení sladkých a slaných vod). Vyšší část perucko-korycanského souvrství náleží korycanským vrstvám, které zahrnují křemité (žlutavé, šedavé) a glaukonitické pískovce (šedozelené), které se usadily v mořském příbřeží. V závislosti na různé míře tmelení vytvářejí křemité pískovce římsy, zatímco jemnozrnnější, jílem bohatší glaukonitické pískovce spíše depresní reliéf. Místy jsou v pískovcích hojné diagenetické železité nodule (Zelenka a Šrámek 1997). V nejvyšší části korycanských vrstev glaukonitu přibývá společně s jílovitou a prachovitou složkou. Výrazná je zde také bioturbace. V jejich nadloží ve vyšších partiích odkrytého sledu pak spočívají horniny bělohorského souvrství, konkrétně tzv. spodní oddíl nebo souvrství (ve smyslu Dvořáka 1953; Zahálkovo pásmo IIIb)). Jedná se o světle šedé a okrové prachovce nebo pískovce se spikulami (jehlicemi mořských hub), případně až spongility (tvořené z významné části právě spikulami). Relikt vyššího členu bělohorského souvrství, tzv. rohovcové souvrství (ve smyslu Dvořáka 1953), tvoří vrcholové partie lomu. Jedná se o vápnité glaukonitické pískovce, které jsou charakteristické silicifikací a přítomností rohovců. Ty tvoří jak nodule, tak i souvislejší vrstvy.Zdroj křemičitanů pocházel z rozpuštěných jehlic křemitých hub.
Regionální členění:
Český masiv > křída Českého masivu > česká křídová pánev > č. křídová pánev - orlicko-žďárský vývoj
Stratigrafie:
cenoman, turon
Témata:
sedimentologie, strukturní geologie (tektonika), stratigrafie
Jevy:
litologické rozhraní, stolová (tabulová) hora, zlom, zvrstvení
Původ geologických jevů (geneze):
sedimentární , tektonická
Hornina:
pískovec, prachovec (siltovec), opuka, granodiorit
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Odkryv okraje blanenského prolomu (přesmyk brněnského masivu přes křídu). Instruktivní odkryv spodní částí výplně české křídové pánve v jejím orlicko-ždárském litofaciálním vývoji.
Střety zájmů:
rekultivace, těžba povrchová
Popis střetů zájmů:
V pískovně probíhá doposud těžba. Stěna s přesmykem brněnského masivu přes křídu však těžena není a postupně zarůstá.
Literatura a další zdroje
- Dvořák J. (1951): Křídový útvar v okolí Chlumů u Obory na Moravě.- Věst. Král. čes. Spol. Nauk, 14, 1-15, Praha.
- Dvořák, J. (1953): Křídový útvar východně od řeky Svitavy mezi Letovicemi a Hradcem nad Svitavou. – Rozpravy Československé Akademie Věd, řada MPV, 63, 1, 1-19.
- Melichar, R. – Čech, S. (1999): Blansko - Dolní Lhota. Geolines, 8, 90.
- Uličný, D. – Špičáková, L. – Grygar, S. – Svobodová, M. – Čech, S. – Laurin, J. (2009): Palaeodrainage systems at the basal unconformity of the Bohemian Cretaceous Basin: roles of inherited fault systems and basement lithology during the onset of basin filling. Bulletin of Geosciences 84(4), 577–610.
- Zelenka, P. – Šrámek, J. (1997): Železité konkrece v křídových pískovcích na Letovicku. – Acta Mus. Moraviae, Sci. Nat. 81, 85 - 91.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Tomáš Kumpan, 07.03.2015
Aktualizoval(a):
Kukal Zdeněk, 25.09.2017
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 3831 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-05-09]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/3831.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
regionální (mapování, VKP)
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování)
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
