Vlčí hora u Černošína
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Plzeňský kraj
Okres(y):
Tachov
Obec:
Černošín
Katastrální území:
Třebel
Mapové listy:
11-43 Bor, 11-432 Černošín
Lokalizace:
Sopečné těleso, kóta 704 m n.m. Vlčí hora, asi 3 až 1 km jz. až zjz. od obce Černošín včetně starého lomu v s. partii tělesa, 500 m vlevo od státní silnice č. 21
Přístup k lokalitě:
vstup na zvláštní povolení (vojenský prostor, lom, soukromý pozemek)
Stručná charakteristika:
Plošně rozsáhlé území budované lávovými výlevy tělesa Vlčí hory. Čedičový vrchol spadající na Z do údolí Kosího potoka, výměra cca 2,5 m², na JV svahu naleziště minerálů
ID:
378
Geologie
Geologická charakteristika:
Vlčí hora je vůbec nejjižnějším výskytem povrchového neovulkanitu na území Českého masivu. Je to těleso tvořené několika povrchovými efuzemi olivinického bazaltoidu (olivinický nefelinit, Shrbený 1979). V podloží efuzí jsou vyvinuty tercierní sedimenty uložené na kaolinicky zvětralých fylitech. O násobnosti efuzivní aktivity svědčí nejen značná mocnost sopečné horniny, ale též fenomeny zastižené lomovým odkryvem v severní partii tělesa. Zde v podloží zcela kompaktní horniny jsou vyvinuty brekciovité typy láv, jež vykazují podobnost s terestickými lávovými brekciemi aa, které jsou známé z přípovrchových fácií proudů. To dokazuje exsistenci nejméně dvou efuzí v místě zastiženém odkryvem. Též jevy kulovitého rozpadu spodních partií sopečného tělesa mohou mít původ v interakcích výlevů se svým okolím. Důsledný vulkanologicky orientovaný průzkum však prozatím proveden nebyl (Cajz, V. 1993). Podle Petra Vrány (ZČU PF Plzeň, 1993) spolu s popisovaným územím patří i celá širší oblast Tachovska do tepelsko-barrandienské zóny Českého masívu (Čečetka, J. 1963). V prostoru Vlčí hory je Český masiv zastoupen komplexem algonkia, jímž proniká terciérní vulkanit. Vlčí hora je zvláštní tím, že nefelinický tefrit je ve styku s datovanými sedimenty, spočívajícími na kaolinicky silně zvětralých fylitech. Terciérní sedimenty začínaly ukládáním souvrství písků, dále písčitými kaolinickými jíly a sedimentace byla dokončena červeným jílem s příměsí tufových materiálů. Na JV úbočí jsou jíly uloženy těsně pod povrchem. Mocnost sedimentů dosahuje až 30 m (Vejnar, Z., Zoubek, V. 1962). Terciérní čedič Vlčí hory vytváří subhorizontální příkrov s maximální dnešní mocností cca 125-150 m. Je to čedič většinou s vyrostlicemi amfibolu, místy olivínu. Pyroklastika nebyla zjištěna, jen při bázi byla navrtána poloha brekciového čediče. Podloží čediče je ve výšce 550 m, v S části (patrně vlivem zlomu) až 600 m. Při JV okraji je známé a dnes opuštěné ložisko slévarenských jílů a byl zjištěn dále k JZ i výskyt štěrků v podloží čediče (Petrold, Z. 1964).
Regionální členění:
Český masiv > terciér Českého masivu > terciér - rozptýlené alkalické vulkanity v ČM;
Český masiv > terciér Českého masivu > terciér sladkovodní - relikty v ČM
Stratigrafie:
terciér
Témata:
vulkanologie, petrologie, mineralogie
Jevy:
láva, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze):
vulkanická
Hornina:
bazaltoid
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Známá mineralogická lokalita pyroxenů a amfibolů na temeni elevace, vulkanologické fenomény v lomu na severním úpatí kopce. Bohatý lokální výskyt amfibolu a augitu nacházejících se v čediči i v černohnědých tufech hojně zastoupených na JV svahu. V tufech se vyskytuje větší množství dobře krystalovaného amfibolu, v čediči je převážně augit, méně již olivíny. Amfiboly i augity z Vlčí hory jsou uloženy ve sbírkách většiny českých muzeí. V opuštěném lomu se nachází ukázky kulovité odlučnosti čediče. Na JV svahu (600 m n. m.) se rozkládá na geologicky mladých uloženinách podhorská pastvina s výskytem chráněných, zejména vstavačovitých druhů rostlin.
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
V blízkosti lokality (2 km na JZ) se nachází vojenská střelnice, kde probíhají ostrá střelba. V průběhu střeleb je přístup na lokalitu zakázán (střežen vojáky). Na jz. svahu byla původní louka rozorána a je zemědělsky využívána. Objevují se první náznaky erozní činnosti.
Literatura a další zdroje
- Shrbený, O. (1979): Geochemistry of the West Bohemian neovolcanics. - Čas.mineral. geol., 24, 1, 9-21. Praha
- Kratochvíl, J. et al. (1962): Topografická mineralogie Čech. ČSAV Praha
- Pertold, Z. (1964): Zpráva o geologickém mapování algonkia na horním toku Mže. - Zprávy o geologických výzkumech v roce 1991, 107-109. Praha
- Pohl, O. (1905): Basaltische Ergussgesteine vom Tepler Hochland. - Archiv für deutsch. naturwiss. Landesforsch Bohmens, XII, 3. Praha
- Feiduk, F. (1991): Pokračování výzkumu mladých západočeských vulkanitů. - Zprávy o geologických výzkumech v r. 1991, 44-45. 1993, ČGS Praha.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Vladimír Cajz, 06.12.1993
Aktualizoval(a):
Plíšek Antonín, 22.01.2003, Žáček Vladimír, 14.06.2010
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 378 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-05-20]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/378.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
významný studijní profil, geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .