Křivce - Klášterecký les
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Plzeňský kraj
Okres(y):
Tachov
Obec:
Bezdružice
Katastrální území:
Křivce
Mapové listy:
11-41 Mariánské Lázně, 11-414 Bezdružice
Lokalizace:
Les po obou stranách okresní silnice směr Křivice - Staré Sedlo, 700 m od Křivců v délce 500 m a šířce 1.5 km.
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Sejpové pole, pozůstatek po středověké těžbě paleorozsypového zlata, sejpy pokrývají celé sledované území.
Technický objekt:
rýžoviště
ID:
367
Geologie
Geologická charakteristika:
Karbonské sedimenty tvoří sz. od Křivců tektonicky omezený relikt. Jeho podloží je tvořeno krystalinikem žlutické zóny. Na stavbě karbonu se tu podílejí všechny typy klastických sedimentů, převládají hrubozrnné psamity a psefity. Karbonský relikt u Křivců je výplní starého říčního koryta. Jeho povrch pokrytý zvětralinovým pláštěm je silně kontaminován historickou hornickou činností. Valouny v konglomerátových horizontech se vyznačují pestrým petrografickým složením. Nejmladší složkou valounového materiálu jsou granitoidy a žilné křemeny. Tyto horniny jsou doprovázeny hlavní částí klastického zlata, které se do sedimentačního procesu dostávalo jako jedna z posledních složek. Zrnitost zlata indikuje, že jeho zdroj neležel příliš daleko od dnešního místa uložení. Relikt karbonských uloženin je téměř celý pokryt starými pracemi na zlato. Jejich hustota a intenzita těsně sleduje výchozy a přípovrchové části hrubě klastických poloh. Povrchové partie eluvia a deluvia nabohacené zlatem se zpracovávaly rýžováním. Zlatonosné polohy se sledovaly i do hloubky. Při těžbě byl separován tmel slepenců od velkých valounů, které se zakládaly do vytěžených prostor. V letech 1976 - 1978 byla lokalita Křivice podrobně zkoumána pomocí velkoobjemových vzorků odebíraných ze širokoprofilových vrtů, z výchozů a ze starých odvalů (Klomínský et al. 1980, Novák et al. 1980). Psamitické až psefitické sedimenty jsou charakterizovány průběžnými nepatrnými obsahy klastického zlata, v průměru 5 ppb. Lokálně jsou vyvinuty obohacené slepencové polohy s 28 - 211 ppb (medián 55 ppb). V materiálu ze starých odvalů bylo zjištěno až 517 ppb (medián 86 ppb). Obsahy koncentrátů těžkých minerálů kolísají ve vzorcích od 15 do 5 527 g/t. Zlato je soustředěno zejména v koncentrátech s převahou granátu a má tendenci provázet polohy se zvýšeným obsahem těžkých minerálů. Tvoří zprohýbané, zaoblené a mechanicky opracované okrouhlé plíšky a oblá zrnka. V malém množství se vyskytují ostrohranné, nepravidelně omezené plíšky a agregáty, někdy srůstající s primárním křemenen. Největší zlatinky dosahují 2-3 mm, většina má však rozměry v desetinách milimetru. Zlato má vysokou průměrnou ryzost (942) a vyznačuje se přítomností Hg v průměru 0,5 %. Na složení zlatinek se podílí několik fází, vytvářejících složitou vnitřní stavbu. Na některých zlatinkách jsou povlaky amalgamů Au, které obsahují do 2 % Ag a 24-30 % Hg.
Regionální členění:
Český masiv > Výplně mladopaleozoických pánví > středočeské a západočeské mladší paleozoikum
Stratigrafie:
karbon
Témata:
těžební činnost a její následky, archeologie, mineralogie
Jevy:
zrudnění, minerál
Původ geologických jevů (geneze):
sedimentární
Hornina:
arkóza, pískovec
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Sejpové pole u Křivců je dokladem o těžbě zlata na Bezdružicku ve středověku, je to dílo plošně významného rozsahu (1.5 x 0.5 km2). Při archeologickém výzkumu byly objeveny pozůstatky středověké chýše zlatokopa. Zlato zde bylo dobýváno i hlubinně pomocí šachtic, z nihž byly vyraženy systémy chodeb, též plošně rozsáhlé.
Střety zájmů:
lesnictví, rekultivace
Popis střetů zájmů:
Větší část lokality leží v zalesněném terénu. Riziko nežádocí rekultivace, zavážení dřevní hmotou či odpady
Literatura a další zdroje
- Morávek, P. et al. (1992): Zlato v Českém masivu. - 248 p., ČGÚ Praha
- Klomínský, J. - Pacovský, J. (1988): Historie psaná zlatem. - Svoboda, 154-155, Praha
- Waldhauser, J. (1983): Užití zlata v pravěku zejména na Moravě a v Čechách, Moravské Muzeum Brno. 14-15 Mikulov
- Klomínský, J. (1991): Atlas nerostných surovin ČR: Ložiska zlata. - ČGÚ Praha.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
P. Vrána, 27.10.1993
Aktualizoval(a):
Žáček Vladimír, 14.06.2010, Kukal Zdeněk, 27.11.2017
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 367 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-06-05]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/367.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
střední
Geologický význam:
geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
