Chvaletice
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Pardubický kraj
Okres(y):
Pardubice
Obec:
Chvaletice
Katastrální území:
Chvaletice
Mapové listy:
13-41 Čáslav, 13-411 Chvaletice
Lokalizace:
Areál dřívější povrchové těžby a blízké okolí ložiska Chvaletice, skalní výchoz v blízkosti místní komunikace k úložišti popílku Elektrárny Chvaletice, halda v blízkosti místní komunikace na severním okraji úložiště popílku a skalní výchoz na jižním okraji úložiště popílku Elektrárny Chvaletice.
Přístup k lokalitě:
vstup na zvláštní povolení (vojenský prostor, lom, soukromý pozemek)
Stručná charakteristika:
skalní výchozy a halda jako pozůstatky po těžbě pyritových a manganových rud a pozdějšího úložiště elekrárenského popílku
Technický objekt:
odval (halda), lom
ID:
3587
Geologie
Geologická charakteristika:
Lokalita je situována na severním okraji železnohorského krystalinika, který je zde budován horninami proterozoického stáří řazenými do chvaletické skupiny. Petrograficky jde o fylitizované jílovité břidlice, jílovito-grafitické břidlice a droby, které ve svých svrchních partiích zvětrávají v hlinité eluvium. Na tyto horniny je vázáno významné zrudnění, které bylo objektem těžby; území je součástí chráněného ložiskového území Chvaletice III. Ložisko bylo dobýváno rozsáhlým jámovým lomem o délce přibližně 2 km a šířce až 700 m; do této lokality je zahrnováno i bezprostřední okolí ložiska Chvaletice. Část nevyužité manganové rudy byla ukládána na tzv. manganový odval, nejprve na západní straně lomu, později vznikl také východní odval. Haldy bývalé úpravny dnes tvoří evidovaná ložiska manganové rudy (Chvaletice – odkaliště 1 a 2, Řečany – odkaliště 3). Pyrit se zde těžil již od 19. století, avšak hlavní rozvoj zaznamenalo ložisko až po druhé světové válce, kdy se socialistické Československo ocitlo bez možnosti dovozu řady strategických surovin. Těžil se především pyritový koncentrát určený pro výrobu kyseliny sírové. Nejvyšší intenzity dosáhla těžba v 60. letech 20. století, kdy vznikl hluboký několikapatrový jámový lom doprovázený rozsáhlými haldami a třemi odkališti. Výroba pyritového koncentrátu byla ve Chvaleticích ukončena v polovině roku 1975, zejména v důsledku objevu rozsáhlých ložisek síry v Polsku koncem 60. let. Po ukončení těžby byl povrchový lom využit jako úložiště popílku z Elektrárny Chvaletice, vybudované ve druhé polovině 70. let 20. století. V současnosti je téměř celý prostor lomu zavezen popílkem. Chvaletice představují nejvýznamnější ložisko nerostných surovin při severním okraji Železných hor a zároveň významnou mineralogickou lokalitu evropského významu. Ložisko pyritu a manganových rud je budováno horninami proterozoického stáří řazenými do chvaletické skupiny. Jedná se o metamorfované vulkanosedimentární ložisko vzniklé v mořském prostředí, jehož horniny byly následně postiženy slabou regionální a kontaktní metamorfózou. Petrograficky jsou zastoupeny především fylitizované jílovité břidlice, grafitické břidlice a droby. Lokalita je významným mineralogickým nalezištěm evropského významu; nacházely se zde karbonáty a silikáty manganu a železa (rodochrozit a rodonit), sulfidy železa (pyrit) a další, mnohdy raritní minerály (pyroxmangit, helvín aj.). Z jižní strany sousedí ložisko s jemnozrnnými dvojslídnými granity chvaletického masivu proterozoického stáří, odkrytými např. v činném lomu u Chvaletic. Od severu na krystalinikum nasedají svrchnokřídové sedimenty, které se v okolí Chvaletic zachovaly v podobě denudačních reliktů a jejichž mocnost směrem k SV narůstá. Stratigraficky náležejí perucko-korycanskému souvrství cenomanského stáří a petrograficky jsou reprezentovány jílovci, pískovci, slepenci a vápnitými pískovci příbojové facie.
Regionální členění:
Český masiv > bohemikum > železnohorské neoproterozoikum > chvaletická skupina
Stratigrafie:
proterozoikum
Témata:
mineralogie, litologie, petrologie
Jevy:
transgrese, zrudnění, minerál
Původ geologických jevů (geneze):
sedimentární , metamorfní (regionální metamorfóza), antropogenní (činnost lidská)
Hornina:
skarn, rohovec, břidlice, droba, granit (žula), jílovec (lupek), pískovec, opuka
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Součást projektu Národní Geopark Železné hory.
Součást národního geoparku:
Železné hory
Střety zájmů:
právo vlastnické, průmysl, těžba povrchová
Popis střetů zájmů:
Současná činnost provozovatele Elektrárny Chvaletice (ČEZ) a lomu na granit (Granita, s. r. o.), dosud nevyjasněná koncepce ve vstupech na pozemky.
Literatura a další zdroje
- Doucek, Jan (2012): Národní Geopark Železné hory - mapování. Závěrečná zpráva, MS Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o.
- Buriánek ed. (2026). Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1:25 000, list 13-411. Chvaletice. Praha: Česká geologická služba.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Anna Králová, 29.10.2012
Aktualizoval(a):
Kukal Zdeněk, 12.09.2017
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 3587 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-05-30]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/3587.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
regionální (mapování, VKP)
Reprezentativnost lokality:
malá
Geologický význam:
významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:
nepřístupná, zavezená
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
