Drábské světničky, Dneboh - sesuvné území
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Středočeský kraj
Okres(y):
Mladá Boleslav
Obec:
Mnichovo Hradiště
Katastrální území:
Dneboh
Mapové listy:
03-34 Sobotka, 03-341 Kněžeměst
Lokalizace:
Sesuv pod skalním hradem Drábské světničky a plošinou Hrada východně od obce Dneboh
Přístup k lokalitě:
schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika:
Sesuv a okraj pískovcové plošiny se skalním hradem Drábské světničky, místy skalní řícení. Hruboskalské pískovce teplického souvrství.
ID:
3252
Geologie
Geologická charakteristika:
Rozsáhlý sesuv, který v roce 1926 zničil podstatnou část obce Dneboh, včetně silnice do obce Olšina, zasáhl odlučnou oblastí až k patě okrajových věží Drábských světniček. Délka sesuvného území byla přibližně 400 m, šířka až 500 m, průměrný sklon porušeného svahu 10° až 12°. První známky sesuvných pohybů se údajně objevily na domech asi 14 dní před hlavní katastrofou. K náhlému zrychlení pohybů došlo dne 27. června v 11 hodin a k uklidnění již po pěti hodinách. Zákres situace postiženého území z roku 1926 se nezachoval. U skalních stěn a skalních věží nad sesuvem dochází i ke skalnímu řícení. Při nedávném řícení skalních bloků u j. okraje plošiny Hrada vznikl pod skalní stěnou balvanový proud, který pokryl j. část sesuvu v pásu asi 150 m dlouhém. Odlučná oblast sesuvu zasahuje až k patě skalního hradu Drábské světničky. Skalní stěny a věže jsou tvořeny hruboskalskými pískovci teplického souvrství české křídové pánve. Skalní hrad Drábské světničky je situován na okraji pískovcové plošiny při západním okraji Příhrazských skal. Okraj plošiny se místy rozpadá do izolovaných skalních věží a pilířů oddělený subvertikálními puklinami. Podle puklin docházelo k intenzivnímu z hloubkovému zvětrávání. Nestabilitu okraje plošiny ovlivňuje i podloží pískovců tvořené měkkými vápnitými jílovci náchylnými k sesouvání. Podle rozboru Menclové (1976) představují Drábské světničky samostatnou pevnost, vybudovanou na sz. okraji náhorní planiny zvané Hrada, ve výši 86 až 141 m nad tokem Jizery, doprovázeným v těchto místech ve středověku ještě četnými močály a bažinami. Pevnost představuje kombinaci lidské činnosti a skalní morfologie, skýtající mimořádné možnosti obrany. Je situována na samém okraji skalní plošiny, rozpadající se do strmých skalních bloků až věží, oddělených úzkými průrvami a skalními komíny. Na sedmi pískovcových blocích byla vybudována dokonalá soustava prostor, vydlabaných ve zdejším lehce opracovatelném pískovci a roubených staveb, zakotvených do povrchu skal dlaby a drážkami. Objektivních dokladů pro datování opevnění není. Zbytky keramiky a jiné nálezy svědčí o tom, že oblast plošiny Hrada byla souvisleji osídlena poprvé od mladší doby kamenné do začátku doby bronzové (tedy ca od 3000 až 1700 před n.l.), pak s přestávkou asi 1000 let až do začátku nového letopočtu a naposled od doby hradištní téměř nepřetržitě až do poloviny 15. stol. Opevnění Drábských světniček vzniklo po r. 1430, kdy se tu husitští hejtmani začali pevně usazovat a kdy také začali mít eminentní zájem na tom, aby dostali pod svou kontrolu dálkovou cestu, která právě pod Hrady procházela údolím Jizery z Lužice na Prahu. V současnosti jsou Drábské světničky zpřístupněny prohlídkovou trasou se schodišti a můstky.
Regionální členění:
Český masiv > kvartér > kvartér akumulačních oblastí Českého masivu;
Český masiv > křída Českého masivu > česká křídová pánev > č. křídová pánev - jizerský vývoj
Stratigrafie:
kvartér, svrchní křída
Témata:
inženýrská geologie, geomorfologie, historie, kvartérní geologie, sedimentologie
Jevy:
sesuv, skalní stěna, skalní věž
Původ geologických jevů (geneze):
gravitační, sedimentární
Hornina:
pískovec, jíl, písek
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Přírodní rezervace (PR) v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Český ráj
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území):
Příhrazské skály. Kód AOPK ČR: 2025. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Rozsáhlý sesuv historicky podložený od roku 1926, skalní hrad s výchozy v hruboskalských pískovcích. Kombinace lidské činnosti a skalní morfologie. Drábské světničky jsou součástí PR Příhrazské skály.
Součást národního geoparku:
Český ráj
Střety zájmů:
nestabilita terénu
Popis střetů zájmů:
Skalní řícení, pokračující sesuvy
Literatura a další zdroje
- Valečka, J., red. (2011): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 03-341 Kněžmost. - Česká geologická služba. Praha
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Oldřich Krejčí, 16.07.2010
Aktualizoval(a):
Valečka Jaroslav, 13.04.2012
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 3252 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-20]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/3252.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
výjimečný
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
