Podkrušnohorský přivaděč - serpentinity
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Ústecký kraj
Okres(y):
Chomutov
Obec:
Málkov
Katastrální území:
Ahníkov
Mapové listy:
01-44 Vejprty, 01-444 Klášterec n. O.
Lokalizace:
250 jv od odbočky silnice do Blahuňova z hlavní silnice E442
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Výchozy sepentinitu v zářezu kanálu Podkrušnohorského přivaděče
ID:
3115
Geologie
Geologická charakteristika:
Výchozy sepentinitu v zářezu kanálu Podkrušnohorského přivaděče, asi 250 jv od odbočky silnice do Blahuňova. Lokalita představuje jediný větší odkryv ultrabazických hornin v oherském krystaliniku v české části Krušných hor. Podle interpretace magnetických měření jde o tektonizované čočkovité těleso o velikosti stovek metrů konformní s foliací okolních, často tektonicky podrcených drobnozrnných ortorul. Ultrabazika původně svým minerálním složením odpovídala peridotitům, které však během transportu z pláště nebo spodní kůry (Konopásek 1998, 2001 a,b, Konopásek et al. 2001,2003, Konopásek – Schulmann 2005) byly téměř zcela serpentinizovány a přeměněny na serpentinity. Makroskopicky jsou to většinou drobnozrnné hnědé až šedozelené masivní horniny často s nepravidelnou sítí mm až cm žilek. hematitem zbarveného hnědého až šedočerného chalcedonu, které často selektivně vyvětrávají. Vzácnou formou výskytu jsou hlízy a bochníkovité tvary chalcedonu o velikosti do cca 10 cm. Bílé až modrofialové zbarvení je uvnitř hlízy často zonální. Zeleně zbarvená plazma je mineralogicky tvořena též chalcedonem s malou příměsí chloritů. Minerál je vázán na dislokace a nepravidelné pukliny vyplněné trávově zelenou a tmavší zelenou chloritickou hmotou. Serpentinit tvoří převážně minerály skupiny serpentinu s výraznou smyčkovitou či mřížkovitou strukturou zvýrazněnou drobnými zrnky magnetitu. Ultrabazika obsahovala též pyroxen, jehož zachovalá struktura je ve výbrusech zřetelně vidět, i když jsou většinou totálně nahrazeny chalcedonem. Olivín nebyl zjištěn, je zcela rozložen a opalizován, relikty pyroxenu se zachovaly jen zřídka. Běžné jsou shluky chloritů a žilky amfibolického asbestu, vyskytuje se i mastek a aktinolit. Intenzivní silicifikace serpentinitů s největší pravděpodobností koresponduje s předmiocénními fosilními zvětrávacími pochody nejspíše v podmínkách tropického klimatu.
Regionální členění:
Český masiv > saxothuringikum > krušnohorsko-smrčinské krystalinikum
Stratigrafie:
proterozoikum
Témata:
litologie, geologie
Jevy:
výchoz, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze):
metamorfní (regionální metamorfóza), zvětrávání
Hornina:
serpentinit (hadec)
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Lokalita představuje jediný větší odkryv ultrabazických hornin v oherském krystaliniku v české části Krušných hor.
Střety zájmů:
sběratelství
Popis střetů zájmů:
lokalita je devastována sběrateli
Literatura a další zdroje
- Mlčoch B. red. (v tisku): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 11-444 Klášterec nad Ohří. Česká geologická služba. Praha.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Pavla Gürtlerová, 06.02.2009
Aktualizoval(a):
Mlčoch Bedřich, 08.10.2009
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 3115 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-06-23]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/3115.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
regionální (mapování, VKP)
Reprezentativnost lokality:
střední
Geologický význam:
regionálně-geologický význam (mapování)
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .