Šerák - Keprník
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Olomoucký kraj
Okres(y):
Jeseník, Šumperk
Obec:
Bělá pod Pradědem, Jindřichov, Lipová-lázně, Loučná nad Desnou, Ostružná
Katastrální území:
Nové Losiny, Kouty nad Desnou, Adolfovice, Ostružná, Horní Lipová
Mapové listy:
14-24 Bělá pod Pradědem, 14-241 Branná
Lokalizace:
v rámci celé NPR popis lokality Obří skály - 1,5 km SSZ. od k. 1352 Šerák, na k. 1082 Obří skály.
Přístup k lokalitě:
schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika:
Morfologicky výrazné výchozy svorů, tvořících hradbu 10 - 15 m vysokou a přibližně 500 m dlouhou.
ID:
1693
Geologie
Geologická charakteristika:
Geomorfologicky významná řada dochovaných skalních a půdních tvarů, vzniklých působením drsného klimatu doby ledové, jako jsou: - kryoplanační terasy (vrcholová plošina Keprníku), - mrazové sruby (izolované skály jsou výsledkem intenzivního mrazového zvětrávání v předpolí ledovce v dobách ledových, - thufury, (několik decimetrů vysoké "půdní kopečky" vzniklé opakovaným dlouhodobým zamrzáním a rozmrzáním svrchních horizontů půdního profilu za spoluúčasti vegetace).Nápadným a charakteristickým minerálem svorů této lokality i širší oblasti je staurolit, který se v hornině místy enormně hromadí. Při zvětrávání jsou na plochách břidličnatosti zvýrazněny sloupcovité krystaly (až 6 cm dlouhé), případně jejich křížové prorostlice. Uvolněné krystaly se hromadí ve svahových hlínách i okolních vodních tocích (Vražený potok, Branná aj.). Obdobných výskytů je v okolí několik (skalní okno na hřebeni mezi Keprníkem a Červenou horou, Černava, Pasák, Štolný vrch aj.). V křemenných sekrečních čočkách (i volně vyvětralé) se vyskytují sloupce andalusitu doprovázené sillimanitem, ojediněle i kyanit (údolí Keprnického potoka). Výjimečně bývají v čistě křemenných čočkách shluky sloupečků turmalínu. Při zvětrávání svorů vznikají typické morfologické tvary jako skalní okna, žlábky a náznaky skalních hřibů. Ve vrcholové části Keprníku se nalézají kryoplanační terasy - mrazové sruby (izolované skály jsou výsledkem intenzivního mrazového zvětrávání v předpolí ledovce v dobách ledových, - thufury, (několik decimetrů vysoké "půdní kopečky" vzniklé opakovaným dlouhodobým zamrzáním a rozmrzáním svrchních horizontů půdního profilu za spoluúčasti vegetace). Výchoz na vrcholu Keprníku tvořeny rozsáhlým srubem o rozměrech 40×30 m, jehož výška dosahuje až 4 m. Horninou je jemnozrnná šedá, biotitická pararula s granolepidoblastickou až lepidoblastickou strukturou, často páskovaná, s biotitem bohatými pásky, někdy s patrnými porfyroblasty granátu nebo staurolitu. Hornina se skládá v podstatě z biotitu (kolem 40 %), plagioklasu (30?40 %) a podřízeného křemene (cca 10 %), muskovit většinou chybí. Běžně se vyskytuje granát (až 10 %), spíše sporadicky pak staurolit a sillimanit, titanit, akcesoricky pravděpodobný ilmenit, apatit a zirkon.
Regionální členění:
Český masiv > moravskoslezská oblast > silezikum
Stratigrafie:
devon
Témata:
geomorfologie, petrologie, mineralogie
Jevy:
mrazový srub, tor (izolovaná skála), skalní hřbet
Původ geologických jevů (geneze):
zvětrávání mrazové, metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina:
svor, pararula
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Národní přírodní rezervace (NPR) v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Jeseníky
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území):
Šerák-Keprník. Kód AOPK ČR: 432. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Vrcholová partie Jeseníků - smilkové hole, pralesovité horské smrčiny a horské bučiny. Skalní a půdní tvary vzniklé působením drsného klimatu doby ledové. Lokalita spadá pod ochranu NPR Šerák-Keprník. Vyhlášeno výnosem Ministerstva kultury 19.1.1989 pod číslem 3.500/89-SOP Vrcholové partie Jeseníků jsou pozůstatkem denudační plošiny terciérního stáří. NPR zahrnuje vrcholový hřbet a prudké svahy se stžemi.
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
Nejsou známy střety zájmů.
Literatura a další zdroje
- Kruťa, J. (1973): Slezké nerosty a jejich literatura. - Moravské Muzeum, 415 stran. Brno. Štelcl, J. (1968): Uber die Sillimanit - Andalusit - Disthen Paragenese im Hohen Geschenke (ČSSR). - Freibergr Forschungsh., 231 Miner.-Lagerst., 135-141. Leipzig. Mixa, P. et al. (2006): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 14-241 Branná. Česká geologická služba. Praha
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Bohuslav Fojt, 15.11.1993
Aktualizoval(a):
Aichler Jaroslav, 07.12.2006, Gürtlerová Pavla, 19.11.2008, Pecina Vratislav, 02.06.2011, Kukal Zdeněk, 07.12.2017
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 1693 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-20]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/1693.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
