Lichnice
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Pardubický kraj
Okres(y):
Chrudim
Obec:
Seč, Třemošnice, Míčov-Sušice
Katastrální území:
Lhůty, Rudov, Podhradí v Železných horách, Dolní Počátky, Závratec, Starý Dvůr, Třemošnice nad Doubravou
Mapové listy:
13-41 Čáslav,13-43 Golčův Jeníkov, 13-414 Ronov nad Doubravou,13-432
Lokalizace:
Bučiny na západním hřbetu Železných hor v okolí hradu Lichnice. Hluboká skalnatá údolí - na severu Lovětínská rokle, na jihovýchodě Hedvikovské (Hedvičino) údolí, vše zhruba východně až sv. od Třemošnice.
Přístup k lokalitě:
s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
skalní výchozy ohebského krystalinika, sutě a kamenná moře, morfologické stupně a věže soustředěné v údolích a ve vrcholové partii v okolí zříceniny Lichnice
ID:
1601
Geologie
Geologická charakteristika:
Území je tvořeno rulami ohebského krystalinika, na severozápadě do něj zasahuje okraj podhořanského krystalinika. V Lovětínské rokli vystupuje výběžek rul v podobě rozlehlé skály, lemované suťovými poli. V rokli jsou nápadné skalní výstupky na obou svazích a drobná puklinová prameniště. Hedvikovská rokle je mohutnější a dělí se směrem ke Kraskovu a Starému Dvoru. Vedle nápadných skalek a sutí je tok potoka mohutnější, řečiště je balvanité s mnoha peřejemi a uměle budovanými přehradami. Hrad Lichnice je vybudován nad zlomovým svahem na jz. okraji Železných hor (železnohorský zlom). Strmé rokle jsou ukázkou rychlé kvartérní eroze ve vyzvednuté kře Železných hor.
V patě svahu probíhá podél Železných hor od severozápadu k jihovýchodu významná tektonická linie nazývaná železnohorský zlom. Podle tohoto zlomu byly Železné hory vyzdvihnuty nad okolní terén o minimálně 600 m až 800 m.
Na hlubokých zlomech dochází zpravidla i k výstupu roztoků obohacených kovy. Vytvořila se ložiska rud s akumulacemi minerálů se zvýšenými obsahy zinku, olova, stříbra, mědi či barya. Ložiska byla již od Keltů těžena, ostatně dobývání železných rud a výskyt minerálů s železem předurčil i název hor, do kterých byl umístěn.
Putování za starohorami je proto nejlépe začít z hradu Lichnice. Důvodem je jedinečnost výchozů rul u Lovětínské rokle, ze které jsou postaveny i zdi hradu. Ruly vznikly přeměnou sedimentů a vulkanitů před více než 550 miliony lety.
Regionální členění:
Český masiv > Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum > kutnohorsko-svratecká oblast > kutnohorské krystalinikum;
Český masiv > bohemikum > železnohorské neoproterozoikum > podhořanské krystalinikum
Stratigrafie:
proterozoikum
Témata:
strukturní geologie (tektonika), geologie, geomorfologie
Jevy:
zlom, výchoz, strukturní terasa, skála, skalní strž (rokle), suťové pole, pramen
Původ geologických jevů (geneze):
metamorfní (regionální metamorfóza), akvatická (činnost vody), zvětrávání mrazové
Hornina:
rula, migmatit
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Národní přírodní rezervace (NPR) v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Železné hory
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území):
Lichnice. Kód AOPK ČR: 6136. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Smíšený porost na skalnatých svazích v okolí hradní zříceniny. Část západního hřbetu Železných hor v okolí hradu Lichnice, přerušená hlubokými roklemi Lovětínského a Zlatého potoka.
Součást národního geoparku:
Železné hory
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
bez střetů
Literatura a další zdroje
- Faltysová H., Bárta F. a kol. Pardubicko (2002):In: Mackovčin P., Sedláček M.(eds): Chráněná území ČR, Svazek IV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno,str. 248 - 249, Praha.
- Křížek, M., Borská, J. Změny údolní sítě Železných hor, Geomorfologický sborník 7, Máčka, Z., Kallabová, E. /editoři/, Přf MU, Česká asociace geomorfologů, Ústav geoniky AV ČR, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, 1. vydání, Brno: Přf MU, 2008, s. 26.
- BORSKÁ, Jana. Změny údolní sítě Železných hor. Praha, 2008. 126 s. Diplomová práce. Geogr. knihovna, PřF UK. Prah
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Pavla Gürtlerová, 05.11.2008
Aktualizoval(a):
Štědrá Veronika, 14.11.2008, Rambousek Petr, 28.08.2012, Rambousek Petr, 25.09.2012, Kukal Zdeněk, 02.10.2012
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 1601 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-22]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/1601.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
regionální (mapování, VKP)
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
