Černovice
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Jihomoravský kraj
Okres(y):
Brno-město
Obec:
Brno
Katastrální území:
Černovice
Mapové listy:
24-34 Ivančice, 24-342 Brno jih
Lokalizace:
4,5 km JV od hradu Špilberk, 2,25 km JZ od Stránské skály (kóta 310 m n. m.)
Přístup k lokalitě:
vstup na zvláštní povolení (vojenský prostor, lom, soukromý pozemek)
Stručná charakteristika:
Rozsáhlá těžebna o velikosti ca 0,5 ha, zčásti rekultivovaná, na levém břehu Svitavy, v jv. části Brna.
Technický objekt:
štěrkovna
ID:
1536
Geologie
Geologická charakteristika:
Těžební stěnou byly zastiženy kvartérní sedimenty tuřanské terasy a spodnobadenská klastika. Uloženiny tuřanské terasy (günz-mindel), spočívají 40 m nad úrovní dnešní Svitavy, dosahují mocnosti 6-12 m. Bazální partie jsou tvořeny hrubými písky až balvanitými štěrky, přecházejícími směrem do nadloží do jemněji zrnitých písčitých štěrkopísků s valouny pestrého složení (granity, granodiority a diabasy brněnského masívu, kulmské droby, jurské rohovce). Pod sedimenty tuřanské terasy spočívají spodnobadenská klastika, tzv. brněnské písky. Brněnské písky, představující bazální člen transgrese spodnobadenského moře v této oblasti, jsou šedé, žlutošedé nebo rezavě hnědožluté písky a štěrky, petromiktní, dobře vytříděné, jílovité, převážně silně karbonatické, s obsahy kalcitu mezi 5-30 % a dolomitu od 2 do 25 %. Hojné jsou menší i několikametrové bochníkovité nebo nepravidelné konkrece, charakteristické pro sedimenty brněnských písků. Litologicky mají charakter vápnitých pískovců až silně písčitých vápenců. V důsledku značné mechanické odolnosti jsou konkrecionální útvary velmi odolné vůči zvětrávání a v podobě nápadných říms vystupují ze stěn pískovny. Průběh konkrecí je často nezávislý na primárních texturách s především výrazným šikmým a křížovým zvrstvení různých typů. Původně byly Krystkem (1974) interpretovány jako sedimenty pláží, pobřežních valů a jiných těles příbřežní zóny, nověji Nehybou (2001) jako produkt hrubozrnné delty Gilbertovského typu. V píscích jsou časté závalky, útržky až bloky pelitických hornin stratigraficky řazených k ottnangu, místy i ke karpatu a spodnímu badenu. Mikrofauna brněnských písků je relativně hojná, často však velmi špatně zachovalá. Převažují mělkovodní taxony např. Ammonia beccarii (L.), Asterigerinata planorbis (Orb.), Elphidium sp., Hansenisca soldanii (Orb.), Heterolepa dutemplei (Orb.), Hanzawaia boueana (Orb.). V asociacích průsvitných těžkých minerálů převažuje granát, jehož procentuální obsah obvykle přesahuje 70 %. Brněnské písky dosahují mocnosti několika desítek metrů, maximální mocnost 193 m byla zjištěna ve vrtu Cf-Br-41 ve St. Černovicích. V nadloží písků jsou vyvinuty poměrně málo mocné spodnobadenské šedozelené, vápnité, jemně písčité, glaukonitické jíly. Působením dešťového ronu se na stěnách pískovny vytvářejí ronové rýhy a zemní pyramidy.
V novější části těžebny byly odkryty kvartérní sedimenty s vyvinutými mrazovými klíny.
Regionální členění:
Karpaty > karpatská předhlubeň > karpatská předhlubeň - jižní část
Stratigrafie:
spodní baden (morav), kvartér
Témata:
sedimentologie, geologie, kvartérní geologie, ložisková geologie
Jevy:
říční terasa, zkameněliny - fauna, konkrece, litologické rozhraní, skalní stěna, zvrstvení, mrazový klín
Původ geologických jevů (geneze):
sedimentární
Hornina:
písek, štěrk, jíl
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Mocné stěny spodnobadenských klastik se zajímavými sedimentologickými texturami. Lokalita je součástí VKP "Pískovcová stěna", jejíž rozsah je v současné době v řešení, je navrženo zmenšení plochy z důvodů zavážení vytěžených prostor.
Střety zájmů:
rekultivace, skládky odpadků, těžba povrchová
Popis střetů zájmů:
Těžebna je v současné době činná, odtěžené prostory slouží ke skládce komunálního odpadu, v rekultivovaných prostorách probíhá výstavba golfového hřiště.
Literatura a další zdroje
- Müller, P., Novák, Z. et al. (2000): Geologie Brna a okolí.- ČGÚ. Praha.
- Buriánek, D. et al.(2012): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1:25 000, list 24-342 Brno-jih. - MS, Česká geologická služba. PETROVÁ, P. – NOVÁK, Z. – VALEŠ, V. (1998): Zpráva z výzkumu vrtu Černovice HVI-61. – Geol. BUBÍK, M. – PETROVÁ, P. (2004): Foraminifery brněnských písků ve vrtu Černovice TGB-1. – Geol.výzk. Mor. Slez., 11, 14–17.výzk. Mor. Slez. v r. 1997, 5, 32
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Petrová Pavla Tomanová, 05.11.2003
Aktualizoval(a):
Tomanová Petrová Pavla, 30.10.2003, Tomanová Petrová Pavla, 09.04.2009, Tomanová Petrová Pavla, 09.04.2009, Tomanová Petrová Pavla, 17.08.2012, Tomanová Petrová Pavla, 15.05.2020, Tomanová Petrová Pavla, 29.04.2022
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 1536 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-09-12]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/1536.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
střední
Geologický význam:
významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování)
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
