
Skalní defilé u Hodkovic nad Mohelkou
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Liberecký kraj
Okres(y):
Liberec, Jablonec nad Nisou
Obec:
Hodkovice nad Mohelkou, Rychnov u Jablonce nad Nisou
Katastrální území:
Radoňovice, Hodkovice nad Mohelkou, Pelíkovice
Mapové listy:
03-32 Jablonec nad Nisou, 03-321 Český Dub
Lokalizace:
Severovýchodně ze středu města
Přístup k lokalitě:
terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika:
Téměř souvislé skalní defilé o celkové délce 800 m. Skalky a skalní stěny s celkovou výškou až 30 m ve stráni nad železnicí, opuštěný lom.
Technický objekt:
lom
ID:
1461
Geologie
Geologická charakteristika:
Nerozlišené vrchlabské až chotěvické souvrství, dvě tělesa andezitoidů, těleso ryolitových ignimbritů (perm, autun), báze křídy (korycanské vrstvy). Defilé začíná na severovýchodě v opuštěném lomě v lese (tzv. Černý lom) s výškou stěny až 20 m. Lom byl založen v tělese andezitoidů (tzv. spodní melafyr). Andezitoidy jsou masivní i mandlovcovité (zejména ve svrchní části lomové stěny při stropu tělesa). Mandle jsou i několik centimetrů velké. Většinou jsou tvořeny různými modifikacemi křemene. Jsou tu také křemenné a hematitové žíly. V nadloží spodního andezitoidového tělesa vystupují v délce asi 150 m v menších výchozech při železniční trati permské sedimenty. Střídají se zde slepence, hrubozrnné i jemnozrnné pískovce a prachovce. Výše ve vrstevním sledu je další těleso andezitoidu, mocné jen asi 12 - 15 m (tzv. svrchní melafyr). Efuze je odkryta v blízkosti železničního domku na pravém břehu malého potůčku. Bazaltandezit je masivní, v jiných partiích mandlovcovitý. Vyrostlice mají velikost kolem 2 mm i více. V nadloží pokračuje souvrství, střídajících se slepenců, pískovců a podřízených prachovců o celkové mocnosti 100 - 200 m. Při stropu této sekvence je asi O,5 m mocná poloha nevytříděného hrubozrnného slepence. Ve valounech (průměr většinou nepřesahuje 10 cm, někdy dosahují 25 cm) jsou vedle křemene a méně zastoupených krystalických břidlic masivní i mandlovcovité andezitoidy. Psamity mají často zvýšený podíl živců, takže většinou jde o arkózovité pískovce až arkózy. Kromě toho tu jsou podřízeněji zastoupené vložky sytě hnědofialových jemnozrnných pískovců, slídnatých, tence vrstevnatých. Svrchní část permského vrstevního sledu je tvořena 200 - 250 m mocným tělesem ryolitových ignimbritů. Jsou poměrně pevné, v terénu tvoří elevaci a jsou dobře odkryty ve skalní stěně nad železnicí. Jsou to narůžovělé až nafialovělé horniny se základní jemnozrnnou hmotou, v níž jsou bělavé nebo nažloutlé vyrostlice sanidinu (velikost až několik milimetrů, kolem 31 % obsahu) a kouřově šedá až namodralá zrnka křemene (ca 25 % obsahu). Obsahují kolísavý podíl xenolitů: andezitoidů, fylitů a zřídka též jílovitých nebo prachovitých sedimentů. Mocnější (i více než 300 m) je těleso ignimbritů u Bystré sz. od Hodkovic nad Mohelkou. Při bázi tělesa jsou ryolity silně rozpadavé, červené. Patrně jde aspoň zčásti o napadané tufy, při spodu s častým vulkanickým biotitem. Horniny asi 4,2 m nad bazí v poloze asi 4 m mocné obsahují časté protažené dutiny s delší osou až 5 - 10 cm dlouhou. V nadloží ignimbritového tělesa leží v j. části defilé cenomanské pískovce korycanských vrstev kvádrového typu. Tvoří morfologický hřbítek se skalními výchozy.
Regionální členění:
Český masiv > Výplně mladopaleozoických pánví > sudetské (dříve lugické) mladší paleozoikum (včetně výskytů triasu) > podkrkonošská pánev;
Český masiv > křída Českého masivu > česká křídová pánev
Stratigrafie:
perm, křída
Témata:
geomorfologie, vulkanologie, sedimentologie, stratigrafie
Jevy:
diskordance, litologické rozhraní, selektivní eroze, skála, skalní defilé, transgrese, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze):
sedimentární , vulkanická
Hornina:
melafyr, ryolit, ignimbrit, slepenec (konglomerát) , pískovec, vulkanoklastika, tufit, tuf
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Profil permskými vulkanity a sedimenty. V lomu lze sledovat andezitoidy masivní tak mandlovcovité.
Střety zájmů:
vegetace
Popis střetů zájmů:
defilé zarůstá
Literatura a další zdroje
- Drozen J. (1960): Geologicko - petrografické poměry údolí Mohelky mezi Rychnovem nad Nisou a Hodkovicemi nad Mohelkou. - MS, diplomová práce, PřFUK. Praha.
- Středa J. (1971): Geologicko -petrografické poměry mnichovohradišťské deprese u Hodkovic nad Mohelkou. - Sbor. geol. Věd. Geologie, 21, 109 - 156. Praha.
- Schovánková D. (1985): Mladopaleozoický vulkanismus mnichovohradišťské a podkrkonošské pánve in: Tásler R. et al. 1985: Mnichovohradišťská pánev - zhodnocení geologických a uhelně ložiskových poměrů. - MS, Archiv ČGS. Praha.
- Prouza V. (1993): Výsledky nového geologického mapování permokarbonu mezi Kozákovem a Hodkovicemi nad Mohelkou. - Sbor. VII. uhel. geol. konf. přírodov. fak., 167 - 169. Praha.
- Pešek J. et al. (2001): Geologie a ložiska svrchnopaleozoických limnických pánví České republiky. - Český geologický ústav, 243 s. Praha.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Vladimír Prouza, 22.01.2003
Aktualizoval(a):
Prouza Vladimír, 15.05.2003, Šimůnek Zbyněk, 29.09.2009
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 1461 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-06-18]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/1461.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .