Horní Bory
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Kraj Vysočina
Okres(y):
Žďár nad Sázavou
Obec:
Bory
Katastrální území:
Horní Bory
Mapové listy:
24-13 Bystřice nad Pernštejnem, 24-133 Křižanov
Lokalizace:
Kamenolom 750 m vjv. od obce Horní Bory, 7,5 km sz. od Křižanova, 8 km na S od Velkého Meziříčí
Přístup k lokalitě:
autobusem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m) - geol.exkurze
Stručná charakteristika:
rozsáhlý etážový lom v borském granulitovém masívu s pegmatitovými žílami s pěknými mineralogickými nálezy
Technický objekt:
lom
ID:
1080
Geologie
Geologická charakteristika:
Lom je založený v granulitech borského granulitového masivu (strážecké moldanubikum). V lomu nalezneme světlé granulity s granátem, které se často střídají s biotitickými granulity. Granulity se skládají z křemene, draselného živec, plagioklasu, sillimanitu, kyanitu, granátu a často také biotitu. Z akcesorických minerálů je přítomen hlavně rutil, apatit, zirkon, hercynit, ilmenit a monazit (Kotková et al. 2003). Vrcholné podmínky metamorfózy granulitů byly v této oblasti strážeckého moldanubika stanoveny na 850°C a 18 kbar (Kotková 2007). V důsledku retrográdních metamorfních reakcí pak byl kyanit částečně nahrazen sillimanitem a okolo granátu vznikly cordierit-křemenné a ortopyroxen-plagioklasové symplektity (Kotková, Melichar 2003). Foliace granulitů se převážně uklání k severozápadu. Granulity místy obsahují uzavřeniny a budiny vápenatosilikátových hornin a ultrabazických hornin. Mísař a Jelínek (1981), uvádí z borského granulitového tělesa uzavřeniny: dunitů (skládají se z olivínu, spinelidů a pyroxenů, někdy jsou patrné kelyfitické lemy po granátech), peridotity (relikty olivínu, minerály serpentinové skupiny, pyroxen, chlorit a vzácně flogopit), pyroxenity (klinopyroxen, olivín, méně ortopyroxen a granát), eklogity (obsahují hlavně klinopyroxeny a granáty s kelyfitickými lemy), opálové uzavřeniny (opál vznikl za relativně nízkých teplot v povrchových podmínkách z ultrabazických hornin). Všechny typy uzavřenin mají na styku s okolními horninami vyvinuty reakční zóny tvořené hlavně mastkem, antofylitem a flogopitem. Uzavřeniny vápenatosilikátových hornin obsahují anortit, křemen, K-živec, diopsid až hedenbergit, grossular, kalcit, siderit, titanit, biotit, muskovit, chlorit, kobaltin (Fuksová 2010). Poměrně časté jsou žíly granitických pegmatitů, které diskordantně proráží foliaci granulitů. Pegmatity tvoří drobné žíly nebo čočky s ostrým pozvolnými přechody do okolních hornin. Na základě mineralogie byly vyčleněny dva typy pegmatitů: cordieritické a turmalinické (Fuksová 2010). Oba typy se skládají hlavně z draselného živce, křemene, biotitu, muskovitu. V cordieritickém pegmatitu je výrazně zastoupen cordierit a navíc byl zjištěn také pyrit, arzenopyrit, löllingit. Turmalinické pegmatity obsahují skoryl, pyrit a často také apatit. Lokálně se v lomu objevily hydrotermální křemenné žíly s turmalínem (dravit), případně karbonáty a apatitem. Pegmatitová a alpská parageneze se často překrývají (Špinar 1994)
Regionální členění:
Český masiv > moldanubikum > metamorfní jednotky v moldanubiku
Stratigrafie:
proterozoikum
Témata:
mineralogie, petrologie, těžební činnost a její následky
Jevy:
charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze):
metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina:
migmatit, ultramafická hornina
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Zajímavý a vysoce instruktivní výskyt koncentrických kulovitých xenolitů bazických hornin v metamorfitech strážeckého moldanubika. Stěnová defilé leží po pravé straně příjezdové cesty na spodní etáži lomu, těžba kamene se tímto směrem nepředpokládá,lokalita by tudíž mohla být zachována.
Střety zájmů:
rekultivace
Popis střetů zájmů:
Možný zánik lokality při budoucí rekultivaci lomu po ukončení těžby.
Literatura a další zdroje
- Mísař, Z. (1986): Regionální geologie Československa. - ČSAV Praha.
- Losos Zd.(2001): Mineralogicko-petrologická exkurze do oblasti Nedvědice-Rožná-Bory.- Exkurze České geologické společnosti č. 7, str.13-14, ČGÚ Praha
- Kotková J, Novák M., Povondra P. (2003): Horní Bory near Velké Meziříčí. – Field trip guidebook, LERM 2003. Brno.
- Mísař Z., Jelínek E. (1981): Uzavřeniny peridotitů, pyroxenitů, eklogitů a opálů v leptynytech moldanubika na lokalitě Bory (jihozápadní Morava). – Věstník ÚÚG, 56, 1, 13-20.
- Špinar P. (1994): Vztah pegmatitů k alpským žilám v lomu u Horních Borů. – MS diplomová práce, PřF MU Brno.
- Fuksová A., Dolníček Z. a Gadas P (2011): Mineralogie sulfidické, arzenidové a telluridové mineralizace v cordieritickém pegmatitu z lomu Bory u Velkého Meziříčí (strážecké moldanubikum (Mineralogy of sulphide, arzenide and telluride mineralization in cordierite-bearing pegmatite from the quarry Bory near Velké Meziříčí (Strážek Moldanubicum)). Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, Brno: Masarykova univerzita, 18, 4, p. 60-62, 3 pp. ISSN 1212-6209. 2011.
- Vávra, V., Štelcl, J. a Malý, K. (2008): Průvodce po geologických zajímavostech Kraje Vysočina, Muzeum Vysočiny Jihlava, 145 stran, ISBN 978-80-86382-12-8.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Karel Rýda, 02.11.1994
Aktualizoval(a):
Rýda Karel, 27.09.2012, Buriánek David, 27.11.2012, Kukal Zdeněk, 09.11.2017
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 1080 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-05-11]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/1080.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
výjimečný
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .