Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Kamajka

Vyhledávání

Kamajka

Všeobecná charakteristika

Kraj: Středočeský kraj
Okres(y): Kutná Hora
Katastrální území: Chotusice
Mapové listy: 1341, 13411,13413
Geologická správní oblast: Kutnohorské a čáslavské krystalinikum
Lokalizace: Lokalita se nachází v polích cca 1700 m JZ. od kostela v Rohozci a cca 500 m severně od zastávky ČSAD v Chotusicích.
Přístup k lokalitě: - terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Systém několika opuštěných lůmků, dnes prakticky nepřístupných v polích, silně zarůstajících, kde na rulách kutnohorského krystalinika jsou vyvinuty sedimenty příbojového pásma české křídy.
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 90

Geologie

Geologická charakteristika: Geologická charakteristika podle Friče (1870) a Zieglera (1992): Lůmky byly založeny pro těžbu ruly jako štěrkového kamene a vápenců pro vápnění okolních polí. Kapsy v rule jsou tvořeny na bázi slepenci se silně vápnitým tmelem (mocnost až 2.1 m). Ty přecházejí do středně zrnitých biodetritických vápenců (mocnost až 2.2 m) s faunou, v níž převládají zbytky ústřic, ježovek a serpulidních červů, vyskytují se články liliic, gastropodi, zuby žraloků, brachiopodi a další fauna. Biodetritické vápence v sobě uzavárají polohy vápnitých pískovců, v nichž se obsah fauny téměř kvalitativně nemnění, přibývá pouze velkých gastropodů, zejména druhu Pleurotomaria geinitzi Orbigny. Od vápnitých jílovců jsou ostře odděleny slínité pískovce (do 0.6 m), v nichž se zvišuje podíl schránek ústřic na úkor ostatní fauny a pískovce postupně přecházejí do poloh světlých prachovitých slínovců (mocnost do 1.4 m) s četnými úlomky spongií. Jde o sedimenty spodního turonu. Po dokončení těžby území přirozenou cestou zarostlo a stalo se refugiem zvěře a ptactva. Některé lůmky jsou občas zatopeny srážkovou vodou, v posledních letech však vysychají. Jsou význmným útočištěm obojživelníků. Nadložní vrstvy křídových hornin obsahují velké množství zkamenělin a pravděpodobně jde o nejbohatší lokalitu příbojové facie české křídy. Území se současně využívá jako bažantnice, je prakticky nepřístupné a v blízkosti je vojenský prostor. Geologický a paleontologický charakter lokality je celostátně významný.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev - kolínský vývoj, Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - kutnohorsko-svratecká oblast - kutnohorské krystalinikum
Stratigrafie: mezozoikum - křída - svrchní křída - cenoman, proterozoikum
Témata: paleontologie, geologie, sedimentologie
Jevy: zkameněliny - fauna
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina: brekcie, slepenec (konglomerát) , rula
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP)
Kód AOPK ČR: 154     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Sedimenty příbojového pásma české křídy, bohaté a typové naleziště zkamenělin známé již A. Fričovi. Za chráněné bylo území vyhlášeno v roce 1933, výměra 0.01 ha. Vyhlášení ZCHÚ: MŠANO, 31. 12. 1933, č. předpisu: 143.547/33.
Střety zájmů: vegetace, nestabilita terénu
Popis střetů zájmů: Prakticky neexistují. Lokalita je sice chráněna, ale její stav není nejlepší. Zarůstáním v posledních letech se staly profily křídových sedimentů nepřístupné a pokračuje jejich rychlé zasucování. Plíšek 2005 - Vlastní fenomen není nijak narušován, ale území značně zarůstá keři. Doporučuje se průběžná redukce dřevin.
Stav lokality: špatný

Literatura

Frič, A. (1870): Studie v oboru křídového útvaru v Čechách. II. Paleontologická bádání v jednotlivých vrstevních pásmech českého křídového útvaru. Perucké vrstvy. Korycanské vrstvy. - Archiv pro přírod. pr. Čech, I. díl, 163-17. Praha. Ziegler, V. (1992): Stratigrafie a vrstevní sled křídových sedimentů v kolínské oblasti české křídové pánve. - Časopis Národního muzea, Řada přírodovědná, 160, 1/4, 29-46. Praha.Knížetová L., Pecina P., Pivničková M., 1987: Prověrka maloplošných chráněných území a jejich návrhů ve Středočeském kraji v letech 1982 - 85.- Středisko památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, Bohemia centralis, sv. 16, str.96 - 97, Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Ziegler Václav, 07.11.93
Aktualizoval(a): Plíšek Antonín 16.08.05, Štědrá Veronika 23.09.10

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 90 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-03-28]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/90.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Systém několika opuštěných lůmků, kde na rulách kutnohorského krystalinika jsou vyvinuty sedimenty příbojového pásma české křídy., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2015
Systém několika opuštěných lůmků, kde na rulách kutnohorského krystalinika jsou vyvinuty sedimenty příbojového pásma české křídy., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2015
Markéta Vajskebrová, 2004
Markéta Vajskebrová, 2004
Markéta Vajskebrová, 2004


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]