Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Chvalovice-Šatov

Vyhledávání

Chvalovice-Šatov

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Znojmo
Katastrální území: Chvalovice
Mapové listy: 3413, 34131
Geologická správní oblast: Neogén karpatské předhlubně - úsek Střed a Jih
Lokalizace: Svah na pravém břehu potoka Daníže, asi 150 m s. od silnice v závěru příčného údolí.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Odkryvy v starých pískovnách.
Technický objekt: pískovna
ID : 634

Geologie

Geologická charakteristika: Stěny starých pískoven podél potoka Daníže jsou považovány generacemi geologů za klasické odkryvy spodnomiocénních mořských sedimentů eggenburgu (Tejkal, 1958, Batík - Čtyroký et al., 1982, Čtyroký, 1991, Hladilová - Zdražílková, 1989). V pískovně v akátovém lesíku v závěru příčného údolí potoku Daníž je odkryta stěna o výšce 6-8 m. Na bázi sledu vystupují bílé křemité místy zpevněné písky v nejvyšší části s rudohnědým až nafialovělým horizontem (mocnost 10-15 cm). Nad ním jsou odkryté bílé až bělošedé jemnozrnné křemité písky až rozpadavé pískovce o celkové mocnosti až 8 m. V těchto pískovcích se vyskytují 10-30 cm mocné polohy s rezavě železitým pigmentem. V tomto horizontu byla Tejkalem (1958) poprvé zjištěna fauna měkkýšů, později studovaná Čtyrokým (in Batík a Čtyroký et al., 1982) a Hladilovou (1985). V současnosti jsou odtud známi měkkýši druhů Cavilucina cf. schloenbachi (Koenen), Lucinoma cf. borealis (L.), Cerastoderma sp., Laevicardium cingulatum (Goldfus), Thracia cf. pubescens (Pult.) a Corbula gibba (Olivi). Z mikrofauny se vyskytují dírkovci, časté jsou i otisky rostlin a silicifikované kusy dřeva. V nadloží písků a rozpadavých pískovců je v nejvyšší části stěny asi 10 cm mocná poloha silně navětralých zelených montmorilonitových jílů, které je možno korelovat s odkryvy u chvalovských vinných sklepů. V jílech byl prokázán biotit a beta-křemen, Čtyroký (in Batík a Čtyroký et al., 1982) provedl jejich korelaci s ryolitovými tufity ve Znojmě. V nadloží pokryv spraší.
Regionální členění: Karpaty - karpatská předhlubeň - karpatská předhlubeň - jižní část
Stratigrafie: kenozoikum - neogén - miocén - spodní miocén - eggenburg
Témata: stratigrafie, paleontologie, petrologie, ložisková geologie
Jevy: výchoz
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: písek
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Jediná dostupná lokalita na jižní Moravě, kde jsou odkryty sedimenty mořského eggenburgu s faunou a horizontem ryodacitového tufitu. Pískovny již nejsou komerčně využívány a proto je doporučujeme k ochraně.
Střety zájmů: těžba povrchová, vegetace, skládky odpadků
Popis střetů zájmů: Střety mohou nastat při obnovení těžby v pískovnách, zavážení odpadky.
Stav lokality: špatný
Popis stavu lokality: Doporučeno k terénní revizi 25.9.2012; Lokalita zavážena odpadky, viditelné pouze polohy nadložních spraší. 7.11.2017;

Literatura

Batík, P. et al. (1977): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1 : 25 000, list 34-131 Šatov. - MS Archiv ČGÚ Praha. Čtyroký, P. (1991): Členění a korelace eggenburgu a ottnangu v jižní části karpatské předhlubně na jižní Moravě. - Záýpadní Karpaty, sér. geol., 15, 67-109. Praha. Hladilová, Š. - Zdražílková, N. (1989): Paleontologické lokality karpatské předhlubně na Moravě. - Přírodovědecká fakulta University J. E. Purkyně. Brno. Tejkal, J. (1958): Spodnomiocenní (?) písky mezi Šatovem a Chvalovicemi a jejich fauna. - Časopis Moravského Musea, 43, 85-91.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Čtyroký Pavel, 30.11.93
Aktualizoval(a): Tomanová Petrová Pavla 09.04.09, Tomanová Petrová Pavla 25.09.12, Tomanová Petrová Pavla 07.11.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 634 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-03-19]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/634.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Deltové sedimenty, ottnang., Pavla Tomanová Petrová, 2017
Kontakt sedimentů ottnangu a kvartéru., Pavla Tomanová Petrová, 2017
Kvartérní sedimenty (spraše, svahoviny, říční sedimenty)., Pavla Tomanová Petrová, 2017
Pohled na lokalitu., Pavla Tomanová Petrová, 2017


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]