Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Špilberk

Vyhledávání

Špilberk

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Brno-město
Katastrální území: Brno-střed
Mapové listy: 2434, 24342
Geologická správní oblast: Brněnská aglomerace, tišnovská a kuřimská kotlina
Lokalizace: cca 20 m SZ od hlavní brány hradu Špilberk u jezírka
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Skalní výchoz metabazaltů s tektonicky deformovanými (budinovanými) žílami ryolitů s kyselými tufy
ID : 4156

Geologie

Geologická charakteristika: V odkryvu je dobře patrné střídání několik dm mocných poloh slabě metamorfovaných a intenzivně deformovaných vulkanických a vulkanoklastických hornin metabazitové zóny, která náleží k centrálnímu bazickému pásu brněnského batolitu. Centrální bazický pás se nachází mezi západní a východní granitoidní částí brněnského batolitu (Leichmann, Höck 2008) a je protažen v SV - JZ směru. Stáří zmíněných vulkanických hornin bylo určeno na 725 ± 15 milionů let (Finger et al., 2000), jde tedy o jedny z nejstarších dokladů vulkanické činnosti rámci Brna a jeho širšího okolí. Na skalním výchozu u hradní brány se střídají několik dm mocné, tektonicky deformované žíly a tufy bazického (metabazalty) a kyselého (metaryolity až metadacity) složení. Tufy mají výraznou foliaci a chovaly se v průběhu deformace plasticky, naproti tomu kyselé žíly jsou budinovány. Čočkovitý tvar těchto budin vedl k mylné interpretaci, že se jedná o polštářové lávy (viz Trnová 2015). Přítomnost polštářových láv v rámci metabazitové zóny byla potvrzena několika autory (Leichmann, Höck 2008; Štelcl, Weiss 1986; Hanžl et al. 1995), jejich výskyty jsou však poměrně řídké. Polštářové lávy indikují vulkanickou aktivitu pod vodní hladinou a hojné zastoupení tufů naznačuje, že šlo převážně o erupce probíhající v mělkovodním prostřední. Slabě metamorfované ryolity a ryolitové tufy jsou bělošedé až světle hnědošedé, masivní až páskované horniny. Struktura je afanitická až jemně zrnitá, přičemž místy mohou být přítomny větší porfyroklasty plagioklasu. Základní hmota se skládá z křemene, kyselého plagioklasu a draselného živce. Někdy se také objevují izolované lupínky chloritu, minerálů epidotové skupiny a kalcitu. Na severní straně výchozu dominuje deformovaná asi 1,5 m mocná poloha chlorit-aktinolitické břidlice a na jižním okraji výchozu je pozorovatelná několik cm silná a cca 1 m dlouhá křemenná žíla. Chlorit-aktinolitická břidlice obsahuje kyselé plagioklasy, které jsou často křehce deformovány a rozlámány. Tmavé minerály jako je chlorit, aktinolit a minerály epidotové skupiny jsou uspořádány paralelně s foliací.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - brunovistulikum - metabazitová zóna
Stratigrafie: proterozoikum - neoproterozoikum (1000 - 542 Ma)
Témata: geologie, petrologie, vulkanologie
Jevy: charakteristická hornina, láva, výchoz
Původ geologických jevů (geneze): vulkanická
Hornina: metabazalt, metabazit
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: nejstarší horniny a jeden z nejstarších dokladů vulkanické činnosti v rámci Brna a širšího okolí, budinace žil
Střety zájmů: vegetace, jiné lidské aktivity
Popis střetů zájmů: skalní výchoz je částečně zakrytý vzrostlými šeříkovými keři a umělým vodopádem
Stav lokality: ucházející

Literatura

Finger, F. – Tichomirowa, M. – Pin, C. – Hanžl, P. (2000): Relics of an early-Panafrican metabasite-metarhyolite formation in the Brno Massif, Moravia, Czech Republic. — International Journal of Earth Sciences, 89, 2, 328 – 335; Hanžl, P. - A. Přichystal A - Melichar, R. (1995): The Brno massif: volcanites of the northern part of the metabasite zone. Acta Univ. Palack. Olom., Geol. 34, Olomouc: Palackého univerzita, 1995, roč. 1995, -, s. 75-82. ISSN 1212-2025; Štelcl, J. – Weiss, J. – Gregerová, M. – Staněk, J. – Štelcl, J. jun (1986): Brněnský masív. — Universita J. E. Purkyně v Brně. Brno; Leichmann, J. – Höck, V. (2008): The Brno Batholith: an insight into the magmatic and metamorphic evolution of the Cadomian Brunovistulian Unit, eastern margin of the Bohemian Massif. — Journal of Geosciences, 53, 3 – 4, 281 – 305. Praha; Trnová, K. (2015) Polštářové lávy v metabazitové zóně brněnského batolitu. Bakalářská práce, Masarykova univerzita.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Kubalíková Lucie, 11.07.19
Aktualizoval(a): Buriánek David 07.02.20

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 4156 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-03-29]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/4156.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Na jižním okraji výchozu metabazaltů je pozorovatelná nápadná, několik cm silná a cca 1 m dlouhá křemenná žíla., Lucie Kubalíková, 2019
Skalní výchoz je tvořen metabazalty metabazitové zóny brněnského batolitu. , Lucie Kubalíková, 2017
Skalní výchoz je tvořen metabazalty metabazitové zóny brněnského batolitu. , Lucie Kubalíková, 2017


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]