Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Skalky skřítků

Vyhledávání

Skalky skřítků

Všeobecná charakteristika

Kraj: Karlovarský kraj
Okres(y): Karlovy Vary
Katastrální území: Svatobor u Hradiště
Mapové listy: 1122, 11223
Geologická správní oblast: Chebská a sokolovská pánev a neovulkanity Doupovských hor
Lokalizace: Necelý jeden km SV. od obce Dubina, J. od Kyselky
Přístup k lokalitě: - terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Lokalita leží těsně pod vrcholem strmého kopce. Tvoří ji skalní defilé uloženin bahenních proudů - laharů - v délce 50 m a výšce maximálně 5 m .
Exkurzní lokalita: ano
ID : 12

Geologie

Geologická charakteristika: Skály skřítků jsou přirozeným skalním výchozem, jehož spodní část je zasucena. Charakterem hornin jsou nevytříděné, nezvrstvené velmi hrubozrnné aglomeráty. Jednotlivé fragmenty (maximální průměr 1.2 m) jeví znaky částečného opracování. Aglomeráty jsou tvořeny komponenty výlučně vulkanického původu tj. petrograficky různými typy láv. Stmelení jemnozrnnou a středně zrnitou mezerní hmotou (popelem, vulkanickým pískem) je dokonalé. Přes značné rozpukání je hornina velmi soudržná. Geneticky jde o uloženiny bahenních proudů - laharů, které vznikají po velkých erupcích rozvolněním materiálu na svazích vulkánu a jeho transportem v radiálních údolí. Transportním médiem byla voda. Podobných lokalit je v Doupovských horách celá řada a převážná většina z nich tvoří vyvýšeniny - jsou v inverzní poloze. Na chráněné lokalitě jsou v aglomerátech vyvinuty četné okrouhlé díry, některé z nich připomínají svými rozměry jeskyně (až 4 m dlouhé a 1.5 m v průměru). Většinou jsou situovány kolmo do masivu. O jejich genezi se vedly četné diskuse. Podle jednoho názoru jde o dutiny po vyhnilých stromech, které byly bahenním proudem transportovány a uloženy spolu s aglomeráty. Jiné názory připouští vznik pseudokrasovým procesem, vyvětráním a korozí. V Doupovských horách jsou ve vulkanoklastických horninách na řadě míst vyvinuty obdobné dutiny.Nejméně dva lahary s dobře identifikovatelnou pseudovrstevnatostí (velké balvany až 1 m v průměru jsou nadnášeny hustou suspenzí bahnotoku a koncentrují se ve vyšších polohách laharových jednotek). Báze dalšího proudu je jemnozrnná. Dobré zpevnění popelovou hmotou. Aglomeráty leží na hřbítku v inverzní poloze.Četné převážně horizontální dutiny dlouhé i několik m a vysoké až 1 m vznikly vyhnitím pohřbených kmenů stromů po erozi laharového čela. Později byly rozšířeny sufózí
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - terciér Českého masivu - podkrušnohorské pánve a přilehlé vulkanické hornatiny - Doupovské hory
Stratigrafie: kenozoikum - terciér (paleogén - neogén)
Témata: vulkanologie, sedimentologie, litologie
Jevy: skalní defilé, jeskyně pseudokrasová, lahar, vulkanoklastika
Původ geologických jevů (geneze): vulkanická
Hornina: aglomerát, vulkanoklastika
Geologický význam: významný studijní profil, geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní památka (NPP)
Kód AOPK ČR: 676     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Lokalita má rozlohu 8.5 ha. Jde o významnou ukázku uloženin laharového proudu s druhotnými pseudokrasovými dutinami. Vyhlášení ZCHÚ: ONV Karlovy Vary, 20. 11. 1979.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Vzhledem k lokalizaci chráněného odkryvu je jeho poškození nepravděpodobné.
Stav lokality: ucházející

Literatura

Hradecký P. et al.(2005): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 11-223 Kyselka, - MS, ČGS.; Babůrek J., Chvátal P., Bořecký V. (1990): Trpasličí jeskyně v Doupovských horách. - Sborník Příroda Karlovarska, 1., 7-21.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Hradecký Petr, 07.11.94
Aktualizoval(a): Hradecký Petr 10.11.08, Hrazdíra Petr 15.09.09

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 12 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-25]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/12.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2009
Bedřich Mlčoch, 2003
Bedřich Mlčoch, 2003


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]