Česká geologická služba
Geological localities
Home  > Search > Landek

Search

Landek

General Characteristics

County (administration): Moravia-Silesian Region
District (town): Ostrava-město
Cadastre: Koblov, Petřkovice u Ostravy
Map 1 : 50 000 (sheet No): 1543, 15432
Geological region: Upper Carboniferous of the Upper Silesian Basin; Neogene of the Ostrava and Opava basins
Accessibility: - entry permit for car necessary
Excursion locality: yes
ID : 2327

Geology

Short characteristics of the site: Moravosilesian Upper Carboniferous, Upper Silesian Basin, Quaternary. National Nature Monument. Elevation overlooking Odra and Ostravice rivers. In a river cut there is natural outcrop of a coal seam. Thin coal seams belong to the Petřkovice Beds of the Ostrava Formation. Typical cyclical development, with sandstones and overlying laminated siltstones and clayey shales.This sequence represents a paralic molasse overlying a flysch cyclus of the Carboniferous sequence. On the elevation top, Quaternary loess, loam and fluvioglacial sand with some Miocene deposits can be seen. Numerous traces of mining workings.
Regional geologic unit: Bohemian Massif - superficial deposits and post-Variscian magmatites - Upper Carboniferous and Permian - Moravosilesian Upper Carboniferous
Stratigraphy: paleozoikum - karbon - svrchní karbon - siles
Subject: geology, mining and mining impacts, stratigraphy, paleontology, quaternary geology, economic geology, archeology
Geological phenomenon: rock, horizontal section, bed, fossils fauna, lithological boundary, stratotype
Genesis: anthropogenic (anthropogenic activity), glacigenic (glacier activity), gravitational, sedimentary
Rock: loess loam, clay, sand, sandstone, coal, tuffite, siltstone

Territorial conservation

Level of protection: National nature monument
Additional information: See the Digital register of the Agency for Nature Conservation and Landscape Protection of the Czech Republic AOPK ČR
Protection of a geol. phenomenon: A - Protected Area (declared as Geological and Biological Locality)
Conflicts of interests: without conflicts

References

Weissmannová, H. a kol (2004): Ostravsko. In: P. Mackovčin - M. Sedláček (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 288-289. Praha.; Gába, Z. - Hladilová, Š. - Houzar, S. - Skupien, p. - Vašíček, Z. - Ziegler, V. (2002): Geologické vycházky Českou republikou. - Nakladatelství Karolinum, 292-285. Praha.

Elaboration and Updating

Elaborated by: Gürtlerová Pavla, 05.11.08
Updated by: Čurda Jan 14.11.08, Kukal Zdeněk 29.10.12

Citation

The database Significant geological localities of the Czech Republic: 2327 [online]. Prague: Czech Geological Survey, 1998 [cit. 2024-04-25]. Available from: http:// lokality.geology.cz/2327.

Location in map:

Links to neighbouring localities within 2 km radius are available on mouse click in the map window.
Výchoz černouhelných slojí svrchního karbonu ostravské paralické části hornoslezské pánve. Na výchozech jsou sloje mocné cm až první dm. V průběhu přerušovaného skalního defilé vrstvy a souvrství mění svou horizontální polohu až k vertikálním výchozům. Změnu superpozice způsobily tektonické vlivy doznívajících a mladších horotvorných procesů., Jan Malík, 2011
Výchoz černouhelné sloje svrchního karbonu ostravské paralické části hornoslezské pánve. Na výchozech jsou sloje mocné cm až první dm. Eroze odhaluje sloj černého uhlí. Nebezpečí skalního řícení!, Jan Malík, 2011
Ve střední části sklaních odkryvů na Landeku vystupuje skupina faunistických horizontů Nanety. Představuje jednu z tehdy nejrozsáhlejších mořských záplav hornosleszké pánve v odrazu variské orogeneze a kolísajícího klimatu svrchního karbonu v polárních oblastech. Mocnost horizontu dosahuje až 60 m s velkým plošným rozšířením v rámci celé pánve., Jan Malík, 2011
Ve střední části sklaních odkryvů na Landeku vystupuje skupina faunistických horizontů Nanety. Místy se v jílovcích objevují oválné, až několik decimetrů velké světlé bochníky pelosideritů., Jan Malík, 2011
Odkryv po vývratu stromu odkrývá tenkou slojku černého uhlí, která je v levé části fotografie přerušena zlomem., Jan Malík, 2011
Skalní defilé tvořené výchozy ostravského souvrství představuje jediný přírodní výchoz sloje karbonského uhlí - ostravské souvrství, petřkovické vrstvy., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2006


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]