Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Prohlížení > Lokalizace > Lokality v okresu: > Lom Kotouč u Štramberka

Lokalizace

Lom Kotouč u Štramberka

Všeobecná charakteristika

Kraj: Moravskoslezský kraj
Okres(y): Nový Jičín
Katastrální území: Štramberk
Mapové listy: 2521, 25213
Geologická správní oblast: Podslezská a slezská jednotka
Lokalizace: lom 900 m jižně od náměstí ve Štramberku zaujímá jižní odtěženou část vrchu Kotouč
Přístup k lokalitě: - vstup na zvláštní povolení (vojenský prostor, lom, soukromý pozemek)
Charakteristika objektu: desetietážový činný velkolom ve štramberských vápencích
Technický objekt: lom
ID : 4151

Geologie

Geologická charakteristika: V lomu jsou těženy světle šedé až bělavé štramberské vápence svrchnojurského až spodnokřídového stáří (tithon – spodní berrias). V lomu jsou přítomny i mladší křídové sedimenty zachované ve výplních pseudokrasových dutin nebo podél zlomů (berrias – cenoman). Jsou to čupecké (olivetské) vápence, kopřivnické vápence a tmavé jílovce kotoučského souvrství. Značný význam vápencového lomu Kotouč u Štramberka tkví v bohatém paleontologickém obsahu. Bylo zde popsáno již přibližně 1000 různých druhů fosilií (koráli, mořské houby, stromatopory, mechovky, červi, amoniti, belemniti, plži, mlži, lilijice, ježovky, korýši aj.) i mikrofosilií (nanoplankton, kalpionelidi, foraminifery, řasy, vápnité dinocysty), což řadí Štramberk k nejbohatším evropským jurským paleontologickým nalezištím. Vznik bradel štramberského vápence a doprovodných křídových sedimentů vyvolával v minulosti vášnivé polemiky. Samotný štramberský vápenec byl považován buď za chaotickou akumulaci (megaslepenec) nebo normálně zvrstvené sedimentární těleso. Podle současného poznání je pravda někde uprostřed: starší část vápenců je spíše chaotická akumulace, spodní berrias je zvrstvený. Štramberské vápence reprezentují osyp korálových útesů situovaných na hypotetické bašské elevaci mezi šelfem Českého masívu a protoslezskou pánví oceánu Tethys. Mladší křídové sedimenty dokládají historii postupné degradace a rozpadu útesů až definitivní destrukce a gravitačního skluzu bloků na úpatí svahu. Vápencový lom Kotouč byl otevřen roku 1881 firmou bratří Guttmannů z Vídně, kteří k němu postavili také železniční dráhu Štramberk – Studénka. Brzy po založení se stal největším vápencovým lomem v celém Rakousku-Uhersku. Vápenec byl využíván k výrobě vápna a cementu, v současnosti především k výrobě kameniva a vápna pro odsiřování v elektrárnách a hutní průmysl.
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů - slezská jednotka
Stratigrafie: mezozoikum - jura - svrchní jura - malm, mezozoikum - křída - spodní křída
Témata: paleontologie, stratigrafie, geologie, sedimentologie, litologie, strukturní geologie (tektonika), ložisková geologie, těžební činnost a její následky, botanika, zoologie
Jevy: zkameněliny - fauna, charakteristická hornina, hranice stratigrafických jednotek, ichnofosilie, krasová kapsa, zkameněliny - flora, zlom, zvrstvení
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , tektonická
Hornina: vápenec, jílovec (lupek), slínovec, pískovec, slepenec (konglomerát)
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: paleontologicky a stratigraficky významná lokalita, významné stratigrafické profily pro výzkum hranice jura-křída
Součást Geoparku: Podbeskydí
Střety zájmů: těžba povrchová, nestabilita terénu
Popis střetů zájmů: v průběhu těžby vznikají nové odkryvy, zároveň ale mnohé zanikají; plánovaný a schválený postup těžby do hloubky zvětšuje riziko katastrofického zhroucení lomové stěny (navzdory tomu že existuje stabilitní studie), po nevyhnutelném skončení těžby v budoucnosti se objeví střety s zájmů na využití lomu (zavážení, komerční využití, rekultivace aj.)
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Jedná se o činný lom. 8.12.2019; setrvalý stav 25.03.2021;

Literatura

MENČÍK, E. et al. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. 307 s., Ústřední ústav geologický, Praha. SKUPIEN P. et al. (2012): Plaňavské vrstvy v oblasti Štramberka (spodní křída, Vnějží Západní Karpaty, Česká Republika). Acta Mus. Moraviae, Sci. geol., 97, 1, 129–151. VAŇKOVÁ L. et al. (2019): Multidisciplinary research on the Berriasian peri-reefal limestones in Štramberk (Outer Western Carpathians, Czech Republic). Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, 532, 1-21. VAŠÍČEK Z. - SKUPIEN P. (2004): Historie geologických a paleontologických výzkumů svrchnojurských a spodnokřídových sedimentů na Štramberku. – Sbor. věd. prací VŠB, řada hornicko-geologická, 50, 1.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Vajskebrová Markéta, 16.04.19
Aktualizoval(a): Maceček Lukáš 08.12.19, Bubík Miroslav 25.03.21

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 4151 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-20]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/4151.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]