Všeobecná charakteristika

Kraj: Pardubický kraj
Okres(y): Ústí nad Orlicí
Katastrální území: Horní Morava, Stříbrnice, Velká Morava
Mapové listy: 1423, 14232,14231
Geologická správní oblast: Orlicko-sněžnické, novoměstské a staroměstské krystalinikum
Lokalizace: Vrcholové partie Králického Sněžníku (1424 m) a jeho širší okolí
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Skály, kamenné moře, výchozy hornin orlicko-sněžnického kristalinika
ID : 1607

Geologie

Geologická charakteristika: Pohoří Kralického Sněžníku je geologicky je součásti západosudetské oblasti (lugikum). Tvoří jej krystalické horniny proterozoického až paleozoického stáří, součást východního křídla orlicko-sněžnického kristalinika, na východních okrajích též staroměstského krystalinika. Krystalické břidlice stroňské skupiny (svory, ruly, krystalické vápence a dolomity, kvarcity, erlany aj.) tvoří 2 km široký pás tzv. synklinoirum Moravy, při horním toku Moravy. Oddělují horniny ortorulového vzhledu (jádra klenby, tzv. antiklinoria Klepého a Sušiny) na východním a západním hřbetu. Kralický Sněžník je kerným pohořím, vymezeným v západní části kladským zlomem. Z ústřední vrcholové partie vybíhá několik hřbetů, dělených ještě na dílčí rozsochy. Na území NPR jsou to dva z nich S - J, oddělené údolím Moravy. Západní (hraniční) hřbet vrcholí Malým Sněžníkem (1337,7 m n. m.) východní Mokrý hřbet Sušinou (1321,2 m n. m.). Vymezená lokalita zahrnuje pouze vrcholové patir Kralického sněžníku a jeho okolí. Ve vrcholové části pramení v nadmořské výšce 1380 m řeka Morava, která na území rezervace přijímá několik přítoků. Pravý přítok ve Ve srázném vytváří 13,8 m vysoký vodopád. Geografickou zvláštností je hlavní rozvodí v jižní části hraničního hřbetu na vrcholu Klepý (1143,6 m n. m.). Zde se stýkají hlavní evropská rozvodí oddělující úmoří Černého, Baltského a Severního moře. Výše položené části pohoří byly v chladných obdobích pleistocenu výrazně modulovány periglaciálními procesy, zejména nivací se vznikem nivačních depresí, z nichž nejvýraznější je pramenný amfiteátr Moravy. V pramenné oblasti Prudkého potoka je karoid, ve kterém byl v pleistocénu horský ledovec s chladnou bází. Mrazové zvětrávání dalo vzniknout skalním výchozům - mrazovým srubům a skalním hradbám, kamenným mořím, úpadům apod. Na vrcholu se vytvořily též kryogenní tvary půdního pokryvu. V krystalických vápencích a dolomitech (mramorech ) v údolí horního toku Moravy vznikl pozoruhodný tropický kras. Z jeskyní jsou nejznámější Tvarožné díry s podzemním tokem, Patzeltova jeskyně s jezírkem a Mramorové jeskyně v Mramorovém dolu u Velké Moravy. Je zde též několik závrtů, ponorů (potok Poniklec) a vyvěraček (např. pod Tvarožnými dírami, Kopřivový a Mléčný pramen aj.). Těžba mramoru odkryla hluboké škrapy a geologické varhany.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - lužická (západosudetská) oblast - orlicko-sněžnické krystalinikum
Stratigrafie: paleozoikum
Témata: geologie, geomorfologie, petrologie
Jevy: skála, kamenné moře, mrazový srub, škrapy, jeskyně krasová, vodopád
Původ geologických jevů (geneze): metamorfní (regionální metamorfóza), glacigenní (činnost ledovcová), akvatická (činnost vody)
Hornina: svor, rula, kvarcit, mramor (krystalický vápenec, dolomit)
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní rezervace (NPR)
Kód AOPK ČR: 1298     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Lokalita je součástí NPR. Předmětem ochrany národní přírodní rezervace je komplex unikátních rostlinných společenstev pohoří Kralického Sněžníku, která se zachovala roztroušeně v porostech druhotných smrčin. Z geologického hlediska jsou pozoruhodné jsou krasové jevy(tropický kras, jeskyně, ponory, vyvěračky) a balvanitá koryta Moravy i dalších vodních toků.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: bez střetů
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: beze změny 10.10.2012;

Literatura

Faltysová H., Bárta F. a kol. Pardubicko (2002):In: Mackovčin P., Sedláček M.(eds): Chráněná území ČR, Svazek IV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno,str. 198 - 200, Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Gürtlerová Pavla, 05.11.08
Aktualizoval(a): Pecina Vratislav 18.11.08, Pecina Vratislav 01.06.11, Kukal Zdeněk 10.10.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1607 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-05-04]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1607.

Lokalizace v mapě: