Všeobecná charakteristika

Kraj: Vysočina
Okres(y): Žďár nad Sázavou
Katastrální území: Bory
Mapové listy: 2413, 24133
Geologická správní oblast: Strážecké a moravské moldanubikum; třebíčský a jihlavský masiv
Lokalizace: Kamenolom 750 m vjv. od obce Horní Bory, 7,5 km sz. od Křižanova, 8 km na S od Velkého Meziříčí
Přístup k lokalitě: - autobusem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m) - geol.exkurze
Charakteristika objektu: rozsáhlý etážový lom v borském granulitovém masívu s pegmatitovými žílami s pěknými mineralogickými nálezy
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 1080

Geologie

Geologická charakteristika: Lom je založený v granulitech borského granulitového masivu (strážecké moldanubikum). V lomu nalezneme světlé granulity s granátem, které se často střídají s biotitickými granulity. Granulity se skládají z křemene, draselného živec, plagioklasu, sillimanitu, kyanitu, granátu a často také biotitu. Z akcesorických minerálů je přítomen hlavně rutil, apatit, zirkon, hercynit, ilmenit a monazit (Kotková et al. 2003). Vrcholné podmínky metamorfózy granulitů byly v této oblasti strážeckého moldanubika stanoveny na 850°C a 18 kbar (Kotková 2007). V důsledku retrográdních metamorfních reakcí pak byl kyanit částečně nahrazen sillimanitem a okolo granátu vznikly cordierit-křemenné a ortopyroxen-plagioklasové symplektity (Kotková, Melichar 2003). Foliace granulitů se převážně uklání k severozápadu. Granulity místy obsahují uzavřeniny a budiny vápenatosilikátových hornin a ultrabazických hornin. Mísař a Jelínek (1981), uvádí z borského granulitového tělesa uzavřeniny: dunitů (skládají se z olivínu, spinelidů a pyroxenů, někdy jsou patrné kelyfitické lemy po granátech), peridotity (relikty olivínu, minerály serpentinové skupiny, pyroxen, chlorit a vzácně flogopit), pyroxenity (klinopyroxen, olivín, méně ortopyroxen a granát), eklogity (obsahují hlavně klinopyroxeny a granáty s kelyfitickými lemy), opálové uzavřeniny (opál vznikl za relativně nízkých teplot v povrchových podmínkách z ultrabazických hornin). Všechny typy uzavřenin mají na styku s okolními horninami vyvinuty reakční zóny tvořené hlavně mastkem, antofylitem a flogopitem. Uzavřeniny vápenatosilikátových hornin obsahují anortit, křemen, K-živec, diopsid až hedenbergit, grossular, kalcit, siderit, titanit, biotit, muskovit, chlorit, kobaltin (Fuksová 2010). Poměrně časté jsou žíly granitických pegmatitů, které diskordantně proráží foliaci granulitů. Pegmatity tvoří drobné žíly nebo čočky s ostrým pozvolnými přechody do okolních hornin. Na základě mineralogie byly vyčleněny dva typy pegmatitů: cordieritické a turmalinické (Fuksová 2010). Oba typy se skládají hlavně z draselného živce, křemene, biotitu, muskovitu. V cordieritickém pegmatitu je výrazně zastoupen cordierit a navíc byl zjištěn také pyrit, arzenopyrit, löllingit. Turmalinické pegmatity obsahují skoryl, pyrit a často také apatit. Lokálně se v lomu objevily hydrotermální křemenné žíly s turmalínem (dravit), případně karbonáty a apatitem. Pegmatitová a alpská parageneze se často překrývají (Špinar 1994)
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moldanubická oblast (moldanubikum) - metamorfní jednotky v moldanubiku
Stratigrafie: proterozoikum
Témata: mineralogie, petrologie, těžební činnost a její následky
Jevy: charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina: migmatit, ultramafická hornina
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Zajímavý a vysoce instruktivní výskyt koncentrických kulovitých xenolitů bazických hornin v metamorfitech strážeckého moldanubika. Stěnová defilé leží po pravé straně příjezdové cesty na spodní etáži lomu, těžba kamene se tímto směrem nepředpokládá,lokalita by tudíž mohla být zachována.
Střety zájmů: rekultivace
Popis střetů zájmů: Možný zánik lokality při budoucí rekultivaci lomu po ukončení těžby.
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Po ukončení těžby doporučeno zachovat významný výchoz a přístup k němu. 27.9.2012;

Literatura

Mísař, Z. (1986): Regionální geologie Československa. - ČSAV Praha. ; Losos Zd.(2001): Mineralogicko-petrologická exkurze do oblasti Nedvědice-Rožná-Bory.- Exkurze České geologické společnosti č. 7, str.13-14, ČGÚ Praha; Kotková J, Novák M., Povondra P. (2003): Horní Bory near Velké Meziříčí. – Field trip guidebook, LERM 2003. Brno.; Mísař Z., Jelínek E. (1981): Uzavřeniny peridotitů, pyroxenitů, eklogitů a opálů v leptynytech moldanubika na lokalitě Bory (jihozápadní Morava). – Věstník ÚÚG, 56, 1, 13-20.; Špinar P. (1994): Vztah pegmatitů k alpským žilám v lomu u Horních Borů. – MS diplomová práce, PřF MU Brno. ; Fuksová A., Dolníček Z. a Gadas P (2011): Mineralogie sulfidické, arzenidové a telluridové mineralizace v cordieritickém pegmatitu z lomu Bory u Velkého Meziříčí (strážecké moldanubikum (Mineralogy of sulphide, arzenide and telluride mineralization in cordierite-bearing pegmatite from the quarry Bory near Velké Meziříčí (Strážek Moldanubicum)). Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, Brno: Masarykova univerzita, 18, 4, p. 60-62, 3 pp. ISSN 1212-6209. 2011.; Vávra, V., Štelcl, J. a Malý, K. (2008): Průvodce po geologických zajímavostech Kraje Vysočina, Muzeum Vysočiny Jihlava, 145 stran, ISBN 978-80-86382-12-8.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Rýda Karel, 02.11.94
Aktualizoval(a): Rýda Karel 27.09.12, Buriánek David 27.11.12, Kukal Zdeněk 09.11.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1080 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-19]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1080.

Lokalizace v mapě: