Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Rožná u Bystřice nad Pernštejnem

Vyhledávání

Rožná u Bystřice nad Pernštejnem

Všeobecná charakteristika

Kraj: Vysočina
Okres(y): Žďár nad Sázavou
Katastrální území: Rožná
Mapové listy: 2413, 24132
Geologická správní oblast: Strážecké a moravské moldanubikum; třebíčský a jihlavský masiv
Lokalizace: Staré haldy, lom a důlní práce na vrchu Hradisko, asi 150 m Z od silnice z Rožné do Zlatkova
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Starý lom s odkrytým výchozem žíly pegmatitu a četné staré haldy, šachta a štola na zalesněném vrchu Hradisko u Rožné. Celková výměra asi 2 ha.
Technický objekt: lom, odval (halda), jáma (šachta), štola
Exkurzní lokalita: ano
ID : 786

Geologie

Geologická charakteristika: Žíla litného pegmatitu je situována v SV části strážeckého moldanubika, v blízkosti jeho styku se svrateckým krystalinikem. Okolními horninami jsou metapelity a metavulkanity proterozoického stáří. Regionální metamorfóza dosahuje amfibolitové facie, dominantními horninami jsou biotitické a amfibolické ruly (Sekanina 1946, Novotný a Štelcl 1951, Pokorný 1956). Pegmatitová žíla je asi 1 km dlouhá. Na vrchu Hradisko dosahuje největší mocnosti - až 35 m. Je orientovaná SSZ-JJV směrem, rovnoběžná s foliací okolních hornin, ukloněná 60 stupňů k ZZJ. Kontakt žíly s okolními horninami je ostrý. Kromě vrchu Hradiska byl pegmatit otevřen též na kopci Borovina a vystupuje na povrch i za silnicí z Rožné do Zlatkova. Pegmatit je zonální s vývojem několika texturně-paragenetických jednotek (Novák 1992). Střední části žíly jsou tvořené křemenem s albit-lepidolitovou subjednotkou, ve které se objevuje většina vzácnějších minerálů: lepidolit, elbaity, albit, kasiterit, topaz, apatit, amblygonit, montebrazit a další. Pozdější hydrotermální a zvětrávací procesy daly vznik hydroslídám, bertranditu, cookeitu a jílovým materiálům. V současnosti je z pegmatitu na Hradisku uváděno 26 minerálů (Novák 1992). Lepidolit, typický minerál rožeňského pegmatitu, tvoří v rámci albit-lepidolitového komplexu jemnozrnné bloky převážně fialové barvy až do velikosti 1 m. Nejnověji je mineralogicky zpracován Černým et al. (1992). Ostatní minerály a jejich geneze je charakterizována zejména v pracech Nováka (1992), Bernarda et al. (1981), Sekaniny (1946, 1950) a dalších.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moldanubická oblast (moldanubikum) - magmatity v moldanubiku
Stratigrafie: variské (hercynské) stáří vyvřelin
Témata: těžební činnost a její následky, mineralogie, petrologie
Jevy: žíla (magmatická)
Původ geologických jevů (geneze): magmatická
Hornina: pegmatit
Geologický význam: významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Mineralogická lokalita světového významu. Naleziště litného pegmatitu, ze kterého byl v r.1792 Klaprothem popsán poprvé lepidolit. I v současné době jeden z nejvýznamnějších pegmatitů v ČR, s dostatkem materiálu na haldách, s možností sběru většiny z 26 uváděných minerálů litné mineralizace. Lokalita je dobře dostupná dopravními prostředky, je vhodná pro exkurzní účely, konference, základní výzkum.
Střety zájmů: lesnictví, právo vlastnické
Popis střetů zájmů: Nevyjasněné vlastnické vztahy pozemku a záměry na něm - možný střet s lesní správou
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Štoly i šachty v rámci zajištění starých důlních děl jsou již nepřístupné. Doporučujeme chránit a zamezit zavezení odpady. 28.9.2012;

Literatura

Bernard J.H. et al.(1981): Mineralogie Československa. - Academia Praha, 2.vydání, 645 str. Novák M.(1992): Rožná near Bystřice nad Pernštejnem. In Lepidolite 200, Field trip guidebook, str. 21-26, Nové Město na Moravě.; Vávra, V., Štelcl, J. a Malý, K. (2008): Průvodce po geologických zajímavostech Kraje Vysočina, Muzeum Vysočiny Jihlava, 145 stran, ISBN 978-80-86382-12-8.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Losos Zdeněk, 10.10.93
Aktualizoval(a): Rýda Karel 28.09.12, Buriánek David 21.11.12, Kukal Zdeněk 10.11.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 786 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-03-29]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/786.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Pavla Gürtlerová, 2012
Pavla Gürtlerová, 2012
Předchozí foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]