Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Medlovický lom

Vyhledávání

Medlovický lom

Všeobecná charakteristika

Kraj: Zlínský kraj
Okres(y): Uherské Hradiště
Katastrální území: Medlovice
Mapové listy: 2444, 24444
Geologická správní oblast: Pouzdřanská, ždánická a zdounecká jednotka, račanská jednotka Chřibů
Lokalizace: 200 m Z. od k. 326, 1,4 km JJV. od k. 291, cca 300 m Z. od obce ve svahu.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Asi 5 m vysoké stěny v lomu. Medlovické porcelanity a vypálené jíly uložené diskordantně na flyši.
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 644

Geologie

Geologická charakteristika: Paleogénní flyš dílčí račanské jednotky magurského příkrovu v širším okolí Medlovic na Moravě. Je tvořen několika silně zvrásněnými litostratigrafickými jednotkami. Na stavbě území se podílejí spodní a svrchní vrstvy soláňské (paleocén), vrstvy belovežské (spodní-střední eocén), spodní a svrchní vrstvy zlínské (střední eocén-?spodní oligocén). Medlovické porcelanity a vypálené jíly uložené diskordantně na flyši, vznikly vypálením původních jílů při vyhoření sloje lignitu, jež se usadily v mělkých depresích v pannonu A až spodní části zóny C. Na základě nálezu redeponovaných porcelanitů v dobře paleontologicky datovaných vrtech a odkryvech bylo dokázáno, že k prvnímu zapálení lignitové sloje a vzniku porcelanitů došlo již před střední částí zóny C panonu. V lomu jsou odkryty červené, fialové, modrošedé a hnědé porcelanity v mocnosti 5 m (Čtyroký a Novák 1978). Z paleogeografického hlediska mají význam i pro proluviálně-fluviální štěrky spodnopleistocénního až střednopleistocénního stáří v Boršicích u Buchlovic (dejekční kužel), neboť jsou roztroušeny v celé jejich mocnosti (30 m). Dokládají tak přínos materiálu od západu z Vážanské vrchoviny a od severu z Chřibů (Czudek et al. 1985); Revize lokality „PP Medlovický lom“ 1.6. 2011: V. Žáček, P. Havlíček, J. Hošek (Česká geologická služba, Praha), Pavel Šnajdera, ing. Jaroslav Hrabec (Krajský úřad zlínského kraje, oddělení ochrany přírody a krajiny): V lomu vystupuje sekvence převážně červeně zbarvených porcelanitů (vypálených jílů), s nepravidelně vtroušenými černými až šedými s vypálenými konkrecemi o velikosti od několika cm až asi do 20 cm. Porcelanity jsou tvrdé, mají převážně drsný střep a střípkovitě se rozpadají do nepravidelných úlomků o velikosti od několika cm do 1-2 dm. Ačkoli dominující barva je cihlově červená, v profilu jsou patrné domény o velikosti několika decimentů až několika metrů, kde vystupují porcelanity zbarvené v různých odstínech cihlově červené (nejčastější, středně až silně vypálené), okrově hnědé (slabě až středně vypálené) ojediněle i světle šedé (zcela slinuté a nejsilněji vypálené). Distribuce různě barevných domén ve stěně je velmi nepravidelná a odpovídá nerovnoměrnosti výpalu. Porcelanity jsou navíc silně nepravidelně rozpukané s četnými ohlazy a kontrakčními trhlinami, které vznikly smršťováním vypalovaného materiálu, tedy netektonicky. Místy jsou v porcelanitech černé otisky stébel rostlin. V místě nejvyšší stěny, kde je zachován nejlepší profil, bez osypu o výšce 4-5 m je vyvinuta subhorizontální, asi 1 m dlouhá, čočkovitě vykliňující tmavá porézní škvárovitá poloha o mocnosti 5-10 cm. Ta představuje nejspíš vyhořelou slojku nebo kmen. Těsně pod ní je žlutě a bíle zbarvený silně zpevněný 5-7 cm mocný horizont, který je tmelen sírově žlutým, oranžovým, méně i šedým bublinatým sklem a bílým nerozpustným krystalickým minerálem, který tvoří kůry s jehlicovitými krystaly (sádrovec, aragonit?) Pod ní je okrově hnědý slabě vypálený porcelanit, nad ní naopak silněji vypálený porcelanit cihlově červené až šedé barvy. Protolitem porcelanitů jsou svrchno miocenní jíly a silty v nichž je vyvinuta kyjovská (panon) a dubňanská (pont) sloj. Podle dosavadních výzkumů sloje vyhořely patrně za spoluúčasti úniků zemního plynu; proto odkrytá mocnost těchto porcelanitů je nejméně 5 metrů. Klasty těchto porcelanitů jsou přítomny v celé mocnosti štěrků a písků (24-32 m) tzv. boršíckého výplavového kužele, kde je doložen jeho vývoj od spodního kvartéru (cca 2-2.5 Ma) do posledního interglaciálu (R/W), cca 0.125 Ma. V celém profilu boršického kužele je doložena řada hiátů -erozívní rozhraní, 3 úrovně mrazových klínů a hrnců. Jde o jeden z nejdůležitějších kvartérních profilů na Moravě. Po ukončení těžby doporučujeme zachovat část stěny s popsanými jevy. Porcelanity vykazují zvýšenou magnetickou susceptibilitu (MS) kolísající v rozmezí 1.3-28.4 x 10-3 SI svědčící pro přítomnost ferromagnetického minerálu, nejspíše magnetitu.
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - magurská skupina příkrovů
Stratigrafie: kenozoikum - neogén - miocén - svrchní miocén
Témata: ložisková geologie, stratigrafie, petrologie, geologie, kvartérní geologie
Jevy: porcelanity, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): metamorfní (kontaktní metamorfóza)
Hornina: porcelanit
Geologický význam: významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP)
Kód AOPK ČR: 1889     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Jediný takto vyvinutý porcelanit na střední Moravě. Významná lokalita pro paleogeografii terciéru a kvartéru. AOPK: ZCHÚ kategorie PP č. 1889 vyhlášeno r. 1997.
Střety zájmů: zemědělství, těžba povrchová
Popis střetů zájmů: Možné střety s vlastníkem pozemku ZD Medlovice.
Stav lokality: ucházející
Popis stavu lokality: Popis a stav lokality 1.6. 2011 Žáček - Havlíček -Hošek, ČGS Praha.Zachovaná je hlavně východní a částečně také severní lomová stěna, která dosahuje výšky nejvýše 5-6 m a při patě je částečně zasucená vějíři osypů, které dosahují výšky 1.5-3 m. Východní lomová stěna o výšce 3-6 m je zachována v souvislé délce kolem 100 m, nejlepší profil je při jižním okraji této stěny v jv. cípu těžebny. 6.6.2011;

Literatura

Czudek, T. - Havlíček, P. - Kovanda, J. (1985): Paleogeografický význam náplavového kužele JV. od Boršic u Buchlovic. - Čas. min. geol., 30, 2, 185-198. Praha. Čtyroký, P. - Novák, F. (1978): Flyš a medlovické porcelanity v jižní části Chřibů. - Čas. min. geol., 23, 1, 77-86. Praha. Sladký, J. (2019): Červený "kráter" u Medlovic. Malovaný kraj, 55, 2, 29.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Havlíček Pavel, 29.11.93
Aktualizoval(a): Tomanová Petrová Pavla 29.10.10, Žáček Vladimír 06.06.11

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 644 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-03-28]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/644.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Přírodní památka Medlovický lom - informační cedule v lomu., Oldřich Holásek, 2012
Detailní záběr na porcelanity (lokalita Medlovice)., Pavla Tomanová Petrová, 2010
Stěna v bývalém lomu na porcelanit., Pavla Tomanová Petrová, 2010
Roman Novotný, 2003
Roman Novotný, 2003
Předchozí foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]