Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Znojmo
Katastrální území: Únanov
Mapové listy: 3411, 34113
Geologická správní oblast: Neogén karpatské předhlubně - úsek Střed a Jih
Lokalizace: 600 m jižně od kostela v Únanově
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Bývalá těžebna kaolínu, sv. od těženého ložiska firmy Sedlecký kaolin a. s., Závod Únanov
Technický objekt: lom
ID : 3945

Geologie

Geologická charakteristika: Ložisko Únanov bylo těženo od roku 1882. Mocnost ložiskové polohy je 5–20 m, skrývky do 8 m. Výplav kaolínu se pohybuje v rozmezí 15–20 %, bělost do 85 %. V 90-tých letech roční těžba kolísala od 100 do 120 tisíc tun, z tohoto množství bylo získáváno asi 35 000 t plaveného, převážně papírenského kaolínu. Ložiska kaolínu vznikla supergenním kaolinickým zvětráváním živcových hornin, převážně proterozoických granitoidů dyjského masivu. Lokálně došlo k tvorbě ložiskových akumulací reziduálního kaolinu plynule přecházejícího do matečné horniny. Popisované akumulace vznikaly kaolinickým zvětráváním živcem bohatých granitoidů v podmínkách teplého a vlhkého klimatu. Stáří kaolinizace není jednoznačně doloženo. Snad již během triasu došlo k první fázi intenzivního kaolinického zvětrávání krystalinika (Čtyroký – Batík a kol. 1990). S největší pravděpodobností k ní došlo ve svrchním mezozoiku až spodním terciéru, a to ještě před uložením štěrků, písků a jílů eggenburgského stáří. Postupná eroze zlikvidovala prakticky souvislou kůru kaolínu, zachovaly se pouze pokleslé části a nejhlouběji kaolinizované partie. Kaolín se zachoval pouze v tektonicky zakleslých krách, obvykle překrytý miocenními sedimenty. Setkáváme se s kaolínem primárním (nepřemístěným) a sekundárním (přemístěný, písčitý). Intenzita kaolinizace kolísá vertikálně i horizontálně. Na ložisku Únanov je matečnou horninou usměrněný granit. Vyšší kvalita kaolinu byla zaznamenána v místech, kde pronikají leukokratní žuly (čočkovitá tělesa), aplity nebo pegmatity. Kaolinizace postihuje především plagioklasy, K-živec je ve svrchních profilech částečně zachován. Další projevy zvětrávání jsou patrné na biotitu, který je zcela chloritizován a baueritizován. Z těžkých minerálů jsou v kaolinové surovině zastoupeny především goethit, siderit, leukoxen a anatas. Obsah je nízký, obvykle kolem 0,03 obj. %. Podíl těchto fází je v surovině nežádoucí (obsahují barvicí oxidy Fe a Mn) a jejich množství se redukuje při zpracování. Fázové složení suroviny závisí na zrnitostní frakci. Kaolinitová surovina obsahuje kaolinit, křemen, muskovit, chlorit a relikty K-živců. Se snižující se velikostí zrna dané frakce převažuje kaolinit, ostatní fáze ztrácejí na významu. Vedle kaolinitu byla zaznamenána přítomnost halloysitu a illitu. Vzácně byla na ložisku objevena poloha tzv. „gumy“, což je sekundární plastický kaolin s vysokým obsahem montmorillonitu. Vznik byl podmíněn změnou sedimentačního prostředí a zvýšením jeho alkalinity. Z technologického hlediska je výplav přírodního kaolínu frakce 0 až 20 m nezralým kaolinovým profilem, neboť kaolinizace neproběhla úplně. Surovina se zpracovává plavením a výsledný produkt se používá jako plnící kaolin pro papírenský průmysl nebo do nátěrových hmot.
Regionální členění: Karpaty - karpatská předhlubeň - karpatská předhlubeň - jižní část
Stratigrafie: kenozoikum - terciér (paleogén - neogén)
Témata: litologie, ložisková geologie
Jevy: charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): zvětrávání
Hornina: kaolin
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Unikátní bývalé ložisko kaolínu na Znojemsku.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: aktuálně bez střetu zájmů, lokalita slouží ke koupání
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Setrvalý stav 25.3.2022;

Literatura

Neužil, J. - Kužvart, M. - Šeba, P. (1980): Kaolinizace hornin dyjského masivu. - Sbor. geol. Věd, řada LG, 21, 7-41. Pavlík, J. - Kratochvíla, L. (1989): Ložisko kaolinu Únanov na Znojemsku. - Unigeo - Sborník prací, 35. Čtyroký, P. – Batík, P. a kol. (1990): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1 : 25 000, 34-113 Znojmo. ÚÚG. Praha. Krystková, L. (1969): Znojemsko – průzkum kaolínů. – MS Geofond. Praha. Krystková, L. (1971): Kaolinová ložiska na Znojemsku. - Časopis pro mineralogii a geologii, 16, 2, 159-173. Praha. WWW stránky lokalit: http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/Unanov/Unanov_text.htm

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Tomanová Petrová Pavla, 01.09.16
Aktualizoval(a): Kukal Zdeněk 26.02.18, Tomanová Petrová Pavla 25.03.22

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3945 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-23]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3945.

Lokalizace v mapě: