Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Mušlov

Vyhledávání

Mušlov

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Břeclav
Katastrální území: Mikulov na Moravě
Mapové listy: 3423, 34231
Geologická správní oblast: Neogén vídeňské pánve
Lokalizace: 950 m z. od kóty Liščí vrch
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: bývalá pískovna
Technický objekt: pískovna
Exkurzní lokalita: ano
ID : 3770

Geologie

Geologická charakteristika: Jedná se o bývalou rozsáhlou pískovnu (200 x 150 m), jejíž stěny dosahují výšky až 15 m, místy jsou porostlé vegetací. Hlavním horninovým typem jsou špatně vytříděné středně až jemně zrnité subhorizontálně uložené písky hrušeckého souvrství s hojnou makro i mikrofaunou, v nichž se nalézají tělesa řasových vápenců děvínské série, tvořená zejména červenými řasami a zoárii mechovek; místy dominují polohy výhradně s měkkýši. Oba typy vápenců do sebe přecházejí. Řasové vápence s červenými řasami jsou medově žluté až bělavě šedé, kompaktní, o různém stupni diageneze. Hrabovský (2009) uvádí nižší diverzitu červených řas z lokality Mušlov na rozdíl od řas z karpatské předhlubně. Zastoupené jsou dvěma čeleděmi, Sporolithaceae a Corallinaceae a rody Sporolithon, Spongites a dominujícím rodem Lithophyllum, který dokládá mělkovodní prostředí sedimentace podobné dnešnímu Středozemnímu moři. Vápence obsahují hojnou měkkýší faunu: bivalvia – rody Pinna, Spondylus, Ostrea, Cardium, Venus, Cardita (Cardiocardita) partschi, Clausinella basteroti taurinensis, Panopea medardi, Pecten (flabelipecten) besseri, Glycymeris (Glycymeris) pilosa, Callista italica, Codakia leonina a Linga columbella, gastropoda – rody Strombus, Conus, Turritella (Eichwaidiella) bicarinata bicarinata, T. (Haustator) eryna communiformis, T. (Haustator) tricincta tricincta, T. spirata, T. tricincta, Cerithium vulgatum, Natica catena helicina a Ancilla (Baryspira) glandiformis. Vzhledem k hojnému výskytu taxonů Turritella, Ancilla glandiformis a Linga columbella živících se rostlinným detritem lze předpokládat prostředí mělkého moře s písčitým, nezpevněným sedimentem. S touto malou hloubkou souvisí i dobré prokysličení a provzdušnění. Z mlžů je nejhojněji zastoupen rod Cardita, jehož schránky můžeme označit za nejzachovalejší. Hojně se zde vyskytuje i rod Linga a zástupci čeledi Ostreidae. Přítomnost čeledi Ostreidae, jejíž zástupci se vyznačují silnostěnnými schránkami nasvědčuje, že se jednalo o prostředí spíše dynamické, zřejmě příbřežní zónu. Ze skupiny ostnokožců byla určena echinoidea rodu Clypeaster a Scutella. Z rybích zbytků můžeme nalézt zuby žraloků rodu Lamna a Carcharodon. Diverzita mechovek je na lokalitě relativně nízká, dominuje koloniová mechovka Schizoporella tetragona. Ve společenstvu foraminifer výrazně dominuje mělkovodní Asterigerinata planorbis (Orb.), kterou doprovázejí druhy Elphidium crispum (L.), E. fichtelianum (Orb.), Ammonia viennensis (Orb.), Heterolepa dutemplei (Orb.), Porosononion granosum (Orb.), Bolivina dilatata Rss., Nonion commune (Orb.), Hansenisca soldanii (Orb.), Globulina gibba Orb., Quinqueloculina sp., Globigerina bulloides Orb., Globigerinoides trilobus (Rss) a další. Spolu s foraminiferami se ve výplavu vyskytují fragmenty ostnů a destiček ježovek, zoárií mechovek, schránek měkkýšů a ostrakodů. Nejnověji na lokalitě T. Turek určil 63 druhů plžů, 25 druhů mlžů, 8 čeledí obratlovců, 3 druhy korálnatců, 2 druhy kelnatek a 1 druh ramenonožce, dále několik klepítek desetinožců, serpulidní červy, ostny ježovek a zoecia mechovek. Z tafonomického hlediska jsem vyčlenil dvě facie. V první vápnito-písčité facii nalezl dobře zachované schránky, někdy i s původním zbarvením. Některé schránky měkkýšů nesou známky po predaci, některé jsou poškozeny přisedlými organizmy posmrtně. Druhá facie je tvořena řasovými vápenci, v kterých nalezl značné množství odvápněných schránek, po kterých zůstala jen kamenná jádra. T. Turek určil několik z této lokality dosud nepopsaných druhů plžů a mlžů, nově zde nalezl korálnatce, zuby ryb a ramenonožce.
Regionální členění: Karpaty - vídeňská pánev - vídeňská pánev (moravská část)
Stratigrafie: kenozoikum - neogén - miocén - střední miocén - baden
Témata: geologie, sedimentologie, paleontologie, stratigrafie
Jevy: zkameněliny - fauna, zkameněliny - flora, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: písek, vápenec
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Rozsáhlé výchozy sedimentů hrušeckého souvrství.
Střety zájmů: vegetace, sběratelství
Popis střetů zájmů: Stěny pískovny místy zarůstají, dno je zalito vodou. Lokalita v poměrně dobrém stavu.
Stav lokality: ucházející
Popis stavu lokality: Nově odkryty v nadloží poloh s řasovými vápenci dobře vytříděné písky bez těles řasových vápenců. 24.6.2016; Dobře odkryté sedimenty hrušeckého souvrství, dobrý přístup na lokalitu 4.12.2020;

Literatura

Hrabovský, J. (2009): Revízia červených rias (Rodophyta) vybraných lokalit badenu Moravy. – Diplomová práce, MS PřF MU. Brno.; Tomanová Petrová, P. – Turek, T. (2016): kapitola 5. Mušlov. - In: Tomanová Petrová, P. (ed): Excurion Guide, Molasse Meeting 2016 & 18th Conference on Upper Tertiary. 34-41. Masarykova Univerzita, Ústav geologických věd. Brno.; Tomanová Petrová, P. (2015a): Pod Mušlovem, Sedimenty hrušeckého souvrství (vídeňská pánev). In Buriánek, D., Gilíková, H: Exkurzní průvodce, Otevřený kongres České geologické společnosti a Slovenskej geologickej spoločnosti, Mikulov 14.-17. 10. 2015, s. 34-36. – Masarykova Univerzita, Česká geologická společnost. Brno. ISBN 978-80-210-7979-3

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Tomanová Petrová Pavla, 02.05.14
Aktualizoval(a): Tomanová Petrová Pavla 24.06.16, Tomanová Petrová Pavla 04.12.20

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3770 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-03-29]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3770.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Pavel Bokr, 2018
Pavel Bokr, 2018
Pavel Bokr, 2018
Pavel Bokr, 2018
Pavel Bokr, 2018
Pavel Bokr, 2018
Předchozí foto.. Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]