Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Dívčí kameny

Vyhledávání

Dívčí kameny

Všeobecná charakteristika

Kraj: Královéhradecký kraj
Okres(y): Trutnov
Katastrální území: Špindlerův mlýn
Mapové listy: 0323, 03234
Geologická správní oblast: Lužický a krkonošsko-jizerský masiv; krkonošsko-jizerské krystalinikum
Lokalizace: Dívčí kameny, vystupují na hřebeni při státní hranici 800 m sz. od Petrovky.
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Skalní útvary zvané tory v aplititickém granitu
ID : 3135

Geologie

Geologická charakteristika: Ve vrcholových partiích Krkonoš se často setkáváme s tory, nápadnými skalními útvary, které vystupují z jinak zarovnaného povrchu horských hřbetů a svahů . Za zmínku také stojí tory skalního útvaru Pevnost (západně od Jeleních bud) s mimořádně hustou sítí subhorizontálních L-puklin (foto 10.5). Jejich vznik je spjat s intenzivním mechanickým zvětráváním a periglaciálními procesy během čtvrtohor. Jeden z těchto známých útvarů - Dívčí kameny, vystupuje na hřebeni při státní hranici 800 m sz. od Petrovky. Dívčí kameny tvoří dvě skupiny torů o výšce 2-7 m, vzdálených od sebe asi 100 m. Horninou je světle šedý až narůžovělý drobně zrnitý granit s biotitem, nápadné jsou idiomorfní křemeny. Základní hmota má zrnitost 0,25-1 mm, v ní vynikají ojedinělé vyrostlice křemene do 3 mm a plagioklasu do 1,5 mm. Plagioklas je hypidiomorfní, částečně s řídce rozptýleným sericitem. K-živec (ca. 30%) je dosti silně zakalený a částečně mikroklinizovaný. Biotit <2% 0,2-1 mm, zpravidla silně chloritizovaný. Akcesorie tvoří pravděpodobný (titano)magnetit, muskovit, apatit, klinozoisit, allanit?, zirkon, lokálně limonit. Podobná hornina vystupuje v masivu Vysokého Kola, tato je jen poněkud hrubozrnnější. Modelace torů byla predisponována třemi hlavními puklinovými systémy: P1 = 50/90, P2 = 125/90, P3(L-plochy) = 0/15. Hornina má díky obsahu magnetitu či titanomagnetitu zvýšenou magnetickou susceptibilitu 0,50 – 1,20 (10-3 SI). Obsahy přirozených radioaktivních prvků, hlavně uranu jsou vysoké: K = 3,8-4,6 hm. %, U = 14,3-15,9 ppm, Th = 28,3-30,1 ppm. Dále k západu prochází státní hranice přes vrchol podobně vzniklých Mužských kamenů (1417 m n. m.), které tvoří 10 - 11 metrů vysoké a přes 50 metrů dlouhé skalní bloky.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - lužická (západosudetská) oblast - krkonošsko-jizerské krystalinikum, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér erozních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kenozoikum - kvartér
Témata: geomorfologie, petrologie
Jevy: tor (izolovaná skála)
Původ geologických jevů (geneze): zvětrávání, zvětrávání mrazové
Hornina: granit (žula)
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS v NP
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Tory - nápadné skalními útvary, které vystupují z jinak zarovnaného povrchu.
Součást VCHÚ: NP Krkonošský národní park
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: nejsou známy
Stav lokality: dobrý

Literatura

Žáček, V., red. (v tisku): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 1 : 25 000 03-234 Dolní Mísečky. Česká geologická služba. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Jirková Pavlína, 13.03.09
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla 25.09.13, Vajskebrová Markéta 19.07.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3135 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-25]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3135.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Věžovité skály, zvané tory (1 413 m n. m.) tvořené jemnozrnnou biotitickou žulou krkonošsko-jizerského masivu vymodelované mrazovým a chemickým zvětráváním do bochníkovitých tvarů. , Markéta Vajskebrová, 2017
Věžovité skály, zvané tory (1 413 m n. m.) tvořené jemnozrnnou biotitickou žulou krkonošsko-jizerského masivu vymodelované mrazovým a chemickým zvětráváním do bochníkovitých tvarů. , Markéta Vajskebrová, 2017
Výhled z Dívčích skal na západ směrem k Vysokému kolu a Sněžným jámám., Markéta Vajskebrová, 2017
Věžovité skály, zvané tory (1 413 m n. m.) tvořené jemnozrnnou biotitickou žulou krkonošsko-jizerského masivu vymodelované mrazovým a chemickým zvětráváním do bochníkovitých tvarů. , Markéta Vajskebrová, 2017
Věžovité skály, zvané tory (1 413 m n. m.) tvořené jemnozrnnou biotitickou žulou krkonošsko-jizerského masivu vymodelované mrazovým a chemickým zvětráváním do bochníkovitých tvarů. , Markéta Vajskebrová, 2017
Skalní útvary zvané tory v aplititickém granitu., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2012
Předchozí foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]