Všeobecná charakteristika

Kraj: Středočeský kraj
Okres(y): Kutná Hora
Katastrální území: Kutná Hora - Kaňk
Mapové listy: 1332, 13322
Geologická správní oblast: Kutnohorské a čáslavské krystalinikum
Lokalizace: Lokalita Velká propadlina je 2. zastávkou severní kutnohorské hornické naučné stezky. Nachází se v sedle mezi kaňkovskými vrchy při značené turistické cestě
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Povrchová část propadliny obnažila profil sprašemi, svahovinami, křídovou bazální brekcií a fosilně zvětralou povrchovou částí rul kutnohorského krystalinika.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 1357

Geologie

Geologická charakteristika: Povrchová část propadliny obnažila profil sprašemi, svahovinami, křídovou bazální brekcií a fosilně zvětralou povrchovou částí rul kutnohorského krystalinika. V podložních refoliovaných migmatitech je patrný průběh subvertikální alterované zóny se zbytky sulfidického zrudnění. Ve východní stěně jsou propadem odhaleny průzkumné štolky na rozhraní křídy a krystalinika, které představují jednu z nejstarších fází dolování stříbrných rud na staročeském žilném pásmu v Kutné Hoře.V severní části kutnohorského rudního revíru byly dobývány po staletí stříbrné rudy a ve století 20. na tuto historickou těžbu navázala těžba polymetalických a hlavně zinkových rud. Poddolovaná území, která po hlubinné těžbě zůstala, jsou dokumentována propadem části vydobytých komor, ražených na turkaňském žilném pásmu. Třicetimetrový propad do stařin odhalil jak část pilíře mineralizované poruchy s alterovanými stěnami a obsahem rudních a sekundárních minerálů těsně pod sedimentárním pokryvem, tak středověké štolky ražené při bázi křídy po mineralizovaných poruchách ve východní stěně propadu. Další zajímavostí je transgresní hranice příbojové facie a bloky rulového podkladu v bazální brekcii, obnažené v místě zaklesnutí podél tektonické poruchy. Propadání povrchových části v menším rozsahu pokračuje i dále podél pásma k severu. S dalšími podrobnostmi, uvedenými na informační tabuli, se návštěvník může seznámit přímo na místě na stanovišti naučné stezky. Současně se zde může napojit na okruh stezky s celkem 12 zastávkami, která začíná na křižovatce Na Pašince v obci Kaňk, prochází přes vrch Kaňk a pokračuje přes staré dobývky na Gruntu a Kuklík, odkud se vrací zpět na výchozí místo.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - kutnohorsko-svratecká oblast - kutnohorské krystalinikum
Stratigrafie: proterozoikum
Témata: těžební činnost a její následky, mineralogie, geologie, ložisková geologie, historie
Jevy: diskordance, minerál, litologické rozhraní, transgrese, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): hydrotermální mineralizace, tektonická, metamorfní (regionální metamorfóza), antropogenní (činnost lidská)
Hornina: migmatit, spraš, pískovec, brekcie
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Jedinečný geologický profil krystalinikum-křída-kvartér s indikací zrudnění a jedinečnými památkami středověké hornické činnosti, stále hrozí propady do podzemí a necitlivý zásah při zajišťění díla.
Střety zájmů: vegetace, rekultivace, nestabilita terénu
Popis střetů zájmů: Na lokalitě byl zamezen přístup veřejnosti a odkryté stěny lze spatřit zpoza ohrady. Je třeba udržovat vegetaci tak, aby propadlina mohla nadále sloužit jako jedno ze zastavení hornické naučné stezky. Současně je třeba volit velmi citlivé bezpečnostní zajištění díla v případě, že tento požadavek bude vznesen na státní správu.
Stav lokality: ucházející
Popis stavu lokality: Doporučeno zvýšení ochrany- významný geologický profil, staré dobývky. 23.10.2010;

Literatura

Malec, J. (1999): Komplexní zhodnocení starých hald po těžbě rud na Kutnohorsku. - MS ÚNS -Výzkum s. r. o. Kutná Hora. Pauliš P. - Mikuš M. (1998): Stříbrná stezka. Hornická naučná stezka v Kutné Hoře. - Kuttna, 60 str, Kutná Hora Pauliš P. - Malec J. (2002): Kutnohorský rudní revír. Exkurze České geologické společnosti 9, ČGÚ Praha.Zelenka P. a kolektiv autorů, 2002: Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR v měřítku 1 : 25 000 list 13322 Kolín.- Česká geologická služba Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Štědrá Veronika, Zelenka Přemysl, 25.07.02
Aktualizoval(a): Plíšek Antonín 12.11.04, Štědrá Veronika 23.09.10

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1357 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-26]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1357.

Lokalizace v mapě: