Všeobecná charakteristika

Kraj: Plzeňský kraj
Okres(y): Plzeň-sever
Katastrální území: Hromnice
Mapové listy: 1233, 12331
Geologická správní oblast: Barrandienské proterozoikum; tiský a čistecko-jesenický masiv
Lokalizace: Jezero (zatopený jámový lom) při sv. okraji Hromnic, 800 m vsv. od křižovatky silnic v obci
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Zatopený odkliz jámového lomu po těžbě kamenečných břidlic 190 x 130 x 50 m a komplex starých hald
Technický objekt: odval (halda), lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 1164

Geologie

Geologická charakteristika: Odkliz s doprovodnými štolami a haldami tvořenými hlušinou a odpadem po vyluhování je pozůstatkem těžby pyritem bohatých břidlic. Zatopením síranovou vodou vzniklo z odklizu jezírko. Černé grafitoidní břidlice barrandienského proterozoika kralupsko-zbraslavské skupiny vystupují v západní stěně odkryvu. Četné jsou výskyty druhotných síranů. Na lokalitě se těžilo v 19. století, bylo to nejrozsáhlejší ložisko kamenečných břidlic u nás k výrobě kyseliny sírové. Je chráněno jako technická památka. Ambrož a Radisch (1950): vrstvy břidlic severně a východně odklizu probíhají celkem pravidelně ve směru h 1-3 s úklonem 20-40º. Ve zbývající části okolí odklizu leží vrstvy téměř vodorovně, jsou silně zprohýbány a tektonicky porušeny. Směr a sklon vrstev se v této části neustále mění. Celková stavba ložiska v odklizu ukazuje na mírně zborcenou brachyantiklinálu, částečně tektonicky porušenou, jejíž osa směru h2-3 zapadá mírně pod obec Hromnice. Kvalita ložiska byla posouzena z vrtu, průměrná koncentrace síry z hloubky 17-83 m, tj. asi 62 m mocnosti ložiska, činí 8%, tj. asi 16% pyritu. Z vedlejších prvků je zajímavý zejména větší obsah vanadu v některých vzorcích. V západní stěně vycházejí místy na den černé břidlice, v jz. části odklizu a průzkumné štole ve východní části odklizu jsou hojné výkvěty sekundárních síranů.Vzorky s pyritem se nacházejí vzácně, zůstal hlavně hlušinový a odpadový materiál po vyluhování. Hlavní ložisková poloha tvořila téměř vodorovně uloženou polohu směru téměř V-Z, místy mocnou přes 36 m.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - středočeská oblast (bohemikum) - Barrandien
Stratigrafie: proterozoikum
Témata: těžební činnost a její následky, mineralogie
Jevy: jezero
Původ geologických jevů (geneze): metamorfní (regionální metamorfóza), hydrotermální mineralizace, akvatická (činnost vody)
Hornina: břidlice
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP)
Kód AOPK ČR: 619     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Nejvýznamnější historická lokalita po těžbě kyzových a kamenečných břidlic. Technická a báňsko - historická památka, nejrozsáhlejší pyritová mineralizace barrandienského proterozoika. Opuštěný odkliz a komplex hald jsou příkladem ovlivnění živých organismů chemismem hornin a vod. Vyhlášení ZCHÚ: ONV Plzeň-sever, 7. 3. 1975.
Součást Geoparku: Barrandien
Střety zájmů: sport, vegetace
Popis střetů zájmů: Místy dochází k odtěžování výsypek na okraji PP pro úpravu lesních cest, cyklokrosové aktivity a zarůstání akátem.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Pašava J.- Pouba Z. (1999): Geologie a geochemie toxických facií sulfidických černých břidlic v západočeském proterozoiku na příkladu dvou modelových lokalit. Přehled výsledků geologických prací na ochranu horninového prostředí v r. 1998. MŽP Praha. Jirkovský R. (1926): Po stopách dobývání kyzových a kamenečných břidlic západočeského algonkia na Radnicku a Křivoklátsku. - Horn. Věst. Praha.; Mašek J. et. al. (1994): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1:25 000, 12-331 Třemošná, ČGÚ Praha.; Kratochvíl F. (1977): Ložiska pyritu v barrandienském proterozoiku. Sbor. Nár. Muzea v Praze, B 30, č. 4-5, 113-161, Praha.; Zahradnický J., Mackovčin P. a kol.(2005): Plzeňsko a Karlovarsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M.(eds.): Chráněná území ČR, svazek XI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, str, Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Mašek Jan, 09.07.01
Aktualizoval(a): Lorencová Markéta 25.01.05, Žáčková Eliška 14.09.10, Vajskebrová Markéta 08.09.21

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1164 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-24]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1164.

Lokalizace v mapě: