Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Devět skal

Vyhledávání

Devět skal

Všeobecná charakteristika

Kraj: Vysočina
Okres(y): Žďár nad Sázavou
Katastrální území: Moravské Křižánky
Mapové listy: 2411, 24111
Geologická správní oblast: Ohebské, svratecké a poličské krystalinikum; železnohorské proter.; hlinská zóna; železnohorský masiv; chrudimské paleozoikum
Lokalizace: Nejvyšší vrchol Žďárských vrchů (836 m), 4,5 km J od Svratky,3 km jv. od Herálce.
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Pásmo vrcholových migmatitových skal, skalní sruby mrazového zvětrávání
Exkurzní lokalita: ano
ID : 1040

Geologie

Geologická charakteristika: Relikt mrazového srubu v délce přes 1 km ojedinělý svým rozsahem v celé ČR. Geologicky leží v jádru svratecké antiklinály a lze zde dobře pozorovat rychlou změnu orientace foliací v zámku megavrásy, změny foliace od V k Z: 33/23 3/32 23/34 326/25 231/32 230/48. Petrograficky jsou to dvojslídné, páskované migmatity o složení: křemen, živce, muskovit,biotit. Hornina je tvořena hlavně světlou složkou - leukosomem, který vytváří několik cm až m mocné polohy oddělené neprůběžnými pásky nebo čočkami tmavé složky - melanosomu o mocnosti maximálně několik dm. Leukosom je drobnozrnný až středně zrnitý. Struktura je granoblastická a přednostní orientace je nevýrazná nebo zcela chybí. Křemen vytváří xenomorfní, většinou izometrická zrna. Hypautomorfní plagioklasy převládají nad xenomorfními draselnými živci. Plagioklasy odpovídají albitu (An1–9). Draselné živce (Or92–86 Ab8–14) mají poikiloblastická zrna a uzavírají drobná oválná zrna křemene. Slídy jsou zastoupeny muskovitem a biotitem zhruba ve stejném poměru. Někdy se v leukosomu vyskytuje turmalín. Často tvoří automorfní až hypautomorfní poikiloblasty o délce až několik mm, která uzavírají drobná zrnka křemene a živců (plagioklasu a draselného živce). Nodule se skládají z hypautomorfního až xenomorfního turmalínu. Turmalín odpovídá hliníkem bohatému skorylu. Běžným akcesorickým minerálem je fluorapatit. Melanosom je tvořen hlavně tlustě tabulkovitým biotitem (až 50 mod. %), který je přednostně orientován ve směru foliace. Biotit uzavírá rudní minerály, rutil, apatit a zirkon. Křemen zde tvoří xenomorfní převážně izometrická zrna. Hypautomorfní plagioklas je polysynteticky lamelovaný a bývá postižen sericitizací. Skalní útvary jsou omezeny svislými stěnami, výrazně vyčnívají nad okolní krajinu a místně jsou proto označovány jako kazatelny. Povrchy některých skalních stěn pokrývají drobné vhloubeniny – voštiny a skalní výklenky. Při úpatí jednotlivých skalních útvarů se nacházejí soliflukční pokryvy (suťové haldy) složené z ostrohranných balvanů migmatitů.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravikum - svratecká klenba, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér erozních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: proterozoikum, kenozoikum - kvartér
Témata: geomorfologie, petrologie, kvartérní geologie
Jevy: skalní hřbet, mrazový srub, skalní věž
Původ geologických jevů (geneze): metamorfní (regionální metamorfóza), zvětrávání mrazové
Hornina: migmatit
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP) v CHKO
Kód AOPK ČR: 707     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Geomorfologická lokalita, periglaciální jevy, relikt mrazového srubu v délce přes 1 km ojedinělý svým rozsahem v celé ČR. Vyhlášení ZCHÚ: ONV Žďár nad Sázavou, 29. 1. 1976.
Součást VCHÚ: CHKO Žďárské vrchy
Střety zájmů: sport
Popis střetů zájmů: Horolezecké terény
Stav lokality: dobrý

Literatura

Melichar, R. ed. (2004): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1: 25 000, list 24-111 Sněžné.MS - ČGS. Praha; Vávra, V., Štelcl, J. a Malý, K. (2008): Průvodce po geologických zajímavostech Kraje Vysočina, Muzeum Vysočiny Jihlava, 145 stran, ISBN 978-80-86382-12-8.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Melichar Rostislav, 29.11.93
Aktualizoval(a): Plíšek Antonín 27.01.03, Rambousek Petr 25.09.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 1040 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-03-29]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/1040.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Petr Rambousek, 2012
Petr Rambousek, 2012
Petr Rambousek, 2012
Předchozí foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]