Významné geologické lokality

Defilé podél Oslavy v Oslavanech

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Brno-venkov
Obec: Oslavany
Katastrální území: Oslavany
Mapové listy: 24-34 Ivančice, 24-341 Oslavany
Lokalizace: Nesouvislé skalní defilé při levém břehu Oslavy, cca 400 m V od mostu silnice na Čučice /50 m za posledními domky/. Celkem cca 800 m po proudu Oslavy.Lokalita je dobře přístupná z pěšiny podél řeky a označená tabulemi s vysvětlujícím textem.
Přístup k lokalitě: schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika: Vrstevní defilé podél řeky Oslavy odkrývající dokonalý profil od svrchního karbonu do spodního permu
ID: 969

Geologie

Geologická charakteristika: Výborně dokumentovaný vrstevní profil (Jaroš 1961, 1964, Malý 1973) na levém břehu řeky Oslavy zachycuje podložní horniny pánve (svratecké krystalinikum) a sedimenty západního křídla jižní části boskovické brázdy. V nejzápadnější části začíná defilé skalními výchozy slídnatých migmatitů s polohami granátických svorů svrateckého krystalinika. V rámci tohoto horninového komplexu je možné pozorovat vzájemné vztahy dvou regionálněmetamorfních staveb. Reliktně jsou zde ve formě asymetrických vrásových ramen zachovány foliace charakteru kompozičního páskování, primárně strmých úklonů v průběhu SSZ–VJV. Osy těchto vrás upadají pod mírnými úhly k JJV a jsou subparalelní s orientací metamorfních lineací. Nově vznikající planární stavby pak upadají pod mírnými úhly k VSV. V nejzápadnější části defilé byly pozorovány drobné zlomové struktury, které upadají po strmými úhly k ZJZ a nesou indikátory pravostranného posunu. Dále směrem k JV v rámci defilé vycházejí na povrch načervenalé sedimenty balinských slepenců a pískovců. Kontakt mezi horninami svrateckého krystalinika a sedimenty není bezprostředně odkryt (v místě rozhraní se nachází terénní deprese). Směrem do nadloží balinské slepence a pískovce ostře přecházejí do sedimentů rosicko-oslavanského souvrství se 3 hlavními slojemi černého uhlí a nadložním stratigraficky významným Helmhackerovým obzorem, určující stáří všech 3 uhelných slojí jako stephanské. Sedimenty rosicko-oslavanského souvrství plynule přecházejí do nadložních červenohnědě zbarvených a zelenošedočerně zbarvených sedimentů padochovského souvrství. V zelenošedočerně zbarvených jílovcích a prachovcích se vyskytuje významný zbýšovský pelokarbonátový obzor, ve kterém byly nalezeny šupiny akantoda Acanthodes gracilis. Celé defilé je ukončeno drobným lomem v pískovcích a slepencích padochovského souvrství (tzv. oslavské facie). Na základě sedimentárních strukturních a texturních znaků Šimůnek – Martínek (2009) a Nehyba – Mastalerz (1997) vyčlenili v rámci defilé několik facií, které do sebe přecházejí (sedimenty deltové plošiny, příbřežní a předbřežní jezerní sedimenty, sedimenty rašelinišť ap.). Sedimenty se ukládaly v průběhu aridních, semiaridních a semihumidních klimatických podmínkách. Plochy vrstevnatosti v profilu obou souvrství (rosicko-oslavanského i padochovského) upadají poměrně homogenně pod mírnými až středními úhly k JJV. Ve střední části defilé byly pozorovány synsedimentární zlomové struktury se strmým až středním úklonem k JJZ a indikátory poklesové kinematiky. V profilu se dále vyskytují mladší deformační struktury, které odráží naopak procesy zkracování sedimentačního prostoru a polyfázové tektonické aktivity v období mezozoika a terciéru. Jedná se o soubor přesmykových struktur, duplexů, pásů zalomení a násunových zlomů. V případě velmi dobře dokumentované přesmykové struktury ve v. části defilé příslušná násunová plocha upadá pod mírnými úhly k JV a nese výrazné, k V upadající lineace (striace) s indikátory násunové kinematiky. Taktéž pozorované pásy zalomení odráží celkové zkrácení brázdy ve V–Z směru. V rámci defilé byly systematicky pozorovány proudové lineace, které mají subhorizontální orientaci v průběhu JJZ–SSV. Osy méně obvyklých čeřin pak upadají pod mírnými úhly k V až VJV. Ve svrchní části rosicko-oslavanského souvrství vychází na povrch odvodňovací Dědičná štola.
Regionální členění: Český masiv > Výplně mladopaleozoických pánví > mladší paleozoikum brázd > boskovická brázda;
Český masiv > moravskoslezská oblast > moravikum
Stratigrafie: svrchní karbon (pennsylvan), spodní perm
Témata: sedimentologie, těžební činnost a její následky, stratigrafie, petrologie
Jevy: čeřiny, ichnofosilie, litologické rozhraní, skalní defilé, vrása
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: migmatit, slepenec (konglomerát) , uhlí, jílovec (lupek), pískovec, bitumen

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Dobře přístupné a výborně dokumentované vrstevní defilé, na kterém lze sledovat téměř souvislý typický vývoj sedimentů západního křídla jižní části boskovické brázdy. Jsou zde zastoupeny podložní metamorfované horniny, balinské slepence, rosicko-oslavanské souvrství se 3 hlavními slojemi černého uhlí a obzorem stratigraficky významného bitumenního slínovce a nadložní souvrství padochovského souvrství. Uprostřed profilu se nachází technicky zajímavá odvodňovací Dědičná štola, jako historický doklad /technická památka/ bývalé těžby černého uhlí. Lokalita je často prezentována zahraničním specialistům v rámci exkurzí při mezinárodních sympoziích a má tedy mezinárodní význam.
Střety zájmů: nestabilita terénu, vegetace
Popis střetů zájmů: Lokalita byla původně důkladně očištěná a označená devíti vysvětlujícími tabulemi vynikající odborné a naučné kvality. Dnes je dosti zarostlá a zasucená /hlavně výchozy uhelných slojí/ a tabule jsou většinou poničené až zcela znehodnocené. Z odborného i naučného hlediska je třeba tento ojedinělý profil chránit, znovu vyčistit a obnovit vysvětlující tabule.

Literatura a další zdroje

Jaroš J.(1961): Geologický vývoj jižní části Boskovické brázdy (oblast Moravský Krumlov-Veverská Bítýška) v permokarbonu.-Práce Brněn.Zákl.Čs.Akad.Věd,33,12,545-569.Praha. Jaroš J.(1964): Vysvětlivky ke geologické mapě M33-105-D Ivančice,MS,ÚÚG,1-118.Praha. Malý L.(1973): Rosicko-oslavanská pánev.-2.exkurze uhelně geologického semináře,MS,1-22.Zbýšov u Brna.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Jaroslav Zajíc, 22.08.1995
Aktualizoval(a): Plíšek Antonín, 04.02.2003, Gilíková Helena, 26.10.2011

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 969 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-03-31]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/969.

Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: velký
Vzdělávací význam: velký
Významnost jevu: mezinárodní
Reprezentativnost lokality: velká
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita: ano
Stav lokality: ucházející