Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Adršpašsko-teplické skály

Vyhledávání

Adršpašsko-teplické skály

Všeobecná charakteristika

Kraj: Královéhradecký kraj
Okres(y): Náchod
Katastrální území: Teplice nad Metují, Hodkovice u Tr., Janovice u Tr., Studnice u Jívky, Dol. Adršpach
Mapové listy: 0431, 04313,04314
Oblast: Česká křídová pánev - východočeská a západomoravská křída; chrudimská křída; králický příkop; polická pánev
Lokalizace: Pískovcové skalní město mezi obcemi Teplice nad Metují, Adršpach a Skály.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Rozsáhlé výchozy pískovců, tvořící skalní města.
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 93

Geologie

Geologická charakteristika: Geologická charakteristika: Pískovcová plošina (téměř 30 km2) je tvořena mírně prohnutou vrstvou kvádrových pískovců o mocnosti kolem 100 m. Plošina je rozbrázděna hlubokými soutěskami a roklemi, z nichž je nejznámější kaňon Vlčího dolu - cca 7 km dlouhý. Kaňon, v kterém pramení řeka Metuje, rozděluje pískovcovou plošinu na dvě části - Adršpašské skály a Teplické skály. V Adršpašských skalách jsou mohutné skalní věže, některé z nich představují lidské postavy (Milenci, Starosta a Starostová). V Teplických skálách vyniká skalní město o výšce pískovcových stěn až 70 m, labyrint Bludiště, Rokliny a nejvyššší bod Čápu (785,9 m. n. m.) Otázkou stáří adršpaško - teplických pískovců se zabývala řada českých a německých geologů, z nichž lze jmenovat: Krejčí (1870), Frič (1870,1885), Flegel (1904), Zahálka (1921), Petrascheck (1909, 1934), Klein (1961), Soukup a Klein (in Svoboda a Chaloupský et al. 1961), Dvořák (in Tásler, R. et al. 1979). Dnes jsou pískovce řazeny k teplickému souvrství. Pískovce masívu Skály jsou od adršpašsko-teplických skal v tektonicky pokleslé kře. Pokles podle tzv. skalského zlomu, probíhajícího napříč polickou pánví, je odhadován v osní části pánve kolem 100m.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev - hejšovinský vývoj
Stratigrafie: turon
Témata: geomorfologie, strukturní geologie (tektonika), geologie, botanika, sedimentologie
Jevy: skalní město, skalní hřib, jeskyně pseudokrasová, inkrustace, skalní komín, skalní okno, skalní věž, suťové pole, voštiny, skalní strž (rokle), skalní hradba, skalní brána (most), skalní převis , skalní stěna, soutěska, vodopád, pramen
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , akvatická (činnost vody), zvětrávání
Hornina: pískovec
Geologický význam: významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní rezervace (NPR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 2401     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Jedinečný komplex pískovcového skalního města, největšího v České republice. Jednotlivé skalní věže dosahují relativní výšky až 70-90 m a působí impozantním dojmem. Vedle skalních věží jsou zde skalní mosty (např. Džbán) a skalní soutěsky (např. Vlčí důl). Na vrcholech věží je reliktní bor, na dně soutěsek horská vegetace. V pískovcových blocích Adršpašsko-teplických skal je nejdelší pseudokrasová jeskyně v ČR o délce 1 065 m (Teplická jeskyně) Vyhlášení ZCHÚ: MŠANO, 31. 12. 1933, č. předpisu: 143.547/33.
Součást VCHÚ: CHKO Broumovsko
Součást Geoparku: Broumovsko
Střety zájmů: turistika, sport, těžba
Popis střetů zájmů: Střety zájmů mezi turistikou, horolezectvím a ochranou přírody. V minulosti též byla uvažována těžba sklářských písků.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Flegel, K. (1904): Heuscheuer und Adersbach-Weckelsdorf. Eine Studie ueber die obere Kreide im böhmisch-schlesischen Gebirge. - Festschr. z. Tagung d. D. geol. Ges., 3. Teil. Breslau. Frič, A. (1885): Studie v oboru křídového útvaru v Čechách. 3. Jizerské vrstvy. - Archiv přírodovědecké prozkoumání Čech. Díl 5, č. 2. Praha. Klein, V. (1961): Příspěvěk k poznání křídy vnitrosudetské deprese. - Sbor. Ústř. Úst. geol., odd. geol., 26, 1959, 2. díl. Praha. Krejčí, J. (1869): Studien im Gebiete der böhmischen Kreideformation. I. Allgemeine und orographische Verhältnisse, sowie Gliederung der böhmischen Kreideformation. - Archiv naturwiss. Landesdurchforschung Böhmen. Praha. Petrascheck, W. (1909): Die Oberflächen und Verwitterungsformen im Kreidegebiet von Adersbach und Weckelsdorf. - Jb. D. geol. Reichsanst., 58, 1908, 609-620. Wien. Petrascheck, W. (1934): Der böhmische Anteil der Mittelsudeten und sein Vorland. - Mitt. geol. Ges., 26, 1-136. Wien. Svoboda, J. - Chaloupský, J. et al. (1961): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, M-33-XVII Náchod. - 185 pp., NČSAV Praha. Tásler, R. et al. (1979): Geologie české části vnitrosudetské pánve. - Ústř. Úst. geol. Praha. Zahálka, Č. (1921): Východočeský útvar křídový. Část severní s Kladskem a Slezskem. Roudnice.Krásný et al. (2002): Hydrogeologie polické křídové pánve: optimalizace využívání a ochrany podzemních vod.- Sbor. geol. Věd, Hydrogeologie, inženýrská geologie, 22,112 pp.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Čech Stanislav, 31.10.94
Aktualizoval(a): Čech Stanislav 17.12.04, Gürtlerová Pavla 07.11.08

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 93 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-10-18]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/93.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Petr Čoupek, 2007
Homole cukru, Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2007
Starosta a starostová, Petr Čoupek, 2007
Adršpašské jezírko, Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2007
Adršpašské skalní město - sklalní věž Eliška, Jan Gürtler, 2005
Adršpašské skalní město - Království, Richard Gürtler, 2005
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]